Registrace seismických jevů stanicí VRAC v letech 2011 až 2022 v porovnání s globální seismicitou

Roč.30,č.1-2(2023)

Abstrakt

Širokopásmová seismická stanice VRAC (Vranov u Brna), provozovaná ÚFZ (Ústav fyziky Země, Masarykova Univerzita), je jednou z certifikovaných stanic IMS CTBTO (International Monitoring System of the Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty Organization). Proto je velmi důležitá její schopnost zaznamenávat vzdálené seismické jevy. Tento článek se pokouší ukázat, pro jaké seismicky aktivní regiony může být využití stanice VRAC v rámci monitorování globální seismické aktivity výhodné. Za tímto účelem byla porovnána distribuce jevů registrovaných stanicí VRAC v letech 2011 až 2022 s celkovým rozložením projevů globální seismicity sledovaným na základě REB bulletinů (Reviewed Event Bulletin) CTBTO.

V letech 2011 až 2022 zaznamenala stanice VRAC 81110 seismických jevů, pro 60120 jevů je známa lokace (vypočtená v datovém centru ÚFZ anebo převzatá od jiných seismologických institucí). V případě 54314 z nich je epicentrální vzdálenost od stanice VRAC větší než 3°. Během stejného období lokalizovala IMS 440787 seismických jevů zařazených do REB bulletinů, data stanice VRAC byla využita při zpracování 21453 z těchto otřesů.

Nižší schopnost detekce seismických jevů stanicí VRAC byla pozorována nejen v případě regionů, vůči nimž se stanice VRAC nachází v zóně seismického stínu, ale také v regionech ve vzdálenostech 90° až 103° od stanice. Znamená to méně registrací jevů ze seismicky aktivních regionů Sumatry, Filipín a Střední Ameriky. Horši detekční schopnost vůči jevům ze vzdáleností 90° až 103° se očekávala, nikoli však v takové míře.

Naopak v důsledku kaustiky PKP vln je u stanice VRAC zjevný výrazně vyšší počet záznamů, a to i středně silných a slabých seismických jevů. Stanice VRAC tak dobře registruje otřesy z jižní části příkopu Nových Hebrid a z regionu Samoa.


Klíčová slova:
seismické monitorování; teleseismické jevy; stanice VRAC; detekční schopnost; globální seismicita
Reference

Bormann, P., Baumbach, M., Bock, G., Grosser H., Choy, G. L., Boatwright, J. (2009): Seismic sources and source parameteres. – In: Bormann, P. (ed.): New Manual of Seismological Observatory Practice (NMSOP), Potsdam: Deutsches GeoForschungsZentrum GFZ, 1–94.

Gutenberg, B. (1958): Caustics produced by waves through the Earth’s core. – The Geophysical Journal of the Royal Astronomical Society, 1, 3, 238–248.

Havíř, J. (2022): Odhad detekční schopnosti stanice VRAC s ohledem na seismické jevy registrované v letech 2011 až 2021. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 29, 1–2, 7–12.

Havíř, J., Švancara, J., Otruba, J. (2003): Úloha a využití nově certifikované seismologické stanice VRAC v rámci Mezinárodního monitorovacího systému CTBTO. – In: Sborník 12. regionální konference „Nové výsledky seismologických, geofyzikálních a geotechnických průzkumů“, Sborník vědeckých prací VŠB-TU Ostrava, řada stavební, 3, 2, 77–84.

Helffrisch, G., Mainprice, D. (2019): Anisotropy at the Inner Core Boundary. – Geophysical Research Letters, 46, 11959–11967.

Houard, S., Plantet J. L., Massot, J. P., Nataf, H. C. (1993): Amplitudes of core waves near the PKP caustic, from nuclear explosions in the South Pacific recirded at the „Laboratoire de Détection et Géophysique“ Network, in France. – Bulletins of the Seismological Society of America, 83, 6, 1835–1854.

Isacks, B., Oliver, J., Sykes, L. R. (1968): Seismology and the new global tectonics. – Journal of Geophysical Research, 73, 18, 5855–5899.

Kværna, T., Ringdal, F. 2013)_ Detection capability of the seismic network oh the International Monitoring System for the Comprehensive Nuclear-Test_ban Treaty. – Bulletin of the Seismological Society of America, 103, 2A, 759–772.

Massot, J. P., Rocard, Y. (1982): Variation of amplitude of PKP from underground explosions in the Southcentral Pacific. – Geophysical Research Letters, 9, 10, 1211–1214.

Mizoue, M. (1977): On the magnitude calibration function for core phases with special reference to the PKP1-PKP2 caustic. – Journal of Physics of the Earth, 25, 143–162.

Shahidi, M. (1968): Variation of amplitude of PKP across the caustic. – Physics of the Earth and Planetary Interiors, 1, 97–102.

Storchak, D. A., Dchweitzer, J., Bormann, P. (2003): The IASPEI Standard Seismic Phase List. – Seismological Research Letters, 74, 6, 761–772.

Sweetser, E. I., Blandford, R. R. (1973): Seismic distance-amplitude relations for short period P, Pdiff, PP and compressional core phases for ≥ 90°. – MS Teledyne Geotech, Report SDAC-TR-73-9, Virginia.

Veith, K. F., Clawson G. E. (1972): Magnitude from short period P-wave data. – Bulletin of the Seismological Society of America, 62, 2, 435–452.

Young, Ch. J., Lay, T. (1989): The core shadow zone boundary and lateral variations of the P velocity structure of the lowermost mantle. – Physics of the Earth and Planetary Interiors, 54, 64–81.

Metriky

0

Crossref logo

0


53

Views

7

pdf views