NOVÉ POZNATKY O MIOCENNÍ PALEONTOLOGICKÉ LOKALITĚ TALIÁNSKÁ SKÁLA U KELČIC (KARPATSKÁ PŘEDHLUBEŇ, ČESKÁ REPUBLIKA)

David Zapletal, Šárka Hladilová

Abstrakt

The Taliánská skála locality is situated near Prostějov within the Vranovice-Kelčice cadastral area, about 1 km se. of Kelčice (Fig. 1). It is an old abandoned quarry in Miocene (Lower Badenian) sediments of the Carpathian Foredeep belonging to the formation with algal limestones. In 2014–2016, a new detailed study of this locality has been carried out as a part of a bachelor thesis at the Department of Biology, Faculty of Education, Palacky University in Olomouc (Zapletal 2016). By macroscopic study of the rocks at the locality it has been ascertained that they are represented by sandy limestones to calcareous sandstones, also microscopic study of two thin-sections confirmed that these rocks can be classified more likely as calcareous sandstones than as typical algal limestones. The new research confirmed this locality to be relatively rich in fossils, namely with regard to both their amount and number of species. The following species were found: the worm Ditrupa cornea (Linnaeus), bivalves Aequipecten macrotis (Sowerby in Smith), Corbula cf. gibba (Olivi), Panopea (Panopea) menardi (Deshayes), Tellina sp. and ?Ervilia sp.; additionally, there were the gastropods Turritella cf. badensis Sacco and Turritella sp., one undeterminable bryozoan and the ichnofossil Ophiomorpha isp. In the thin-sections from the rocks collected at the locality there were ascertained foraminifers, ostracods, echinoderms (echinoids) and worms. The presence of red algae has not been proved either macroscopically or microscopically.

Bibliografická citace

Zapletal, D., Hladilová, Š. (2018). Nové poznatky o miocenní paleontologické lokalitě Taliánská skála u Kelčic (karpatská předhlubeň, Česká republika). – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 25, 1–2, 80–85.

Klíčová slova

Carpathian Foredeep, Miocene, Lower Badenian, Taliánská skála near Kelčice, Bivalvia, Gastropoda, Echinoidea, Foraminifera, Ostracoda, worms, ichnofossils

Plný Text:

HTML

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Blekta, J. (1933). Nálezy miocenních zkamenělin na Prostějovsku. – Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově, 23, 86–87.

Bubík, M., Dvořák, J. (1996). O nálezu karpatu (miocén) a dalších výsledcích vrtu Slatinky MH-10. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 1995, 20–21.

De Bortoli, L., Hladilová, Š. (2015). Taxonomical analysis of the Badenian oysters from the Moravian part of the Carpathian Foredeep (Czech Republic): a new revision. – Review of the Bulgarian Geological Society, 76, 2–3, 89–108.

Doláková, N., Brzobohatý, R., Hladilová Š., Nehyba, S. (2008). The red-algal facies of the Lower Badenian limestones of the Carpathian Foredeep in Moravia (Czech Republic). – Geologica Carpathica, 59, 2, 133–146.

Friedberg, W. (1911–1928). Mieczaki miocenskie ziem polskich. I. Slimaki i lódkonogi. – 632 s. Atlas. Muzeum Dzieduszyckich. Lwow, Poznaň.

Friedberg W. (1934–1936). Mieczaki miocenskie ziem polskich. II. Malže. – 284 s. Atlas. Polskie Towarzystwo Geologiczne. Krakow.

Hladilová, Š., Nehyba, S., Zágoršek, K., Tomanová Petrová, P., Bitner, M. A., Demeny, A. (2014). Early Badenian transgression on the outer flank of Western Carpathian Foredeep, Hluchov area, Czech Republic. – Annales Societatis Geologorum Poloniae, 84, 259–279.

Hörnes, M. (1870). Die fossilen Mollusken des Tertiaer Beckens von Wien. II. Bivalven. – 479 s. Kaiserlich-königliche geologische Reichstanstalt. Wien.

Hörnes, M., Partsch, P. (1851–56). Die fossilen Mollusken des Tertiaer Beckens von Wien. I. Univalven (Gastropoden). – 736 s. Kaiserlich-königliche geologische Reichstanstalt. Wien.

Jašková, V. (1998). Nově objevené miocénní lokality na Prostějovsku. – Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 1, 133–139.

Jašková, V. (2002). Revize některých lokalit řasových vápenců karpatské předhlubně na Prostějovsku. – Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 5, 99–101.

Jašková, V., Lehotský, T. (2009). Nové lokality miocenních sedimentů s faunou na Prostějovsku (Lutotín, Myslejovice, Terezské údolí u Náměště na Hané). – Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 10–11, 183–190.

Jašková, V., Lehotský, T., Hladilová, Š. (2006). Miocenní sedimenty od Seloutek na Prostějovsku. – Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 9, 143–150.

Kalabis, V. (1934). O některých velkých zkamenělinách z miocénu okolí Prostějova a Olomouce. – Příroda, 27, 53–54.

Kalabis, V. (1937). O pobřežní facii tortonského moře u Služína nedaleko Prostějova. – Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, 40, 107–111.

Kalabis, V. (1938). Příspěvek ke stratigrafii miocénu u Prostějova. – Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně, 20, 78–84.

Kalabis, V. (1949). Monografie Clypeasterů z československého miocénu. – Rozpravy Státního geologického ústavu Republiky československé, 11, 1–115.

Kalabis, V. (1956). K výskytu cerithií a „Melanopsis martiniana“ v okolí Olomouce. – Sborník Krajského Vlastivědného musea v Olomouci, Oddíl A – přírodní vědy, 145–151.

Kalabis, V. (1961a). Historie výzkumu terciéru širšího okolí Prostějova. – Sborník Vlastivědného muzea v Prostějově, oddíl přírodovědný, 59–75.

Kalabis, V. (1961b). Několik poznámek k miocenním pectinidům Prostějovska. – Sborník Vlastivědného muzea v Prostějově, oddíl přírodovědný, 133–134.

Kalabis, V. (1961c). Nález ježovky rodu Scutella Lamarck, 1816 v miocenním jemném písku u Slatinek. – Sborník Vlastivědného muzea v Prostějově, oddíl přírodovědný,135–136. Kalabis, V. (1961d). O „druhu“ Clypeaster partschi Michelin, 1861 z miocénu od Slatinek u Prostějova na Moravě. – Sborník Vlastivědného muzea v Prostějově, oddíl přírodovědný, 76–84.

Kupková, A. (1981). Miocénní ježovky z lokality Slatinky. – Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, 209, 1–7.

Kupková, A. (1984). Příspěvek ke stratigrafii miocénních sedimentů na lokalitě Slatinky. –Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, 231, 1–6.

Kupková, A. (1986). Mikrobiostratigrafické zhodnocení vrtů na lokalitě Slatinky. – Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, 243, 25–29.

Kupková, A. (1995). Biostratigrafické hodnocení badenských uloženin u Slatinek. – Časopis Slezského muzea, 44, 1, 1–12.

Kupková, A., Pek, I., Říha, J. (1987). Ostrakodi badenských sedimentů ve vrtech Slatinky A1, A2. – Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, 249, 1–5.

Lehotský, T. (2006). Ophiomorpha isp. – první nález fosilní stopy ze Služína (karpatská předhlubeň). – Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 9, 141–142.

Mandic, O. (2004). Pectinid bivalves from the Grund Formation (Lower Badenian, Middle Miocene, Alpine-Carpathian Foredeep) – taxonomic revision and stratigraphic significance. – Geologica Carpathica, 55, 129–146.

Mandic, O., Harzhauser, M. (2003). Molluscs from the Badenian (Middle Miocene) of the Gaindorf Formation (Alpine Molasse Basin, NE Austria) – taxonomy, paleoecology and biostratigraphy. – Annales des Naturhistorischen Museums in Wien, A, 104, 85–127.

Mísař, Z., Dudek, A., Havlena, V., Weiss J. (1983). Geologie ČSSR I Český masív. – 336 s. SNTL Praha.

Nehyba, S., Jašková, V. (2012). Výsledky vrtného průzkumu na lokalitě Hluchov (sedimenty spodního badenu karpatské předhlubně). – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 19, 36–41.

Novák, Z. (1975). Spodnobadenské vápence karpatské předhlubně. – MS, dizertační práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity J. E. Purkyně (MU). Brno.

Ovečka, M. (1949). Tektonika neogenní pánve Prostějovské. – MS, dizertační práce. Masarykova univerzita. Brno.

Ovečka, M. (1954). Geologické poměry ve východním cípu Drahanské vysočiny, mezi Skalkou u Pivína a Předinou, blíže Prostějova. – Sborník SLUKO, A- přírodní vědy, 1 (1951–1953), 49–55.

Papp, A., Cicha, I., Seneš, J., Steininger, F. (1978). Chronostratigraphie und Neostratotypen, Miozän der Zentralen Paratethys, 4, M4 Badenien (Moravien, Wielicien,

Kosovien). – 594 s. VEDA. Bratislava.

Pekař, P., Lehotský, T. (2013). Revision of the Fossil Macrofauna collection from the Slatinky-locality (Carpathian Foredeep, Lower Badenian) deposited in Regional Museum in Olomouc. – Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, 305, 83–106.

Schubert, R. J. (1913). Zur miocänen Foraminiferenfauna der Umgebung von Olmütz. –Verhandlungen der k. k. Geologischen Reichsanstalt, 5, 142–152.

Schultz, O. (1998). Tertiärfossilien Österreichs. – 159 s. Goldschneck-Verlag. Korb.

Schultz, O. – Piller, W. E. (2001). Catalogus Fossilium Austriae Band 1/ Teil 1 Bivalvia neogenica (Nuculacea – Unionacea). – 380 s. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften. Wien.

Schultz, O. – Piller, W. E. (2003). Catalogus Fossilium Austriae Band 1/ Teil 2 Bivalvia neogenica (Lucinoidea – Mactroidea). – 310 s. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften. Wien.

Schultz, O., Piller, W. E. (2005). Catalogus Fossilium Austriae Band 1/ Teil 3 Bivalvia neogenica (Solenoidea – Clavagelloidea). – 522 s. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien.

Smyčka, F. (1906). O miocénových usazeninách na devonských vápencích u Čelechovské Kaple blíže Prostějova. – Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově, 8, 115–118.

Spitzner, V. (1907). Geologické poměry okresu prostějovského a plumlovského. – Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově, 9, 75–79.

Strausz, L. (1966). Die Miozän- mediterranen Gastropoden Ungarns. – 639 s. Akadémiai Kiadó, Budapest.

Studencka, B. (1986). Bivalves from the Badenian (Middle Miocene) marine sandy facies of Southern Poland. – Palaeontologia Polonica, 47, 11–28.

Vysloužil, O. (1981). Fauna spodního badenu na lokalitě Služín v karpatské předhlubni na Moravě. – MS, diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. Brno.

Zágoršek, K., Holcová, K. (2009). Nejstarší spodnobadenský mechovkový event v karpatské předhlubni ve vrtech Přemyslovice (PX-1 až PY-4). – Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 10–11, 171–182.

Zágoršek, K., Tomanová Petrová, P., Nehyba, S., Jašková, V., Hladilová, Š. (2010). Fauna vrtů HL 1a HL 2 u Hluchova (střední miocén), Prostějovsko. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 17, 99–103.

Zágoršek, K., Nehyba, S., Tomanová Petrová, P., Hladilová, Š., Bitner, M. A., Doláková, N., Hrabovský, J., Jašková, V. (2012). Local catastrophe caused by tephra input near Přemyslovice (Moravia, Czech Republic) during the Middle Miocene. – Geological Quarterly, 56, 2, 269–284. https://doi.org/10.7306/gq.1021

Zapletal, D. (2016). Miocenní paleontologická lokalita Taliánská skála. – MS, bakalářská práce. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého. Olomouc.

Zapletal, J. (2004). Contribution to paleogeographic evolution of Lower Badenian sedimentation in central Moravia (Czech Republic). – Scripta Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Masarykianae Brunensis, Geology, 31–32, 87–98.

Zapletal, J., Hladilová, Š., Doláková, N. (2001). Mořské sedimenty okrajové facie spodního badenu v Olomouci. – Scripta Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Masarykianae Brunensis, Geology, 30, 75–82.

https://doi.org/10.5817/GVMS2018-1-2-80