NARAZÍ TUNEL VINOHRADY NA SPODNOPLEISTOCENNÍ PALEOÚDOLÍ SVITAVY?
Roč.21,č.1-2(2014)
The base of the Tuřany Terrace discovered by boreholes is situated both in the area north of Vinohrady housing estate and south in the site of Zetor Company ca. 230 m above s. l. Their position allows no other explanation than the River Svitava course had to flow somewhere through the Vinohrady settlement. Many borehole data exist in this study area. Space analysis was made in software the ArcGIS 10.2. and excluded areas where depth of the crystalline basement is less than 20 m bellow surface. The rest of the area has been used for the construction of 3D model. The problem is represented by sediments of the Neogene draw in geological maps in some parts of this former Quaternary river course which is assumed here in this paper. There is only one way to explain this situation. It seems, also thanks to the micropalaeontological research, these sediments have not been deposited in situ but represent mass of landslides and slope erosion which filled up (together with Quaternary eolian sediments) former old valley in the time when Neogene sediments formed relief in higher position in comparison to recent.
Quaternary; Svitava River; paleovaley; 3D modeling
Balun, D. (1976): Zpráva o stavebně-geologickém průzkumu pro PÚP Brno-Vinohrady, sídliště. – MS Stavoprojekt Brno.
Balun, D. (1979): Zpráva o stavebně-geologickém průzkumu pro ÚP sídliště Brno-Líšeň, 4. stavba. – MS Stavoprojekt Brno.
Balun, D. (1982): Zpráva o stavebně-geologickém průzkumu pro PP Brno-Vinohrady, III. A. – MS Stavoprojekt Brno.
Cicha, I. – Brčák, J. – Čtyroká, J. – Dvořák, J. – Eliáš, M. – Krystek, I. – Malecha, A. – Mořkovský, M. – Novotný, M. – Řezáč, B. –
Sýkora, L. – Zeman, A. (1968): Základní geologická mapa 1 : 25 000, list M-33-106-A-d Brno-východ, sekce d, Vysvětlující text k základní geologické mapě. – MS ČGÚ Praha.
Jungmann, J. – Skalický, M. – Šnévajs, J. – Vorlíček, J. – Vyhlídka, P. (1996): Analýza rizika areálu podniku a. s. Zetor v Brně-Líšni. – BIJO s. r. o., Praha.
Karásek, J. (1987): Reliéf podloží tuřanské terasy a jeho problémy. – Sborník prací Geografi ckého ústavu Československé akademie věd, 14, 125–134.
Krásný, O. – Lossman, J. – Lukeš, J. – Procházka, M. – Tomanová Petrová, P. – Vlček, P. (2007): Silnice I/42 VMO Brno – tunel Vinohrady, inženýrskogeologický průzkum. Závěrečná zpráva. – MS, Stavební geologie – Geotechnika, a. s., Praha.
Musil, R. (1965): Aus der Geschichte der Stránská skála. – Časopis Moravského musea v Brně, Vědy přírodní, 50, 75–106.
Musil, R. (1982): Současný stav poznatků o kvartéru Brněnské kotliny. – In: Musil, R. (ed.): Kvartér brněnské kotliny. Stránská skála IV. – Studia geographica, 80. 261–268.
Musil, R. (1997): Tuřanská terasa Svitavy v Brně. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1999, 7, 25–26.
Říkovský, F. (1926): Terasy dolní Svitavy a dolní Svratky. – Spisy vydávané Přírodovědeckou fakultou Masarykovy university č. 67. PřF MU, 17 s. + mapa. Brno.
Sloup, J. (1972): Brno-Hády, hydrogeologický průzkum prostoru pod hrází složiště popílků. – MS Geotest Brno.
Sýkora, L. (1962): Průvodní zpráva k prognózní mapě nerostných surovin 1 : 25 000, list Chrlice M-33-106-C-b. – MS ÚG Praha.
Sýkora, L. (1966): Zpráva o mapování kvartéru v oblasti Brno-východ (M-33-106-A). – Zprávy o geologických výzkumech v roce 1964.
Vlček, P. – Frýbová, P. – Jančovič, L. – Drápalová, R. (2014): I/42 VMO Brno, tunel Vinohrady. Vybudování pozorovacích HG vrtů a geofyzikální ověření variantní trasy tunelu Vinohrady (orientační inženýrsko-geologický průzkum). – MS, Geodrill, s. r. o., Brno, 2014.
Zeman, A. (1967): Kvartérní neotektonické fáze ve východní části Vyškovského úvalu. – Věstník Ústředního ústavu geologického, XLII, 105–110.
Zeman, A. (1973): Současný stav výzkumu pleistocénních fluviálních sedimentů v Dyjsko-svrateckém úvalu a jejich problematika. – Studia geographica 36, 41–61.
Zeman, A. (1982): Fluviální a fluviolakustrinní sedimenty Brněnské kotliny. – In: Musil, R. (ed.): Kvartér brněnské kotliny. Stránská skála IV. – Studia geographica, 80, 55–84.