TERÉNNÍ A LABORATORNÍ DOKUMENTACE STAVEBNÍHO ODKRYVU NA ZÁPADNÍM OKRAJI BĚLOTÍNA, MORAVSKÁ BRÁNA

Zdeněk Gába, Jarmila Vašíčková, Dalibor Matýsek, Tomáš Rozehnal

Abstrakt

A pebble sample collected near the critical sector of the Moravian Gate was analyzed. The clasts come from the upper part of the Lower Badenian marine sand and the pebbles scattered on the surface in the W environs of Belotin village (close to the European watershed between the Baltic and Black sea) where the overflow of the divide by the scandinavian ice sheet is still open to debate. The pebble petrology is a simple one, the clasts being composed mostly of sandstone and silicite with some quartz admixture. Most important for palaeogeographic interpretation are silicites, which might indicate nordic or local source. The microscopic study as well as RTG analyses proved a local provenance of opal silicites from the Menilitic formation (Carpathian Oligocene).

Bibliografická citace

Gába, Z., Vašíčková, J., Matýsek, D., & Rozehnal, T. (2016). TERÉNNÍ A LABORATORNÍ DOKUMENTACE STAVEBNÍHO ODKRYVU NA ZÁPADNÍM OKRAJI BĚLOTÍNA, MORAVSKÁ BRÁNA. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 14. Získáno z https://journals.muni.cz/gvms/article/view/4820

Klíčová slova

Moravian Gate; European watershed; pebble and RTG analyses; opal silicite; Menilitic formation

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Brzobohatý, R. – Cicha, I.: Karpatská předhlubeň. – In: Geologie Moravy a Slezska, 123–128, Mor. zem. muz. a MU, Brno.
Czudek, T. – Dvořák, J. (1989): Vznik morfostruktury Moravské brány. – In: Sbor. Čsl. spol. zeměp., 94, 4, 241–248, Praha.
Demek, J. et al. (1987): Zeměpisný lexikon ČSSR. Hory a nížiny. – 1–584. Academia, Praha.
Havíř, J. – Otava, J. – Petrová, P. – Švábenická, L. (2004): Geologická dokumentace zářezu železničního koridoru západně Bělotína (Moravská brána). – In: Geol. Výzk. Mor. Slez. v r. 2003, 18–23, Brno.
Janoška, M. (1998): Moravská brána očima geologa. – 1–47. – UP Olomouc.
Jones, J. B. – Segnit, E. R. (1971): The nature of opal. 1. Nomenclature and constituent phases. – J. Geol. Soc. Australia, 18, 57–68.
Jurková, A. (1985): Moravská brána jako dědičná depresní morfostruktura. – In: Sbor. prací GPO, 29, 129–133, Ostrava
Macoun, J. – Šibrava, V. – Tyráček, J. – Kneblová-Vodičková, V. (1965): Kvartér Ostravska a Moravské brány. – 1–420. – NČSAV, Praha.
Menčík, E. et al. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. – 1–304 + příl. – ÚÚG, Academia, Praha.
Neruda, P. – Kostrhun, P. (2002): Hranice – Velká Kobylanka. – In: Acta Mus. Moraviae, Sci. soc., LXXXXVII, 105–156, Brno
Otava, J. et al. (2004): Vysvětlivky a geologická mapa 1 : 25 000, list 25–123 Hranice. – ČGS, Praha.
Pálenský, P. et al. (1996): Geologická mapa ČR 1 : 50 000, list 25–13 Hranice. – ČGS, Praha.
Petránek, J. (1963): Usazené horniny. – 1–720. – NČSAV, Praha.
Powers, M.C. (1953): A new roudness scale for sedimantary particles. – Jour. Sed. Petr., 23, 117–119.
Roth, Z. a kol. (1962): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, list Olomouc. – 1–226. – Geofond, NČSAV ČSAV, Praha.
Sanders, J. V. (1975): Microstructure and crystallinity of gem opals. – Am. Mineral., 60, 749–757.