Nový pohled na pozici slepenců od Starého Jičína ve slezské jednotce flyšového pásma Karpat
Roč.30,č.1-2(2023)
The conglomerates and sandstones on the castle hill of Starý Jičín Castle, assigned by previous authors to units of different age and tectonic position, were studied from the point of view of petrography and sedimentology in connection with detailed geological survey of the area. Thick-bedded conglomerates are characterized by sharp bases, massive or normal gradation and, in places, by imbrication of coarse clasts. They are product of high-density turbidite currents, debris flow, alternatively some layers may by products of hybrid sediment gravity flow deposits. The clastic component of the conglomerates is highly dominated by Štramberk-type limestones. Clasts of dolomitized limestones, Těšín-type detrital limestones and calcareous sandstones, and altered trachyte occur very rarely. Medium- and coarse-grained calcareous sandstones contain abundant lithoclasts and a relatively small proportion of quartz grains (20–30 %). A comparison with the conglomerate and sandstone of the Palkovice Formation from Kozlovice and Myslík showed considerable similarity. The sediments of both areas range within the upper Turonian–middle Coniacian interval based on previous micropalaeontological data. The conglomerates from Starý Jičín represent the proximal facies of the submarine fan in the lower slope (Kelč Facies Succession of the Silesian Unit), while the gravity flow deposits of the Palkovice Formation represent the more distal facies of the middle part of the submarine fan in continental rise (Baška Facies Succession). Based on sedimentological features, conglomerates from Starý Jičín can be classified as high-density turbidites, debris flow or hybrid sediment gravity flow deposits deposited in the upper part of a submarine fan. High-density and classical turbidites intercalated with claystone interlayers occurs in the Palkovice Formation of the Baška Facies Succession. Such an idea is in accordance with current knowledge on submarine fan architecture and with the assumed morphology of the former Silesian Basin.
Adámek, J., Bubík, M., Buriánek, D., Geršl, M., Godány, J., Havíř, J., Maštera, L., Novák, Z., Novotný, R., Havlín Nováková, D., Nývlt, D., Otava, J., Pálenský, P., Tomanová Petrová, P., Skácelová, Z., Skácelová, D., Stráník, Z., Švábenická, L. (2007). Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25000, list 25-124 Starý Jičín. 126 s. – MS, Archiv České geologické služby. Praha.
Beck, H. (1911). Die tektonischen Verhältnisse der beskidischen Oberkreideablagerungen im nordöstlichen Mähren. – Jahrbuch Der Kaiserlich-königlichen Geologischen Reichsanstalt, 61, 3–4, 711–780.
Bouma, A. H. (1962). Sedimentology of Some Flysch Deposits: A Graphic Approach to Facies Interpretation. – Elsevier, Amsterdam.
Eliáš, M. (1970). Litologie a sedimentologie slezské jednotky v Moravskoslezských Beskydech. – Sborník geologických věd, Geologie, 18, 7–99. Praha.
Eliáš, M. (1979). Facies and paleogeography of the Silesian unit in the western part of the Czechoslovak flysch Carpathians. – Věstník Ústředního ústavu geologického, 54, 6, 327–339.
Hanzlíková, E., Matějka, A. (1958). O cenomanu v podhůří Moravskoslezských Beskyd. – Věstník Ústředního ústavu geologického, 33, 171–177.
Haughton, P., Davis, Ch., McCaffrey, W., Barker, S. (2009). Hybrid sediment gravity flow deposits – Classification, origin and significance, Marine and Petroleum Geology, 26, 10, 1900–1918. https://doi.org/10.1016/j.marpetgeo.2009.02.012
Hohenegger, L. (1861). Die geognostischen Verhältnisse der Nord-Karpathen in Schlesien und den angrenzenden Theilen von Mähren und Galizien. – Justus Perthes, 1–50, Gotha.
Ivanova, D., Kołodziej, B. (2010). Late Jurassic–Early Cretaceous foraminifera from Štramberk-type limestones, Polish outer Carpathians. – Studia Universitatis Babeş-Bolyai, Geologia, 55(2): 3–31. https://doi.org/10.5038/1937-8602.55.2.1
Leicher, J. (1935). Geologie der mähr.-schles. Beskiden u. des sudetischen Randgebietes. – L. V. Enders‘sche K.-A. Neu-Titschein. 45 s.
Lowe D. L. (1982). Sediment gravity flows: II. Depositional models with special reference to the deposits of high-density turbidity currents. – Journal of Sedimentary Petrology, 52, 1, 279–297. https://doi.org/10.1306/212F7F31-2B24-11D7-8648000102C1865D
Menčík, E., Adamová, M., Dvořák, J., Dudek, A., Jetel, J., Jurková, A., Hanzlíková, E., Houša, V., Peslová, H., Rybářová, L., Šmíd, B., Šebesta, J., Tyráček, J., Vašíček, Z. (1983). Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. – Ústřední ústav geologický. Praha. 304 s.
Menčík, E., Tyráček, J., red. (1985). Přehledné geologické mapy 1 : 100 000. Beskydy a Podbeskydská pahorkatina. – Ústřední ústav geologický. Praha.
Mutti, E. (1992). Turbidite Sandstones. Milan. – Agip, Istituto di geologia, Università di Parma: Parma, Italy.
Mutti, E., Bernoulli, D., Lucchi, F., Tinterri, R. (2008). Turbidites and turbidity currents from Alpine ‘Flysh’ to the exploration of continental margins. Sedimentology. 56, 267–318. https://doi.org/10.1111/j.1365-3091.2008.01019.x
Olszewska, B., Szydło, A., Jugowiec-Nazarkiewicz, M., Nescieruk, P. (2008). Zintegrowana biostratygrafiawęglanowych osadów warstw cieszyńskich w polskich Karpatach Zachodnich. – Geologia, 34 (3/1), 33–59.
Pálenský, P., red. (1998). Geologická mapa ČR 1 : 50000. List 25-12 Hranice. – Česká geologická služba. Praha.
Reháková, D. (2000). Evolution and distribution of the Late Jurassic and Early Cretaceous calcareous dinoflagellates recorded in the Western Carpathian pelagic carbonate facies. – Mineralia Slovaca, 32: 79–88.
Roth, Z., red. (1963). Geologická mapa ČSSR. Mapa předčtvrtohorních útvarů 1 : 200 000, M-33-XXIV Olomouc. – Ústřední ústav geologický. Praha.
Roth, Z., Jurková, A., Škvorová, A., Papalová, J., Prokop, I. (1973). Vysvětlující text k základní geologické mapě 1 : 25 000. list M-34-85-A-c Mořkov. – MS, Archiv České geologické služby. Praha.
Shanmugam, G. (2019). Reply to discussions by Zavala (2019) and by Van Loon, Hüeneke, and Mulder (2019) on Shanmugam, G. (2018, Journal of Palaeogeography, 7 (3), 197–238) the hyperpycnite problem. – Journal of Palaeogeography 8 (4), 408–421. https://doi.org/10.1186/s42501-019-0047-1
Shanmugam, G. (2020). Gravity flows: Types, definitions, origins, identification markers, and problems. Journal Indian Association of Sedimentologists, 37, 2, 61–90. https://doi.org/10.51710/jias.v37i2.117
Skupien, P., Bubík, M., Švábenická, L., Mikuláš, R., Vašíček, Z., Matýsek, D. (2009). Cretaceous Oceanic Red Beds in the Outer Western Carpathians of Czech Republic. – Final Volume IGCP 463, SEPM. https://doi.org/10.2110/sepmsp.091.099
Słomka, T. (1995): Deep – marine siliciclastic sedimentation of the Godula beds, Carpathians. – Prace geologyczne PAN, 139, 132 s.
Stow, D., Smillie, Z. (2020). Distinguishing between deep-water sediment facies: Turbidites, contourites and hemipelagites. – Geosciences 10, 68. https://doi.org/10.3390/geosciences10020068
Stráník, Z., Bubík, M., Švábenická, L. (1997). Svrchnokřídové stáří konglomerátů od Starého Jičína. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1996, 43–44.
Stráník, Z., Adámek, J., Brzobohatý, R., Buchta, Š., Dudek, A., Grygar, R., Nývlt, D., Otava, J., Pálenský, P., Tyráček, J., Bubík, M., Gilíková, H., Tomanová Petrová, P. (2021). Geologie Vnějších Západních Karpat a jihovýchodního okraje Západoevropské platformy v České republice. – Česká geologická služba, Praha, 320 s.
Walker, R. G. (1978). Deep water sandstone facies and ancient submarine fans: models for exploration for stratigraphic traps. – American Association of Petroleum Geologists Bulletin, 62, 932–966. https://doi.org/10.1306/C1EA4F77-16C9-11D7-8645000102C1865D
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2023 Lukáš Maceček, Miroslav Bubík