LITOFACIÁLNÍ ANALÝZA BÁZE HRADECKO-KYJOVICKÉHO SOUVRSTVÍ (NÍZKÝ JESENÍK, MORAVSKOSLEZSKÁ JEDNOTKA ČESKÉHO MASIVU)

Aleš Novák, Tomáš Lehotský

Abstrakt

A detailed field facies and ichnofacies analysis undertaken in the eastern part of the Nízký Jesník Mts. revealed that the basal part of Hradec-Kyjovice Formation of Upper Viséan age corresponded to coarse-grained siliciclastic turbidite system. Research was focused on detailed measurement of fifteen outcrops in the area. The formation was deposited in deep water environmental of the foreland basin by sediment gravity flows. Five facies were identified in the Hradec Member of the Hradec-Kyjovice Formation: conglomerate facies, pebble to coarse grained sandstone facies, coarse grained sandstone facies, sandstone-siltstone facies and the muddy siltstone facies. The conglomerate facies, pebble to coarse grained sandstone facies and coarse grained sandstone facies represent proximal, coarse grained channel deposits of high-density turbidite currents. The sandstone-siltstone sediments consist of a variety of turbidites deposites in lobes and interchannel environments. The muddy siltstone facies were deposited in interchannel environments by lowdensity turbidite currents. Some depositional lobes contain trace fossils of the Nereites ichnofacies. Sedimentary record of the basal parts of the Hradec-Kyjovice Formation indicates a Late Viséan a change in the development of Culm basin in Upper Viséan and beginning of new sedimentary cycle of sedimentation governed presumably by a compressional tectonic pulse.

Bibliografická citace

Novák, A., & Lehotský, T. (2014). LITOFACIÁLNÍ ANALÝZA BÁZE HRADECKO-KYJOVICKÉHO SOUVRSTVÍ (NÍZKÝ JESENÍK, MORAVSKOSLEZSKÁ JEDNOTKA ČESKÉHO MASIVU). Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 21(1-2), 57-61.  doi:http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2014-1-2-57

Klíčová slova

Moravosilesicum, Nízký Jeseník Mts., Hradec-Kyjovice Formation, lithofacies analysis, ichnofacies, foreland basin, Upper Viséan

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Bábek, O. – Mikuláš, R. – Zapletal, J. – Lehotský, T. – Pluskalová, J. (2001): Litofacie a fosilní stopy turbiditního systému v jižní části moravského souvrství jesenického kulmu, Český masiv. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 2000, 2–5.

Bábek, O. – Mikuláš, R. – Zapletal, J. – Lehotský, T. (2004): Combined tectonic-sediment suplly-driven cycles in a Lower Carboniferous deep-marine foreland basin, Moravice Formation (Czech Republic). – Journal of Earth Sciences 93, 241–261. https://doi.org/10.1007/s00531-004-0388-5

Bouma, A. (1962): Sedimentology of some flysch deposits: A graphic approach to facies interpretation. – Elsevier, 168 str.

Bouma, A. (2000): Coarse-grained and fi ne-grained turbidite systems as end member models: applicability and dangers. – Marine and Petroleum Geology 17, 137–145. https://doi.org/10.1016/S0264-8172(99)00020-3

Buatois, L. A. – Mángano, M. G. (2011): Ichnology. Organism-substrate interaction in space and time. Cambridge University Press. 358 str.

Gilíková, H. – Maštera, L. – Otava, J. (2003): Charakteristika spodnokarbonských klastických sedimentů na mapovém listu 25–123 Hranice. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 2003, 44–47.

Hartley, A. J. – Otava, J. (2001): Sediment provenance and dispersal in a deep marine foreland basin: the Lower Carboniferous Culm Basin, Czech Republic. – Journal of the Geological Society, 137–150. https://doi.org/10.1144/jgs.158.1.137

Kukal, Z. (1986): Základy sedimentologie. – Academia. 466 str.

Kumpera, O. (1966): Pohyb materiálu a nástin faciálního vývoje svrchního visé na Moravě a ve Slezsku. – Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské v Ostravě, Řada hornicko-geologická, 12, 138, 31–50.

Kumpera, O. (1971): Faunistické lokality a přehled fauny hradeckého souvrství. – Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské v Ostravě, Řada hornicko-geologická, 17, 281, 129–141.

Kumpera, O. (1976): Stratigrafie spodního karbonu jesenického bloku (2. část: Kulmská souvrství a jejich stratigrafické ekvivalenty). Moravické souvrství. – Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské v Ostravě, Řada hornicko-geologická, 1, 419, 141–163.

Kumpera, O. (1983): Geologie spodního karbonu jesenického bloku. – Knihovna Ústředního Ústavu geologického, 59, 172 str.

Kumpera, O. – Martinec, P. (1995): The development of the Carboniferous accretionary wedge in the Moravian-Silesian Paleozoic Basin. – Journal of Czech Geological Society, 40, 12, 49–66.

Lehotský, T. (2008): Taxonomie goniatitové fauny, biostratigrafie a paleoekologie jesenického a drahanského kulmu. – MS, disertační práce, PřF MU Brno.

Lowe, D. R. (1982): Sediment gravity flows: II. Depositional models with special reference to the deposits of high-density turbidity currents. – Journal of Sedimentary Petrology, 52, 279–297.

Mutti, E. – Davoli, G. – Segadelli, S. – Cavalli, C. – Carminatti, M. – Stocchi, S. – Mora, S. – Andreozzi, M. (1992): Turbidite Sandstones. – Instituto di Geologia Universta di Parma, 275 str.

Patteisky, K. (1929): Die Geologie und Fossilführung der mährisch-schlesischen Dachschiefer und Grauwackenformation. Naturwissenschaftlichen Verein in Troppau, 354 str.

Pickering, K. – Stow, D. – Watson, M. – Hiscott, R. (1986): Deep water facies, processes and models: a review and classifications scheme for modern and ancient sediments. – Earth-Science Reviews, 23, 2, 75–174. https://doi.org/10.1016/0012-8252(86)90001-2

Pickering, K. – Hiscott, R. – Hein, F. (1989): Deep marine environments. Clastic sedimentation and tectonics. – Earth Science Reviews, 416 str.

Purkyňová, E. (1988): Makroflóra kyjovického souvrství moravskoslezského kulmu a její stratigrafický význam. – Časopis Slezského Muzea, A, 27, 77–86.

Seilacher, A. (2007): Trace fossils analysis. – Springer-Verlag, 226.

Zapletal, J. – Dvořák, J. – Kumpera, O. (1989): Stratigrafická klasifikace kulmu Nízkého Jeseníku. – Věstník Ústředního ústavu geologického 64, 4, 243–250.

https://doi.org/10.5817/GVMS2014-1-2-57