GEOFYZIKÁLNÍ MAPOVÁNÍ KRASOVÝCH STRUKTUR METODOU MULTIELEKTRODOVÉHO ODPOROVÉHO PROFILOVÁNÍ: JESKYNĚ ZA HÁJOVNOU, JAVOŘÍČSKÝ KRAS
Roč.19,č.1-2(2012)
This paper investigates the scope and applicability of multielectrode resistivity surveying in the study of buried karst structures. Six resistivity sections, 62 to 117 m long, were measured above the well-documented cave system “Za hájovnou” in the Javoříčko Karst, Bohemian Massif. Three domains of distinct resistivity values (27.6 to ~210 Ω.m; ~210 to ~1 300 Ω.m; ~1 300 to 26 112 Ω.m) were interpreted as clays and silts, carbonate-rich karstified zones, and massive carbonate, respectively. Most of the geophysically documented karstification manifests itself in planar zones of karstified carbonate, partly filled with fine-grained siliciclastics, which coincide with several cave corridors in plan view. Orientation of the karstified zones corresponds to the NNE–SSW trending axial plane cleavage and ESE–WNW trending fractures and faults in the underlying rocks. The resistivity surveying proves to be an excellent method for mapping of shallow cave structures.
multielectrode resistivity surveying; karstification; tectonic structure; cave corridors; Moravo-Silesian Zone
Bábek, O. – Tomek, Č. – Melichar, R. – Kalvoda, J. – Otava, J. (2006): Structure of unmetamorphosed Variscan tectonic units of the southern Moravo-Silesian Massif: a review. – Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie, Abhandlungen, 239, 37–75.
Crha, J. et al. (1989): Souhrnná závěrečná zpráva vyhledávacího průzkumu (1.–4. fáze). Ponikev-Vojtěchov, arch. sp. UNIGEO, Brno.
Chlupáč, I. – Svoboda, J. (1963): Geologické poměry konicko-mladečského devonu na Drahanské vrchovině. – Sborník Ústředního ústavu geologického, 28, 347–418.
Kadlčíková, J. (2005): Geomorfologická charakteristika a korelace endokrasu a exokrasu v okolí Javoříčka s využitím metody GIS, Javoříčský kras, konicko-mladečský pruh. – MS, diplomová práce PřF UP Olomouc, 73–76.
Kadlec, J. et al. (2001): Cenozoic history of the Moravian karst (northern segment): Cave sediments and karst morphology. – Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae, 86, 111–160.
Lee, C.-C. – Yang, C.-H. – Liu, H.-C. – Wen, K.-L. – Wang, Z.-B. – Chen, Y.-J. (2008): A study of the hydrogeological environment of the lishan landslide area using resistivity image profi ling and borehole data. – Engineering Geology, 98, 115–125. https://doi.org/10.1016/j.enggeo.2008.01.012">https://doi.org/10.1016/j.enggeo.2008.01.012
Musil, R. (2005): Jeskyně Za hájovnou, výjimečná lokalita Javořičský kras, Morava. – Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 8, 11–39.
Mussett, A. E. – Khan, M. A. (2000): Looking into the Earth, An introduction to geological geophysics. – Cambridge University Press.
Panoš, V. et al. (1998): Výskyt mořského spodního badenu jižně od Bouzova. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 1997, 69–70.
Panoš, V. (1955): Jeskyně severomoravského krasu. – Státní tělovýchovné nakladatelství Praha. Vysvětlivky k obrázkům a tabulce.
Sass, O. – Bell, R. – Glade, T. (2008): Comparison of GPR, 2D-resistivity and traditional techniques for the subsurface exploration of the Öschingen landslide, Swabian Alb (Germany). – Geomorphology, 93, 89–103. https://doi.org/10.1016/j.geomorph.2006.12.019">https://doi.org/10.1016/j.geomorph.2006.12.019
Špaček, P. – Zacherle, P. – Sýkorová, Z. – Pazdírková, J. (2011): Microseismic multiplets in the northeastern Bohemian Massif. – Zeitschrift für Geologische Wissenschaft en, 39, 5/6, 367–386.
Tomica, A. (2001): Zpráva o nových objevech v lokalitě „Za hájovnou“. – Archiv AOPK ČR, oddělení ochrany jeskyní, 45–46. Praha.
Van Den Eeckhaut, M. – Verstraeten, G. – Poesen, J. (2007): Morphology and internal structure of a dormant landslide in a hilly area: The Collinabos landslide (Belgium), Geomorphology, 89, 258–273. https://doi.org/10.1016/j.geomorph.2006.12.005">https://doi.org/10.1016/j.geomorph.2006.12.005
