NOVÉ POZNATKY O FACII „PEBBLY MUDSTONES“ PESTRÝCH VRSTEV KROMĚŘÍŽSKÉHO SOUVRSTVÍ (KARPAT, STŘEDNÍ ČÁST KARPATSKÉ PŘEDHLUBNĚ)

Michal Francírek, Martin Hanáček, Slavomír Nehyba

Abstrakt

Pebbly mudstones jsou jednou z facií pestrých vrstev kroměřížského souvrství. Kroměřížské souvrství tvoří jíly, jílovce, písky, pískovce, štěrky a slepence stáří pozdního karpatu. Souvrství se rozděluje na pestré vrstvy a holešovské slepence. Uložilo se na okraji karpatské předhlubně, před čelem flyšových příkrovů ždánické jednotky. Pestré vrstvy jsou známé jen z vrtů. V tomto příspěvku jsou popsány vzorky pebbly mudstones z vrtů Rataje-1, 2 a Kroměříž-1, 2. Na vzorcích byla provedena granulometrická analýza, petrografická a provenienční analýza štěrkových klastů a analýza chemismu a provenience detritických granátů. Pebbly mudstone z vrtu Rataje-1 obsahuje ~24 % štěrku, ~18 % písku a ~58 % jílu+siltu. Podle klasifikace Nicholse (2009) se jedná o štěrkovitý kalovec (gravelly mudrock). Pebbly mudstone z vrtu Kroměříž-1 obsahuje ~2,5 % štěrku, ~19 % písku a ~78,5 % jílu+siltu. Jde o písčitý kalovec (sandy mudrock). Valouny jsou nejčastěji tvořeny křemenem (30–35%), pískovci (20–27%), metamorfity (10–20%) a magmatity (10–19%). Rohovce představují 3–12 % a vápence 1–9 % materiálu. Podíly klastů břidlic, jílovců a menilitu se u každé z hornin pohybují kolem 1 %. Jílovce představují intraklasty. Ostatní materiál má extrabazinální původ. Valouny jsou subangulární až suboválné. Převládají granáty Alm-Prp s obsahem pyropu do 20 %. Představují ~65 % detritických granátů. Samotné pebbly mudstones byly uloženy kohezními úlomkotoky (představující subakvatický kužel nebo deltu?). Hlavními zdroji materiálu valounů a detritických granátů pebbly mudstone byly flyšové příkrovy Západních Karpat, které progradovaly ze zdvižených příkrovů ždánické a slezské jednotky do karpatské předhlubně.

Bibliografická citace

Francírek, M., Hanáček, M., & Nehyba, S. (2016). NOVÉ POZNATKY O FACII „PEBBLY MUDSTONES“ PESTRÝCH VRSTEV KROMĚŘÍŽSKÉHO SOUVRSTVÍ (KARPAT, STŘEDNÍ ČÁST KARPATSKÉ PŘEDHLUBNĚ). Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 23(1-2). doi:http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2016-1-2-7

Klíčová slova

Carpathian Foredeep, Karpatian, Kroměříž Formation, borehole core, pebbly mudstones, detrital garnet, provenance

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Adámek J. – Brzobohatý R. – Pálenský P. – Šikula J. (2003): The Karpatian in the Carpathian Foredeep (Moravia). – In: Brzobohatý R. – Cicha I. – Kováč M. – Rögl F. (eds.): The Karpatian, a Lower Miocene Stage of the Central Paratethys, 75–92, Masarykova Univerzita.

Altermann W. (1986): The Upper Palaeozoic pebbly mudstone facies of peninsular Thailand and western Malaysia – Continental margin deposits of Palaeoeurasia. – Geologische Rundschau, 75, 371–381. https://doi.org/10.1007/BF01820618

Benada S. – Kokolusová A. (1986): Nové poznatky o geologické pozici hrubých klastik karpatu ve střední části karpatské předhlubně na Moravě. – Zemní plyn a nafta 32, 1, 1–15.

Brzobohatý R. & Cicha I. (1993): Karpatská předhlubeň. In: Přichystal A. – Obstová V. – Suk M. (eds.): Geologie Moravy a Slezska. MZM a PřF MU, Brno, 123–128.

Di Celma C. (2011): Sedimentology, architecture, and depositional evolution of a coarse-grained submarine canyon fill from the Gelasian (early Pleistocene) of the Peri-Adriatic basin, Offida, central Italy. – Sediment. Geol. 238, 233–253.

Francírek M. – Nehyba S. (2016): Evolution of the passive margin of the Peripheral Foreland Basin: an Example from the Lower Miocene deposits of the Carpathian Foredeep (Czech Republic). – Geologica. Carpathica, 67, 1. https://doi.org/10.1515/geoca-2016-0003

Hanžl P. – Krejčí O. (1996): Geochemické rysy granitických valounů magurského flyše Chřibů a jejich provenience. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 3, 56–58.

Hanžl P. – Schitter F. – Finger F. – Krejčí O. (1997): Datování granitu z valounu slepenců magurského flyše Chřibů. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 4, 26–27.

Cháb J. – Stráník Z. – Eliáš M. (2007): Geologická mapa České republiky 1 : 500 000. – Česká geologická služba. Praha.

Nichols G. (2009): Sedimentology and Stratigraphy. – 419 s. Wiley-Blackwell. Second Edition. Chichester.

Otava J. – Krejčí O. – Sulovský P. (1997): První výsledky studia chemismu granátů pískovců račanské jednotky magurského flyše. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 4, 39–42.

Postma G. (1984): Mass-flow conglomerates in a submarine canyon: Abrioja fan-delta, Pliocene, Southeast Spain. – In: Koster E.H. – Stell R.J., (eds.): Sedimentology of gravels and conglomerates, 237–258, Canadian Society of Petroleum Geologists.

Reineck H.E – Singh I.B. (1973): Depositional sedimentary environments: with reference to terrigenous clastics. Springer-Verlag, Berlin, 1-439.

Sohn Y. K. – Kim S. B. – Hwang I. G. – Bahk J. J. – Choe M. Y. – Chough S. K. (1997): Characteristics and depositional processes of large-scale gravelly Gilbert-type foresets in the Miocene Doumsan Fan Delta, Pohang Basin, SE Korea. – Journal of Sedimentary Research, 67, 130–141.

Stráník Z. – Hrouda F. – Otava J. – Gilíková H. – Švábenická L. (2007): The Upper Oligocene-Lower Miocene Krosno lithofacies in the Carpathian Flysch Belt (Czech Republic): sedimentology, provenance and magnetic fabrics. – Geologica Carpathica 58, 4, 321–332.

Štelcl J. (1993): Výsledky petrochemického studia krystalinických exotik račanské jednotky magurského flyše. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 1991, 138–140.

Talling P. J. – Masson D. G. – Sumner E. J. – Malgesini G. (2012): Subaqueous sediment density flows: Depositional processes and deposit types. – Sedimentology, 59, 1937–2003. https://doi.org/10.1111/j.1365-3091.2012.01353.x

Tucker M. E. (2011): Sedimentary rocks in the field - a practical guide. – 234 s. Wiley-Blackwell. Chichester

Wagreich M. (2003): A slope-apron succession filling a piggyback basin: the Tannheim and Losenstein Formations (Aptian – Cenomanian) of the eastern part of the Northern Calcareous Alps (Austria). – Mitteilungen der Österreichischen Geologischen Gesellschaft. 93, 31–54.

Zádrapa M. (1977): Petrografické zhodnocení vrtu Rataje-2. – Zemní plyn a nafta, 22, 165–177.

https://doi.org/10.5817/GVMS2016-1-2-7