Brněnský křemenný val
Roč.18,č.2(2011)
A large quartz vein which penetrates through granodiorite in the western zone of the Brno Batholith is described. It is composed from two bodies with different directions with a length of approximately 700 and 450 m, the thickness of vein parts varies around 2.5 m. The longer segment has E–W direction. The vein is built by massive greyish-white quartz of one generation with no traces of younger mylonitization. Its origin is spatially associated with a swarm of late Variscan amphibole diorites and porphyritic microdiorites cutting local granodiorites of the Brno Batolith. Precipitation conditions of quartz have been estimated at 170–300 °C and 400–1600 bar and depth at 1.5 up to 6 km. It represents the largest quartz vein not only within the Brno Batholith but even in the entire territory of south Moravia, so we propose to defi ne it as the Brno quartz lode.
Brno batholith; western granitoid zone; quartz vein; hydrothermal fluids
Bodnar, R. J. (1993): Revised equation and table for determining the freezing point depression of H2O-NaCl solutions. – Geochimica Cosmochimica Acta, 57, 683–684.
Bons, P. D. (2001): The formation of large quartz veins by rapid ascent of fluids in mobile hydrofractures. – Tectonophysics, 336, 1–17.
Burkart, E. (1953): Mährens Minerale und ihre Literatur. 1–1008, NČSAV Praha.
Češková, L. (1978): Metalogenetická charakteristika některých geologických jednotek při východním okraji Českého masivu. – Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Brunensis, Geol., 19, 3, 5–101. Brno.
Davis, D. W. – Lowenstein, T. K. – Spencer, R. J. (1990): Melting behavior of fluid inclusions in laboratory-grow halite crystals in the system NaCl–H2O, NaCl–KCl–H2O, NaCl–MgCl2–H2O and NaCl–CaCl2–H2O. – Geochimica et Cosmochimica Acta, 54, 591–601.
Demek, J. – Mackovčin, P. (eds.) et al. (2006): Hory a nížiny. – Zeměpisný lexikon ČR. 1–580, AOPK ČR Brno.
Fojt, B. – Hladíková, J. – Kopa, D. – Reif, J. – Skácel, J. (1988): Paragenetická studie měďnorudného výskytu Ludvíkov u Vrbna pod Pradědem. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 37, 239–265.
Franců, E. – Franců, J. – Kalvoda, J. (1999): Illite crystalinity and vitrinite reflectance in Paleozoic siliciclastics in the SE Bohemian Massif as evidence of thermal history. – Geol. Carpath., 50, 5, 365–372.
Grym, V. (2000): Nerostné suroviny. – In: Müller, P. – Novák, Z.: Geologie Brna a okolí, 39–41. ČGÚ Praha.
Kruťa, T. (1966): Moravské nerosty a jejich literatura. – 1–379 str. Moravské muzeum v Brně.
Novák, Z. (ed.) (1991): Geologická mapa ČR 1 : 50 000. List 24 – 32 Brno. – Ústřední ústav geologický Praha.
Peucker-Ehrenbrink, B. – Behr, H. J. (1993): Chemistry of hydrotermal quartz in the post-Variscan „Bavarian Pfahl“ system, F. R. Germany. – Chemical Geology 103, 85–102.
Prosser, G. – Kruhl, J. – Liotta, D. – Yilmaz, T. – Volland, S. (2011): Vein patterns and quartz crystallization in the Pfahl shear zone (Bavarian Forest, Germany): clues to understanding interaction of tectonics and fluid flow in a fossil hydrotermal system. – Geophysical Research Abstracts Vol. 13, EGU 2011–4270. EGU General Assembly 2011, Vienna.
Slobodník, M. – Muchez, Ph. – Král, J. – Keppens, E. (2006): Variscan veins: record of fluid circulation and Variscan tectonothermal events in Upper Palaeozoic limestones of the Moravian Karst, Czech Republic. – Geol. Mag., 143, 4, 491–508.
Slobodník, M. – Hurai, V. – Čopjaková, R. (2008): Variská syntektonická fluida generovaná z paleozoických sedimentů Moravského krasu a Drahanské vrchoviny. – Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., 93, 113–126.
Šmejkal, V. (1964): Absolutní stáří některých vyvřelých a metamorfovaných hornin Českého masivu stanovené kalium-argonovou metodou (II. část). – Sbor. geol. Věd, Ř. G, sv. 4, 121–136. Praha.
Štelcl, J. – Weiss, J. et al. (1986): Brněnský masív. – 1–255. UJEP v Brně.
Zapletal, K. (1931–32): Geologie a petrografie země moravskoslezské s ohledem na užitková ložiska. – Vlastivědné publikace moravskoslezské č. 1, 1–283. Brno.