VÝSLEDKY VRTNÉHO PRŮZKUMU NA LOKALITĚ HLUCHOV (SEDIMENTY SPODNÍHO BADENU KARPATSKÉ PŘEDHLUBNĚ)
Roč.19,č.1-2(2012)
Lower Badenian deposits of the Carpathian Foredeep were newly studied in the sedimentary succession from drill hole Hluchov 2. They represent the deposits of coastal and shallow marine environments. Transgressive systems tract and highstand systems tract were recognized. Volcaniclastic input (distal airfall tephra) was identified in the upper part of the succession. Deposition of limestones is connected with marine transgression and significant reduction of terrigeneous input.
Carpathian Foredeep; Lower Badenian; depositional environment; siliciclastic input
Berstad, S. – Dypvik, H. (1982): Sedimentological evolution and natural radioactivity of Tertiary sediments from the central North Sea. – Journal of Petroleum Geology, 5, 77–88. DOI: http://dx.doi.org/10.1111/j.1747-5457.1982.tb00561.x">10.1111/j.1747-5457.1982.tb00561.x
Bubík, M. – Dvořák, J. (1996): O nálezu karpatu (miocén) a dalších výsledcích vrtu Slatinky MH-10. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 1995, 20–21.
Buday, T. (1955): Současný stav stratigrafického výzkumu ve spodním a středním miocénu na dolní Moravě. – Věstník Ústředního ústavu geologického 30, 4, 162–168.
Cicha, I. – Dornič, J. (1960): Miocenní vývoj boskovické brázdy mezi Tišnovem a Ústí nad Orlicí. – Sborník Ústředního Ústavu Geologického, 26 (1959), Odd. Geol. 1, 393–434.
Čopjaková, R. (2007): Odraz změn provenience v psefitické a psamitické frakci sedimentů myslejovického souvrství (analýza těžkých minerálů). – MS, disertační práce PřFMU Brno.
Doláková, N. – Brzobohatý, R. – Hladilová, Š. – Nehyba, S. (2008): The red-algal facies of the Lower Badenian limestones of the Carpathian Foredeep in Moravia (Czech Republic). – Geologica Carpathica, 59, 133–146.
Doveton, J. H. – Merriam, D. F. (2004): Borehole petrophysical chemostratigraphy of Pennsylvanian black shales in the Kansas subsurface. – Chemical Geology 206, 249–258. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j.chemgeo.2003.12.027">10.1016/j.chemgeo.2003.12.027
Folk, R. L. – Ward, W. (1957): Brazos River bar: a study in the signifi cance of grain-size parameters. – Journal of Sedimentary Petrology, 27, 3–26. DOI: http://dx.doi.org/10.1306/74D70646-2B21-11D7-8648000102C1865D">10.1306/74D70646-2B21-11D7-8648000102C1865D
Force, E. R. (1980): The provenance of rutile. – Journal of Sedimentary Petrology, 50, 2, 485–488. Tulsa.
Halgedahl, S. L. – Jarrard, R. D. – Brett, C. E. – Allison, P. A. (2009): Geophysical and geological signatures of relative sea level change in the upper Wheeler Formation, Drum Mountains, West-Central Utah: A perspective into exceptional preservation of fossils. – Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, 277 (1–2), 34–56.
Hladil, J. – Geršl, M. – Strnad, L. – Frána, J. – Langrová, A. – Spišiak, J. (2006): Stratigraphic variation of complex impuritiesin platform limestones and possible significance of atmospheric dust: a study with emphasis on gamma-ray spectrometry and magnetic susceptibility outcrop logging (Eifelian-Frasnian, Moravia, Czech Republic). – International Journal of Earth Sciences, 95, 703–723. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s00531-005-0052-8">10.1007/s00531-005-0052-8
Hladíková, J. – Hladilová, Š. – Nehyba, S. (1992): Preliminary results of new investigations of Miocene sediments of Hostim (SW Moravia). I: Hamršmíd, B. (Ed.): New results in Tertiary of the Western Carpathians. – Knihovnička Zemního Plynu Nafty 15, 165–176.
Jašková, V. (1998): Nově objevené miocénní locality na Prostějovsku. – Přírodovědná Studia Muzea Prostějovska, 1, 133–139.
Kalabis, V. (1961): Historie výzkumu terciéru širšího okolí Prostějova. – Sborník Vlastivědného Muzea Prostějov, Odd. Přír., 59–75.
Kalvoda, J. – Bábek, O. – Devuyst, F. X. – Sevastopulo, G. D. (2011): Biostratigraphy, sequence stratigraphy and gamma-ray spectrometry of the Tournaisian-Viséan boundary interval in the Dublin Basin. – Bulletin of Geosciences 86 (4), 683–706.
Krystek, I. – Tejkal, J. (1968): Zur Lithologie und Stratigraphie des Miozäns in sw. Teile der Karpatischen Vortiefe in Mähren. – Folia Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Purkynianae Brunensis, Geologia 9, 7, 1–31.
Langmuir, D. – Herman, J. S. (1980): The mobility of thorium in natural waters at low temperatures. – Geochimica Cosmochimica Acta, 44, 1 753–1 766.
Lüning, S. – Adamson, K. – Craig, J. (2003): Frasnian organic-rich shales in North Africa; regional distribution and depositional model, 165–184. – In: Artur, T. – MacGregor-Duncan, S. – Cameron, N. R. (eds): Petroleum geology of Africa; new themes and developing technologies. – Geological Society of London, Special Publications, 207.
Mísař, Z. – Dudek, A. – Havlena, V. – Weiss J. (1983): Geologie ČSSR I Český masiv. – SNTL Praha.
Nehyba, S. (1997): Miocene volcaniclastics of the Carpathian Foredeep in Czech Republic. – Věstník ČGÚ, 72, 4, 311–327, Praha.
Nemec, W. (2005): Principles of lithostratigraphic logging and facies analyses. – Institutt for geovitenskap, Universitet Bergen, 1–28.
Novák, Z. (1975): Spodnobadenské vápence karpatské předhlubně. – MS, kandidátská disertační práce MU Brno.
Otava, J. (1998): Trendy změn ve složení siliciklastik drahanského kulmu a jejich geotektonická interpretace. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1997, 62–64.
Powers, M. C. (1982): Comparison chart for estimating roundness and sphericity. – AGI Data Sheet 18.
Pupin, J. P. (1980): Zircon and Granite Petrology. – Contributions to Mineralogy and Petrology, 73, 207–220. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/BF00381441">10.1007/BF00381441
Růžička, M et al. (1995): Vysvětlivky ke geologické mapě 1 : 50 000 list 24-21 Olomouc. – MS, Český geologický ústav.
Štelcl, J. – Svoboda, L. (1962): Petrografické studie kulmských sedimentů drahanské vysočiny (těžké minerály kulmských drob). – Folia Universitatis Purkynianae Brunensis, Geologia, 3, 1–50.
Triebold, S. – von Eynatten, H. – Zack, T. (2005): Trace elements in detrital rutile as provenance indicators: a case study from the Erzgebirge, Germany. – Schrift enreihe der Deutschen Gesellschaft für Geowissenschaft en, 38, 44–145.
Tucker, M. ed. (1988): Techniques in Sedimentology. – Blackwell Science.
Vysloužil, O. (1981): Fauna spodního badenu na lokalitě Služín v karpatské předhlubni na Moravě. – MS, diplomová práce PřF MU Brno.
Walker, R. G. – James, N. P. (1992): Facies Models. Response to sea level changes. – Geological Association of Canada Toronto.
Zack, T. – von Eynatten, H. – Kronz, A. (2004a): Rutile geochemistry and its potential use in quantitative provenance studies. – Sedimentary Geology, 171, 37–58. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j.sedgeo.2004.05.009">10.1016/j.sedgeo.2004.05.009
Zack, T. – Moraes, R. – Kronz, A. (2004b): Temperature dependence of Zr in rutile: empirical calibration of a rutile thermometer. – Contribution to Mineralogy and Petrology, 148, 471–488.
Zágoršek, K. – Nehyba, S. – Tomanová Petrová, P. – Hladilová, Š. – Bitner, M. A. – Doláková, N. – Hrabovský, J. – Jašková, V. (2012): Local catastrophe near Přemyslovice (Moravia, Czech Republic) during Middle Miocene due to the tephra input. – Geological Quarterly, 56, 2, 269–284.
Zapletal, J. (2004): Příspěvek k paleogeografické evoluci spodnobadenských sedimentů na střední Moravě (Česká Republika). – Scripta Facultatis Scientiarum Natutalium Universitatis Masarykianae Brunensis, 31–32, Geology, 87–98.
Zapletal, J. – Hladilová, Š. – Doláková, N. (2001): Mořské sedimenty spodnobadenských okrajových facií v Olomouci. – Scripta Facultatis Scientiarum Natutalium Universitatis Masarykianae Brunensis, 30, Geology, 75–86.