VÝSLEDKY VRTNÉHO PRŮZKUMU NA LOKALITĚ BRUS (NEOGENNÍ SEDIMENTY KARPATSKÉ PŘEDHLUBNĚ)
Roč.20,č.1-2(2013)
Neogene deposits of the Carpathian Foredeep were newly studied in the sedimentary succession from drill hole Brus 1. They represent the deposits of coastal and shallow marine environments. The drill core was divided into two facies associations – lower silty one and upper carbonate one. The deposition of the upper carbonate facies association (Lower Badenian) is connected with reduction of siliciclastic input.
Carpathian Foredeep; Lower Badenian; depositional environment; provenance
Barth, V. (1957): Historický přehled geologických výzkumů v Hornomoravském úvalu. – MS, písemná práce k aspirantskému minimu, PřF UP, 31. Olomouc.
Berstad, S. – Dypvik, H. (1982): Sedimentological evolution and natural radioactivity of Tertiary sediments from the central North Sea. – Journal of Petroleum Geology, 5, 77–88. DOI: http://dx.doi.org/10.1111/j.1747-5457.1982.tb00561.x">10.1111/j.1747-5457.1982.tb00561.x
Blekta, J. (1932): Další naleziště žraločích zubů na okrese. – Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově za roky 1930–1931, 22, str. 71. Prostějov.
Bubík, M. – Dvořák, J. (1996): O nálezu karpatu (miocén) a dalších výsledcích vrtu Slatinky MH-10. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 1995, 20–21. Praha.
Doláková, N. – Brzobohatý, R. – Hladilová, Š. – Nehyba, S. (2008): Th e red-algal facies of the Lower Badenian limestones of the Carpathian Foredeep in Moravia (Czech Republic). – Geologica Carpathica, 59, 133–146.
Folk, R. L. – Ward, W. (1957): Brazos River bar: a study in the signifi cance of grain-size parameters. – Journal of Sedimentological Petrology, 27, 3–26. DOI: http://dx.doi.org/10.1306/74D70646-2B21-11D7-8648000102C1865D">10.1306/74D70646-2B21-11D7-8648000102C1865D
Force, E. R. (1980): Th e provenance of rutile. – Journal of Sedimentological Petrology, 50, 2, 485–488. Tulsa.
Hladíková, J. – Hladilová, Š. – Nehyba, S. (1992): Preliminary results of new investigations of Miocene sediments at Hostim (SW Moravia). – In: Hamršmíd B. (ed.): New results in Tertiary of the Western Carpathians. – Knihovnička Zemní Plyn Nafta 15, 165–176. Hodonín.
Chlupáč, I. – Kalabis, V. (1966): Regionální geologie Prostějovska. – Souček, V. (ed.): Průvodce expozicí „Neživá příroda“, 17–25. Prostějov.
Kalabis, V. (1934): O některých velkých zkamenělinách z miocénu okolí Prostějova a Olomouce. – Příroda, 27, 53–54. Brno.
Kalabis, V. (1937a): Příspěvek ke stratigrafi i miocénu u Prostějova. – Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně, 20, 78–84. Brno.
Kalabis, V. (1937b): O pobřežní facii tortonského moře u Služína nedaleko Prostějova. – Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, oddíl přírodovědný, 185 a 186, 107–111. Olomouc.
Kalabis, V. (1949): Monografi e Clypeasterů z československého miocénu. – Rozpravy Státního geologického ústavu, sv. XI. Praha.
Kalabis, V. (1961): Historie výzkumu terciéru širšího okolí Prostějova. – Sborník Vlastivědného muzea Prostějov, Odd. Přír., 59–75.
Krystek, I. – Tejkal, J. (1968): Zur Lithologie und Stratigraphie des Miozäns in sw. Teile der Karpatischen Vortiefe in Mähren. – Folia Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Purkynianae Brunensis. Geologia 9, 7, 1–31.
Langmuir, D. – Herman, J. S. (1980): Th e mobility of thorium in natural waters at low temperatures. – Geochimical Cosmochimical Acta, 44: 1753–1766. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/0016-7037%2880%2990226-4">10.1016/0016-7037(80)90226-4
Mísař, Z. – Dudek, A. – Havlena, V. – Weiss, J. (1983): Geologie ČSSR I Český masiv. –1–333. SNTL Praha.
Nemec, W. (2005): Principles of lithostratigraphic logging and facies analyses. – Institutt for geovitenskap, Uni. Bergen, 1–28.
Nehyba, S. – Jašková, V. (2012): Výsledky vrtného průzkumu na lokalitě Hluchov (sedimenty spodního badenu karpatské předhlubně). – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 19, 1–2, 36–41.
Novák, Z. (1975): Spodnobadenské vápence karpatské předhlubně. – MS, Kandidátská disertační práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity J. E. Purkyně. Brno.
Otava, J. (1998): Trendy změn ve složení siliciklastik drahanského kulmu a jejich geotektonická interpretace. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. 62–64.
Powers, M. C. (1982): Comparison chart for estimating roundness and sphericity. – AGI Data Sheet 18.
Remeš, M. (1908): Dodatky ke geologické mapě okolí olomouckého. – Zprávy Komise pro přírodovědné prozkoumání Moravy, odd. geol.-pal., 7. Brno.
Remeš, M. (1933): Dodatky ke geologické mapě okolí olomouckého a poznámky k některým listům sousedním. (část II.). – Zprávy Komise pro přírodovědné prozkoumání Moravy a Slezska, odd. geol., 12. Brno.
Růžička, M. et al. (1995): Vysvětlivky ke geologické mapě 1 : 50 000 list 24-21 Olomouc. – MS ČGS.
Schwarz, R. (1946): Příspěvek k poznání neogenu na listu Olomouc. – Věstník Královské české společnosti nauk, třída matemat.-přírodověd., ročník 1944, 1–20. Praha.
Schubert, R. J. (1900): Über die Foraminiferenfauna u. Verbreitung des nordmährischen Miocäntegels. – Lotos, Jahrgang 1900, 20.
Spitzner, V. (1898): Geologická reliéfní mapa okresu prostějovského a plumlovského. – První výroční zpráva Klubu přírodovědeckého v Prostějově za rok 1898, 42–45. Prostějov.
Spitzner, V. (1906): Foraminifery z miocénových jílů u Čech blíže Prostějova. – Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově za rok 1905, 8, 120–125. Prostějov.
Tietze, E. (1893): Die geognostischen Verhältnisse der Gegend von Olmütz. – Jahrbuch d. k k. geol. Reichsanstalt, 43, 399–566. Wien.
Triebold, S. – von Eynatten, H. – Zack, T. (2005): Trace elements in detrital rutile as provenance indicators: a case study from the Erzgebirge, Germany. – Schrift enreihe der Deutschen Gesellschaft für Geowissenschaft en, 38, 44–145.
Tucker, M. ed. (1988): Techniques in Sedimentology. – Blackwell Science, 1–394.
Vysloužil, O. (1981): Fauna spodního badenu na lokalitě Služín v karpatské předhlubni na Moravě. – MS, diplomová práce, PřF MU Brno
Walker, R. G. – James, N. P. (1992): Facies Models. Response to sea level changes. – Geol. Ass. Canada, 1–380, Toronto.
Zack, T. – von Eynatten, H. – Kronz, A. (2004a): Rutile geochemistry and its potential use in quantitative provenance studies. – Sedimentary Geology, 171, 37–58. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j.sedgeo.2004.05.009">10.1016/j.sedgeo.2004.05.009
Zack, T. – Moraes, R. – Kronz, A. (2004b): Temperature dependence of Zr in rutile: empirical calibration of a rutile thermometer. – Contributions to Mineralogy and Petrology, 148, 471–488. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s00410-004-0617-8">10.1007/s00410-004-0617-8
Zágoršek, K. – Nehyba, S. – Tomanová Petrová, P. – Hladilová, Š. – Bitner, M. A. – Doláková, N. – Hrabovský, J. – Jašková, V. (2012): Local catastrophe near Přemyslovice (Moravia, Czech Republic) during Middle Miocene due to the tephra input. – Geological Quarterly, 56, 2, 269–284.
Zapletal, J. (2004): Příspěvek k paleogeografické evoluci spodnobadenských sedimentů na střední Moravě (Česká Republika). – Scripta Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Masarykianeae Brunensis, 31–32, Geology, 87–98.