URAN A THORIUM V GRANITICKÝCH PEGMATITECH A APLITECH SILEZIKA
Roč.20,č.1-2(2013)
Contents of uranium and thorium were measured using a laboratory gamma-ray spectrometer in 575 samples of granitic pegmatites and aplites from Silesicum. Very low contents of the both elements were found in metapegmatites occurring in metagranitoids and blastomylonites of the Desná Group, in pre-Variscan muscovite pegmatites with tourmaline, and in Variscan beryl-columbite pegmatites. Very high uranium and thorium contents are in some pegmatite dykes occurring on the Kluč Hill near Kociánov. The pegmatites are composed mainly of feldspars, quartz and mica (biotite and/or muscovite), and contain accessory minerals of uranium and thorium such as uraninite, coffi nite and thorite. The Kluč Hill pegmatites are spatially and genetically bound to a small I-type Variscan granitoid body (so-called Rudná hora Intrusion). Highest average uranium contents were found in pyroxenic pegmatites occurring in the Žulová Massif mantle (its marbles can be considered the main source of uranium).
Silesicum; pegmatites; aplites; uranium; thorium; laboratory gamma-spectrometry
Čech, F. (1963): Příspěvky k mineralogii Moravy a Slezska. – Časopis Moravského musea, Vědy přírodní, 48, 31–42.
Černý, P. – Novák, M. – Chapman, R. (1992): Effects of sillimanite-grade metamorphism and shearing on Nb,Ta-oxide minerals in granitic pegmatites: Maršíkov, northern Moravia, Czechoslovakia. – Canadian Mineralogist, 30, 699–718.
Chládek, Š. (2011): Mineralogická charakteristika pegmatitu na Lysé hoře u Maršíkova v Hrubém Jeseníku. – MS, bakalářská práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého. Olomouc.
Chládek, Š. – Zimák, J. (2012): Unikátní nález berylu v pegmatitu na Lysé hoře u Maršíkova. – Minerál, 20, 488–494.
Kruťa, T. (1973): Slezské nerosty a jejich literatura. Moravské muzeum v Brně.
Nejeschlebová, L. – Zimák, J. – René, M. (2012): Granitoidy intruze Rudné hory v Hrubém Jeseníku a jejich akcesorie. – Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, No. 303, 113–117.
Novák, M. (2002): Lokalita č. 9. Maršíkov – Schinderhübel. – In: Zimák J. et al.: Exkurzní průvodce po mineralogických lokalitách na Sobotínsku, 34–37. Univerzita Palackého v Olomouci.
Novák, M. (2005): Granitické pegmatity Českého masivu (Česká republika): mineralogická, geochemická a regionální klasifikace a geologický význam. – Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae, 90, 3–74.
Novák, M. – Kimbrough, D. L. – Taylor, M. C. – Černý, P. (2000): Radiometrické U/Pb stáří monazitu z granitického pegmatitu u Velké Kraše, žulovský pluton. – Moravskoslezské paleozoikum 2000, s. 13. Brno.
Procházka, J. (1966): O nových pegmatitech a jejich minerálech z okolí Šumperka. – Časopis Moravského musea, Vědy přírodní, 51, 43–60.
Procházka, J. (1969): Autunit, bertrandit a bismutit z pegmatitů od Šumperka. – Časopis Moravského musea, Vědy přírodní, 54, 31–44.
Vachová, S. (2012): Mineralogie pegmatitů na Kluči u Filipové v Hrubém Jeseníku. – MS, diplomová práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého. Olomouc.
Zimák, J. (2011): Přirozená radioaktivita granitoidů a metagranitoidů brunovistulického teránu na území České republiky. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 18, 201–204.
Žáček, V. (1997): Metasomatické žíly pyroxenického pegmatoidu z pláště žulovského granitového plutonu. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1996, 111–114.
