SPODNOBADENSKÉ SEDIMENTY KARPATSKÉ PŘEDHLUBNĚ NA LOKALITĚ PTENÍ

Slavomir Nehyba, Marie Dvořáková, Naděžda Hrozová, Vladimíra Jašková

Abstrakt

Neogene deposits of the Carpathian Foredeep were studied newly in the sedimentary succession from the drill hole Ptení 1. Three identified facies associations represent deposits of fluvio-deltaic, nearshore and open marine environments. The facies associations are organized into two upward deepening and upward fining cycles which are interpreted as transgressive-regressive cycles. Source area was located in the adjacent geological units with strong dominance of Culmian rocks. The source area was relative stable, material was buried relative rapidly with low role of its reworking. The studied deposits are connected with filling of a distal palaeovalley formed on the foreland plate and oriented oblique to the main basin axis.

Bibliografická citace

Nehyba, S., Dvořáková, M., Hrozová, N., Jašková V. (2018). Spodnobadenské sedimenty karpatské předhlubně na lokalitě Ptení. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 25, 1–2, 28–33.

Klíčová slova

facies analysis, gamma-ray spectrometry, depositional environment, transgressive-regressive cycles, distal palaeovalley

Plný Text:

HTML

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Adams, J.A.S. & Weaver, E. (1958): Thorium to uranium ratios as indicators of sedimentary process: example of concept of geochemical facies. - AAPG Bulletin, 42, 387– 430.

Doláková, N. - Holcová, K. - Nehyba, S.- Hladilová, Š.- Brzobohatý, R.- Zágoršek, K.- Hrabovský, J.- Seko, M. & Utescher, T. (2014): The Badenian parastratotype at

Židlochovice from the per spec tive of the multiproxy study. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie Abhandlungen, 271: 169-201. https://doi.org/10.1127/0077-7749/2014/0383

Doveton, J.H. (1991): Lithofacies and geochemical facies profiles from nuclear wireline logs: new subsurface templates for sedimentary modelling. - In: Franseen, E.K. - Watney, W.L. - Kendall, C.J. & Ross, W. (Eds.): Sedimentary modelling-computer simulations and methods for improved parameter definition. - Kansas Geological Society Bulletin, 233, 101-110.

Hesselbo, S.P. (1996): Stratigraphy, Cenozoic of the Atlantic margin, offshore New Jersey. In: Mountain, G.S. - Miller, K.G. - Blum, P. - Poag, C.W. & Twichell, D.C. (Eds.): Proceedings of the Ocean Drilling Program. - Scientific Results,150, 411-422.

Holcová, K.- Brzobohatý, R.- Kopecká, J. & Nehyba, S. (2015): Reconstruction of the unusual Middle Miocene (Badenian) palaeoenvironment of the Carpathian Foredeep (Lomnice/Tišnov denudational relict, Czech Republic). Geological Quarterly, 59 (4): 654–678, https://doi.org/10.7306/gq.1249

Jedlitschka J. (1937): Paleontologický výzkum slínů, jílů a písků z okolí Plumlova. Věstník přírodovědeckého klubu za roky 1936-1937, 25, 11-41. Prostějov.

Kalabis V. (1935): Příspěvek k seznání miocénu u Ptení a Ždetína. - Věstník klubu přírodovědeckého v Prostějově za roky 1934-1935, 24, 24-26. Prostějov.

Kalabis V. (1939): Nový nález litavského vápence u Ptení. - Příroda, 32, 10, 339-340. Brno.

Myers, K.J. & Wignall, P.B. (1987): Understanding Jurassic organic- rich mudrocks-new concepts using gamma-ray spectrometry and palaeoecology: examples from the Kimmeridge Clay of Dorset and the Jet Rock of Yorkshire. - In: Legget, J.K. & Zuffa, G.G. (Eds.): Marine clastic sedimentology: London, Graham and Trotman, 172–189.

Nehyba, S. & Jašková, V. (2012): Výsledky vrtného průzkumu na lokalitě Hluchov (sedimenty spodního badenu karpatské předhlubně). - Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v r. 2011.

Nemec, W. (2005): Principles of lithostratigraphic logging and facies analyses. Institutt for geovitenskap, Uni. Bergen, 1-28.

Novák, Z. (1975): Spodnobadenské vápence karpatské předhlubně. – MS, Kandidátská disertační práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity J. E. Purkyně. Brno.

Powers, M.C. (1982): Comparison chart for estimating roundness and sphericity. - AGI Data Sheet 18.

Remeš, M. (1933): Dodatky ke geologické mapě okolí olomouckého (speciální mapa č. 4158) a poznámky k některým listům sousedním (č. 4059, 4159, 4258, 4259). (Část druhá). - Zprávy Komise na přírodovědecký výzkum Moravy a Slezska. Oddělení geologické, č. 12., Brno.

Spitzner, V. (1898): Geologická reliéfní mapa okresu prostějovského a plumlovského, v měřítku 1:2500.0 - První výroční zpráva Klubu přírodovědeckého v Prostějově za rok 1898, 42 - 45, Prostějov.

Spitzner, V. (1904): Foraminifery (dírkonosci) v třetihorních jílech v okolí Prostějova u Ptení a Čech. - Věstník Klubu přírodovědeckého za rok 1903, 6, 142-145. Prostějov.

Synek M. (1998): Výzkum miocénu u Ptení. - Přírodovědné studie Muzea Prostějovska. Svazek 1. Sborník k 100. výročí založení klubu Přírodovědeckého v Prostějově. 140. Prostějov.

Tomanová-Petrová P. (2016): Sedimenty karpatu a spodního badenu na lokalitě Brus. - Zprávy o geologických výzkumech, 49, 171-176. Praha.

Tucker, M. ed. (1988): Techniques in Sedimentology. Blackwell Science, 1,394.

Walker, R.G. & James, N.P. (1992): Facies Models. Response to sea level changes. Geol. Ass. Canada, 1-380, Toronto.

Zágoršek, K. - Nehyba, S.- Tomanová-Petrová, P.- Hladilová, Š.- Bitner, M.A.- Doláková, N.- Hrabovský, J. & Jašková, V. (2012): Local catastrophe near Přemyslovice (Moravia, Czech Republic) during Middle Miocene due to the tephra input. Geological Quarterly, 56, 2, 269-284.

Zborník, V. - Nehyba, S. & Jašková, V. (2013): Výsledky vrtného průzkumu na lokalitě Brus (neogenní sedimenty karpatské předhlubně). Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 20, 1-2, 63-68. Brno.

https://doi.org/10.5817/GVMS2018-1-2-28