VRTBY ICHNORODU GASTROCHAENOLITES JAKOŽTO ŽIVOTNÍ PROSTOR MLŽŮ Z LOKALITY BORAČ-PODOLÍ (KARPATSKÁ PŘEDHLUBEŇ, ČESKÁ REPUBLIKA)

Jaroslav Šamánek, Radek Mikuláš, Nela Doláková, Šářka Hladilová

Abstrakt

In 2015 the locality Borač-Podolí was newly examined. The locality is situated 8 km NW from the town of Tišnov. A large amount of shallow-water fossils of middle Miocene (Badenian) age was collected. The state of preservation of the material enabled us bivalve borings of ichnogenus Gastrochaenolites which were bored into colonies of hermatype corals and other calcareous hard substrates. In some of these borings, bivalves were found in situ. The borings were determined as Gastrochaenolites isp., Gastrochaenolites orbicularis, Gastrochaenolites lapidicus, Gastrochaenolites dijugus and Gastrochaenolites torpedo. The in situ bivalves were determined as Gastrochaena cf. intermedia, Rocellaria cf. dubia, Hiatella arctica and Cardita calyculata. The first three species probably represent primary borers while Cardita calyculata is probably a secondary user (squatter). Based on an analysis of fossil material, we can assume that borings were created aft er the death of corals during the repeated transport of these bioclasts. It led to colonizing of the whole surface of coral bioclasts. The bioclasts were then moved to deeper water. Transport to water with clay sedimentation enabled the preservation of the bivalves in situ in borings.

Bibliografická citace

Šamánek, J., Mikuláš, R., Doláková N., Hladilová, Š. (2018). Vrtby ichnorodu Gastrochaenolites jakožto životní prostor mlžů z lokality Borač-Podolí (karpatská předhlubeň, Česká republika). – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 25, 1–2, 49–57.

Klíčová slova

Carpathian Foredeep, Miocene, Badenian, Gastrochaenolites, bivalve borings

Plný Text:

HTML

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Abbott R. T. (1974): American Seashells: The Marine Mollusks of the Atlantic and Pacific Coasts of North America. – 2. vyd., 663 s. New York.

Augusta J. (1938): Příspěvek k poznání činnosti vrtavých mlžů z moravského neogénu. – Vlastenecký spolek musejní, 51, 166-167.

Balson P. S. (1980): The origin and evolution of Tertiary phosphorites from eastern England. – Journal of Geological Society London, 137, 723-729. https://doi.org/10.1144/gsjgs.137.6.0723

Blainville H. M. D. De Tome (1829): Dictionnaire des Sciences Naturelles dans lequel on Traite Méthodiquement des Différens Êtres de la Natur, Considérés soit en Eux-mêmes, d’après l’état Actuel de nos Connaissances, soit Relativement a l’Utilité qu’en Peuvent Retirer la Médecine, l’Agriculture, le Commerce et les Arts. – Suivi d’une Biographie des Plus Célèbres Naturalistes. Strasbourg, 557 s. Paris.

Bobies K. A. (1928): Das Gaadener Becken. – Mitteilungen der Geologischen Gesellschaft, 19, 47-78.

Bosc L. A. G. (1801): Histoire naturelle des coquilles, contenant leur description, les moeurs des animaux qui les habitent et leurs usages. – Paris.

Bosch Van den M. – Cadée M. C. & Janssen A. W. (1975): Lithostratigraphical and biostratigraphical subdivision of Tertiary deposits (Oligocene – Pliocene) in the Winterswiik-Almelo region (eastern part of the Netherlands). – Scripta Geologica, 29. 1-167.

Brambilla G. (1976): I Molluschi pliocenici di villalvernia (Allesandria) I. Lamellibranchi. – Memorie della Società Italiana di Scienze Naturali del Museo Civico di Storia Naturale Milano, 21, 81-128.

Bromley R. G. (1972): On some ichnotaxa in hard substrates, with a redefinition of Trypanites MÄGDEFRAU. – Paläontologische Zeitschrift, 1/2, 93-98. https://doi.org/10.1007/BF02989555

Bromley R. G. (1996): Trace Fossils. Biology, taphonomy and applications, 2. vyd. – 361 s. Chapman & Hall. London, Glasgow, Weinheim, New York, Tokyo, Melbourne, Madras.

Bromley R. G. (2004): A stratigraphy of marine bioerosion. – In: McIlroy D. (ed.): The application of Ichnology to Palaeoenvironmental and Stratigraphic analysis. – Geological Society, Special Publications, 228, 455-479. London.

Bruguière J. G. (1792): Catalogues des coquilles envoyées de Cayenne, à la Société d’Histoire Naturelle de Paris. – Actes de la Société d’Histoire Naturelle de Paris, 1, 1-126.

Carmona N. B. – Mángano M. G. – Buatois L. A. & Ponce J. J. (2007): Bivalve trace fossils in an early Miocene discontinuity surface in Patagonia, Argentina: Burrowing behavior and implications for ichnotaxonomy at the firmground-hardground divide. – Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, 255, 239-341.

Carter J. G. (1978): Ecology and evolution of the Gastrochaenacea (Mollusca, Bivalvia) with notes on the evolution of the endolithic habitat. – Bulletin of the Peabody Museum of Natural History, 41, 1-92.

Carter J. G. – Aller R. C. (1975): Calcification in the bivalve periostracum. – Lethaia, 8, 315-320.

Carter J. G. – McDowell T. & Namboodiri N. (2008): The identity of Gastrochaena cuneiformis SPENGLER, The evolution of Gastrochaena, Rocellaria, and Lamychaena (Mollusca, Bivalvia, Gastrochaenoidea). – Journal of Paleontology, 82, 102-117.

Casoli E. – Ricci S. – Antonelli F. – Perasso C. S. – Belluscio A. & Ardizzone G. (2016): Impact and colonization dynamics of the bivalve Rocellaria dubia on limestone experimental panels in the submerged Roman city of Baiae (Naples, Italy). – Internation biodeterioration & Biodegradation, 108, 9-15. https://doi.org/10.1016/j.ibiod.2015.11.026

Cossmann M. – Peyrot A. (1909): Conchologie Néogénique de l’Aquitaine. – Actes de la Société linnéenne de Bordeaux, 63, 73-293.

Cottreau J. (1910): Les argiles de Baden (Autriche) et les marnes de Cabrières d’Aigues (Vaucluse). – Bulletin de la Société Géologique de France, 10, 541-557.

Dall W. H. (1889): Reports on the results of dredgings, under the supervision of Alexander Agassiz, in the Gulf of Mexico (1877–78) and in the Caribbean Sea (1879–80), by the U. S. Coast Survey steamer “Blake,” Lieut.-Commander C. D. Sigsbee, U.S.N., and Commander J. R. Bartlett, U.S.N., commanding. XXIX. Report on the Mollusca. Part II. Gastropoda and Scaphopoda. – Bulletin of the Museum of Comparative Zoology, 18, 1-492.

Férussac, A. E. J. P. J. F. d'Audebard de (1821-1822): Tableaux systématiques des animaux mollusques classés en familles naturelles, dans lesquels on a établi la concordance de tous les systèmes; suivis d'un prodrome général pour tous les mollusques terrestres ou fluviatiles, vivants ou fossiles. – 47, 27, 110, Paris.

Freneix S. – Saint-Martin J.-P. & Moisette P. (1987): Bivalves Hétérodontes du Messinien d’Oranie (Algérie occidentale). – Bulletin du Muséum d’Histoire Naturelle, 9/C/4, 415-453.

Glibert M. – Van de Poel L. (1966): Les bivalvia fossiles du Cénozoique étranger des collections de l’Institu Royal des Scinces naturalles de Belgique. – Mémoires de l'Institut Royal des Sciences Naturelles de Belgique, 81, 1-82.

Gray J. E. (1824): On the natural arrangement of the pulmonobranchous Mollusca. – Annals of Philosophy, 8, 107-109.

Gray J. E. (1840): Eastern Zoological Gallery. – Synopsis of the Contents of the British Museum, 42, 89-156.

Hörnes M. (1859-1867): Die fossilen Mollusken des Tertiär-Beckens von Wien, Band II Bivalven. – Abhandlungen der Geologischen Reichsanstalt, 4, 430 s. Wien.

Hudec P. (1986): Systematická a paleoekologická analýza měkkýšů badenu na lokalitě Lomnice u Tišnova. – MS, diplomová práce. Přírodovědecká fakulta J. E. Purkyně. Brno.

Hunter W. R. (1949): The structure and behavior of Hiatella gallicana (LAMARCK) and H. arctica L. with special reference to the boring habits. – Proceedings of the Royal Society of Edinburgh, řada B, 63, 271-289. https://doi.org/10.1017/S0080455X00011930

Jakubowski G. (1972): Ontogeny of some pelecypod shells from the Miocene of Poland. – Prace Muzeum Ziemi, 20, 45-115.

Jakubowski G – Musiał T. (1977): Lithology and fauna from the Upper Tortonian sands of Monastyrz and Dlugi Goraj (Southern Roztocze – Poland). – Prace Muzeum Ziemi, 26. 63-126.

Janoška M. – Mikuláš R. & Pek I. (1995): Stopy vrtavých badenských organismů na vápencových rockgroundech z Černotína (severní Morava). – Časopis Slezského zemského muzea Opava (A), 44, 97-99.

Karrer F. (1877): Geologie der Kaiser Franz Josefs Hochquellen Wasserleitung. Eine Studie in den Tertiär-Bildungen am Westrande des alpinen Theiles der Niederung von Wien. – Abhandlungen der Geologischen Reichsanstalt, 9, 420 s. Wien.

Kelly S. R. A. (1980): Hiatella – A Jurassic squatter?. – Palaeontology, 23, 769-781.

Kelly S. R. A. – Bromley R. G. (1984): Ichnological nomenclature of clavate borings. – Paleontology, 27, 4, 793-807.

Kleprlíková L. (2016): Anthozoa vybraných lokalit badenu jižní Moravy. – MS, diplomová práce, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. Brno.

Koch A. (1900): Die Tertiärbildungen des Beckens der siebenbürgischen Landestheile. – 370 s. Budapest.

Kojumdgieva E. – Strachimirov B. (1960): Tortonien. – Les Fossiles de Bulgarie, 7, 317 s. Sofia.

Krach W. (1981): Badenskie utwory rafowe na Roztoczu Lubelskim. – Prace geologiczne, 121, 5-115. Warszawa.

Kurushin N. I. (1992): Triasovye Paleogeterodontnye i Geterodontnye Dvustvorski Sibiri. – Trudy instituta Geologii i Geofiziki. 742, 1-86. Moskva.

Lehotský, T. – Jašková, V. (2005): Nové lokality s výskytem stop vrtavých organismů na střední Moravě. – In: Lehotský T. (ed.): 6. paleontologický seminář, Sborník příspěvků, 38-39. Univerzita Palackého v Olomouci.

Leymerie A. (1842): Suite du mémoire sur le terraion crétacé du Département de l’Aube. Second partie. – Mémoires de la Société géologique de France, 5, 1-34. Paris.

Linnaeus C. (1758): Systema naturae per regnatria naturae, secundum Classes, Ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. – Editio Decima, Reformata, Tom I., 824 s. Holmiae.

Linnaeus C. (1767): Systema Naturae. – ed.12-13, 1328 s. Vindobona.

Markevich P. V. – Zakharov Y. D. (2004): Trias i Yura Sikhote-Alinya, kniga 1: Terrigennyy kompleks, 412 s. Moskva.

Mikuláš R. – Pek I. & Hladil J. (1999): Bioerosive traces in the Badenian corals from Jevíčko, Eastern Bohemia, Czech Republic. – Zemní plyn a nafta, 43, 3, 443-457. Hodonín.

Mikuláš R. – Pek I. (1995): Tertiary borings in Devonian limestone rockgrounds from Hranice (northern Moravia, Czech Republic). – Věstník Českého geologického ústavu, 70, 1, 19-26.

Mikuláš, R. – Žítt, J. (2003): The ichnogenus Gastrochaenolites and its tracemakers from firmgrounds of the Bohemian Cretaceous Basin (Czech Republic). Ichnos 10 (1): 15-23. https://doi.org/10.1080/10420940390235080

Morton B. – Peharda M. & Petrić M. (2011): Functional morphology of Rocellaria dubia (Bivalvia: Gastrochaenidae) with new interpretations of crypt formation and adventitious tube construction, and a discussion of evolution within the family. – Biological Journal of the Linnean Society, 104, 786-804. https://doi.org/10.1111/j.1095-8312.2011.01763.x

Nehyba S. – Tomanová Petrová P. & Zágoršek K. (2008): Sedimentological and palaeocological records of the evolution of the southwestern part of the Carpathian Foredeep (Czech Republic) during the early Badenian. – Geological Quarterly, 52, 1, 45–60.

Neumayr. M. (1884): Zur Morphologie des Bivalvenschlosses. – Sitzungsberichte der Akademie der Wissenschaften zu Wien, 88, 1, 385-418.

Noszky J. (1939): Die Molluskenfauna des Kisceller Tones (Rupelian) us der Umgebung von Budapest. I Teil. Lamellibranchiata. – Annales Historico-Naturales Musei Nationalis Hungarici, 32, 19-164.

Pek I. – Mikuláš R. (1996): Traces of boring activity of organisms on marlite cobbles at Česká Třebová (Miocene, lower Badenian, Czech Republic). – Věstník Českého geologického ústavu, 71, 3, 285-290.

Pek I. – Zapletal J. & Janoška M. (1998): Stopy vrtavé činnosti organismů na spodnobadenských valounech od Čelechovic na Hané. – Zemní plyn a nafta, 43, 1, 153-161.

Pek I. – Mikuláš R. (1999): Stopy vrtavé činnosti organizmů badenského stáří od Mikulova. – Zemní plyn a nafta, 43, 4, 599-623.

Pennant T. (1777): British Zoology - 4 (Crustacea. Mollusca. Testacea). – 156 s. London.

Popov S. V. – Voronina A. A. & Goncharova I. A. (1993): Oligocene – Lower Miocene Stratigraphy and Bivalves of the Eastern Paratethys. – Trudy Paleontologicheskogo instituta, 256, 206 s. Moskva.

Procházka V. J. (1900): Das Ostböhmische Miocean. – Archiv für die naturwissenschaftliche Landesdurchforschung Böhmens, Geologische Section, 10, 173 s. Praha.

Reuss A. E. (1860): Die marinen Tertiärschichten Böhmens und ihre Versteinerungen. – Sitzungsberichte der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Wien Mathematisch-naturwissenschaftliche Classe. Abteilung 1, 39, 207-285.

Schultz O. (1998): Tertiärfossilien Österreichs. – Goldschneck-Verlag, 159 s. Wien.

Seitl L. (1978): Stratigraficky významné druhy měkkýšů lokality Borač. – MS, diplomová práce, Přírodovědecká fakulta J. E. Purkyně. Brno.

Sieber R. (1950): Die mittelmiozänen Crassatellidae, Carditidae und Cardiidae des Wiener Beckens. – Anzeiger der Österreichische Akademie der Wissenschaften. Mathematisch- naturwissenschaftliche Klasse, 11, 304-311.

Sieber R. (1955): Systematische Übersicht der jungtertiären Bivalven des Wiener Beckens. – Annalen des naturhistorischen Museums in Wien. Serie A, 60, 161-201. Wien.

Spengler L. (1783): Lorentz Spenglers Beskrivelse over en nye Slægt af tos – kallede Muskeler, som kan kaldes Gastrochaena, i tre foranderlige Arter, hvoraf hver boer i et forskielligt Ormehus. – Nye Samling af det Kongelige Danske Videnskabers Selskabs Skrifter, 2,174-183.

Studencka B. – Gontsharova I. & Popov S. (1998): The bivalve faunas as a basis for reconstruction of the Middle Miocene history of the Paratethys. – Acta Geologica Polonica, 48, 285-342.

Toth G. (1942): Paläobiologische Untersuchungen über die Torton-fauna der Gaadener Bucht. – Palaeobiologica, 7, 496-530.

Trudgill S.T. – Crabtree R.W. (1987): Bioerosion of intertidal limestone, co. Clare, Eire – 2: Hiatella arctica. – Marine Geology, 74, 99-109.

Vašíček M. (1941): Geneze a ráz tortonských sedimentů v okolí Jevíčka. – Zprávy geologického ústavu, 17, 6, 323-334.

Wilson M. A. – Ozanne C. R. & Palmer T. J. (1998): Origin and Paleoecology of Free-Rolling Oyster Accumulations (Ostreoliths) in the Middle Jurassic of Southwestern Utah, USA. – Palaios, 13, 70-78. https://doi.org/10.2307/3515282

Wolf H. (1870): Die Stadt Oedenburg und ihre Umgebung. – Jahrbuch der Geologischen Reichsanstalt, 20, 1, 15-64.

Wood S. V. (1851-1857): A Monograph of the Crag Mollusca with description of shells from the Upper tertiaries of the British Isles - 2 (Bivalves). – 342 s. London.

https://doi.org/10.5817/GVMS2018-1-2-49