Kenozoické sedimenty v lomu Předklášteří u Tišnova

Roč.28,č.1-2(2021)

Abstrakt

In the multi-level quarry Předklášteří near Tišnov exploiting medium-grained biotite metagranite of the Brunovistulicum, up to 30 m thick unconsolidated sediments, were studied recently at the top of excavation. These sediments are exposed at the two top quarry levels. During the exploration work in 1965, these sediments were not encountered, because today’s quarry mining area has already exceeded the original considerations about the extent of mining.
The altitude of the erosive base of these fluvial or deltaic sediments 370–375 m indicates their pre-Quaternary age. Our research was focussed on the Lower Miocene part of the sediments tentatively considered as lake, delta or river sediments. Sediments were studied by sedimentological, petrographic, mineralogical, geochemical and paleontological methods. Preliminary results from overlaying Quaternary sediments did not allow definite stratigraphical interpretation.
Geochemical analyses of silty clays to claystones were compared with the occurrences of similar sediments from Brno and its surroundings (Kamechy, Kohoutovice, Obřany, Svinošice). These analyses proved that the sediments underwent a short transport of several kilometres and could be derived from weathering residues of the rocks forming the surrounding Brunovistulicum.
Our research has confirmed the affiliation of sediments in top of the sequence to the Pleistocene colluvial deposits. Sediments found in the lower part of the layered sequence, trapped along the fault of the E–W direction, were assigned stratigraphically to the Lower Miocene (Ottnangian).


Klíčová slova:
Carpathian Foredeep; sedimentology; geochemistry; paleontology; translucent heavy minerals; landslide; mining
Biografie autora

David Buriánek

Česká geologická služba

Brno
Reference

Allen, J. R. L. (1983). Studies in fluviatile sedimentation: bars, bar complexes and sandstone sheets (low-sinuosity braided streams) in the Brownstones (Lower Devonian), Welsh Borders. – Sedimentary Geology, 33, 237–293.
Allen, J. P., Fielding, C. R., Rygel, M. C., Gibling, M. R. (2013). Deconvolving signals of tectonic and climatic controls from continental basins: an example from the Late Paleozoic Cumberland Basin, Atlantic Canada. – Journal of Sedimentary Research, 83, 847–872.
Ashley, G. M. (1990). Classification of large-scale subaqueous bedforms: a new look at an old problem. – Journal of Sedimentary Petrology, 60, 160–172.
Blikra, L. H., Nemec, W. (1998). Postglacial colluvium in western Norway: depositional processes, facies and palaeoclimatic record. – Sedimentology, 45, 909–959.
Boynton, W. V. (1984). Cosmochemistry of the rare earth elements: meteorite studies. – In: Henderson, P. (ed.): Rare Earth Element Geochemistry, 63–114. – Elsevier. Amsterdam.
Bridge, J. S. (1993). Description and interpretation of fluvial deposits: a critical perspective. – Sedimentology, 40, 801–810.
Bridge, J. S. (2003). Rivers and Floodplains. – Blackwell Scientific, Oxford. 504 pp.
Bristow, C. S. (1987): Brahmaputra River: channel migration and deposition. – In: Ethridge, F. G., Flores, R. M., Harvey, M. D. (eds): Recent Developments in Fluvial Sedimentology. – SEPM Special Publication, 39, 63–74.
Brzák, P. (2000). Spodnobadenské sedimenty a morfotektonický vývoj jv. okraje Českého masívu (jihozápadní Morava). – Scripta Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Masarykianae Brunennsis, Geology, 30, 65–74.
Bubík, M. (1997). O miocénu z vrtů na trase vodovodního přivaděče Vír-Brno. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 1996, 64–66.
Burda, J., Novotná, J. (2015). Rebilance zásob podzemních vod. Závěrečná zpráva průzkumného hydrogeologického vrtu 2242_2 Hradčany. Souhrnná dokumentace. – MS ČGS Praha.
Deepthy, R., Balakrishnan, S. (2005). Climate control on clay mineral formation: Evidence from weathering profiles developed on either side of the Western Ghats. – Journal of Earth System Science, 114, 5, 545–556.
Friend, P. F. (1983). Toward the field classification of alluvial architecture or sequence. – In: Gibling, M. R. (2006). Width and thickness of fluvial channel bodies and valley fills in the geological record: a literature compilation and classification. – Journal of Sedimentay Research, 76, 731–770.
Grym, V., Žůrek, V. (1965). Průzkum kamene. Předklášteří. – MS ČGS Praha.
Gürtlerová, P. et al. (1997). Databáze analytických stanovení na mapách geochemické reaktivity hornin 1: 50 000. – Litogeochemická databáze České geologické služby, Praha.
Hanžl, P. (ed.), Buriánková, K., Čtyroká, J., Čurda, J., Gilíková, H., Gürtlerová, P., Kabátník, P., Kratochvílová, H., Manová, M., Maštera, L., Neudert, O., Otava, J., Petrová P., Šalanský, K., Šrámek, J., Švecová, J., Vít J., (2007a). Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami, list 24-321 Tišnov. 1–83. Česká geologická služba Praha.
Hanžl, P. (ed.), Buriánková, K., Čech, S., Čtyroká, J., Čurda, J., Gilíková, H., Hradecká, L., Hubatka, F., Janoušek, V., Kašpárek, M., Manová, M., Maštera, L., Otava, J., Petrová P., Šalanský, K., Šrámek, J., Vít J., (2007b). Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami, list 24-322 Blansko. 1–68. Česká geologická služba Praha.
Hanžl, P., Janoušek, V., Soejono, I., Buriánek, D., Svojtka, M., Hrdličková, K., Erban V., Pin C. (2019). The rise of the Brunovistulicum: age, geological, petrological and geochemical character of the Neoproterozoic magmatic rocks of the Central Basic Belt of the Brno Massif. – International Journal of Earth Sciences (Geol Rundsch), 108, 4, 1165–1199.
Hanžl, P. (ed.), Baldík, V., Bubík, M., Buriánek, D., Dolníček, Z., Dvořák, I., Fürychová, P., Havlín, A., Hrdličková, K., Kociánová, L., Konečný, F., Krejčí, O., Krejčí, Z., Krumlová, H., Kryštofová, E., Müller, P., Paleček, M., Pecina, V., Pecka, T., Poul, I., Rez, J., Skácelová, D., Skácelová, Z., Slobodník, M., Šrámek, J., Tomanová Petrová, P., Večeřa, J., Vít, J. (2020). Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 24-324 Brno-sever. 1–152. Česká geologická služba, Praha.
Hassan, M. A. (2005). Characteristics of gravel bars in ephemeral streams. – Journal of Sedimentary Research, 75, 29–42.

Haszeldine, R. S. (1983). Fluvial bars reconstructed from deep, straight channel, Upper Carboniferous coalfield of northeast England. – Journal of Sedimentary Petrology, 53, 1233–1248.
Hein, F. J., Walker, R. G. (1977): Bar evolution and development of stratification in the gravelly, braided, Kicking Horse River, British Columbia. – Canadian Journal of Earth Sciences, 14, 562–570.
Hlavoňová, K. (1977). Miocénní sediment v oblasti mezi Moravskými Knínicemi a Lažánkami. – MS, diplomová práce, Katedra geologie a paleontologfie UJEP. Brno.
Janoušek, V., Farrow, C. M., Erban, V. (2006): Interpretation of whole-rock geochemical datain igneous geochemistry: Introducing Geochemical Data Toolkit (GCDkit). – Journal of Petrology, 47, 6, 1255–1259.
Jo, H. R., Chough, S. K. (2001). Architectural analysis of fluvial sequences in the northwestern part of Kyongsang Basin (Early Cretaceous), SE Korea. – Sedimentary Geology, 144, 307–334.
Lázničková, J., Pokorný, L. (2016). K. ú. Vohančice, parcela č. 278/1, vrtaná studna. Vyhledávání a průzkum zdroje podzemních vod pro obec Vohančice. – MS ČGS – Geofond Praha.
Lloret, J., Ronchi, A., López-Gómez, J., Gretter, N., de la Horra, R., Barrenechea, J. F., Arche A. (2018). Syn-tectonic sedimentary evolution of the continental late Palaeozoic-early Mesozoic Erill Castell-Estac Basin and its significance in the development of the central Pyrenees Basin. – Sedimentary Geology, 374, 134–157.
Lowe, D. R. (1982). Sediment gravity flows. II. Depositional models with special reference to the deposits of high-density currents. – Journal of Sedimentary Petrology, 52, 279–297.
Mackey, S. D., Bridge, J. S. (1995). Three dimensional model of alluvial stratigraphy: theory and application. – Journal of Sedimentary Research, B65, 7–31.
Miall, A. D. (1994). Reconstructing fluvial macroform architecture from two-dimensional outcrops: examples from the Castlegate Sandstone, Book Cliffs, Utah. – Journal of Sedimentary Research, B64, 146–158.
Miall, A. D. (1996). The Geology of Fluvial Deposits. SpringerVerlag, Berlin, Heidelberg, New York. 581 pp.
Musil, R. (1993). Geologický vývoj Moravy a Slezska v kvartéru. – In: Přichystal, A., Obstová, V., Suk, M. (eds): Geologie Moravy a Slezska. Sborník příspěvků k 90. Výročí narození prof. Dr. Karla Zapletala, 133–156, Moravské zemské Muzeum a Sekce geologických věd PřF MU, Brno.
Musil, R. (1997). Ende des Pliozän und unteres bis mittleres Pleistozän des Brünner Beckens. – Acta Musei Moraviae, Scientiae Geologicae, 81, 93–107, 1/2. Brno.
Nehyba, S., Bubík, M., Kirchner, K., Petrová, P., Vít, J. (2006). Fluviální sediment mezi Jinačovicemi a Kuřimí. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 2005, 44–47. Brno.
Nemec, W., Kazanci, N. (1999). Quaternary colluvium in west-central Anatolia: sedimentary facies and palaeoclimatic significance. – Sedimentology, 46, 139–170.
Otava, J. (2000). Paleokrasové výplně typu rudických vrstev na Čebínce a na Květnici. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v r. 1999, 72–73, Brno.
Petrová, P., Vít, J., Čtyroká, J. (2001). Okrajové vývoje sedimentů karpatské předhlubně na listech map 1 : 25 000 Blansko a Tišnov. – Scripta Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Masarykianae Brunensis, Vol. 30, Geology. 55–64. Brno.
Rees, A. I. (1968). The production of preferred orientation in a concentrated dispersion of elongate and flattened grains. – Journal of Geology, 76, 457–465.
Rust, B. R. (1978). A classification of alluvial channel systems. – In: Miall, A. D. (ed.): Fluvial Sedimentology, Canadian Society Petroleum Geologists Memoir, 5, 187–198.
Schellmann, W. (1983). A new definition of laterite. – In: Hauser, G. (ed.): Natural Resources and Development, vol. 18. Metzingen, 7–21.
Scherer, C. M. S., Jardim de Sá, E. F., Córdoba, V. C., Sousa, D. C., Aquino, M. M., Cardoso, F. M. C. (2014). Tectono-stratigraphic evolution of the Upper Jurassic–Neocomian rift succession, Araripe Basin, Northeast Brazil. – Journal of South American Earth Sciences 49, 106–122.
Smetana, V. (1924). O kaolinu a uhlonosném miocénu se sladkovodní zvířenou od Lažánek poblíž Veverské Bítýšky na Moravě. – Sborník Státního ústavu geologického, 4, 289–301. Praha.
Steel, R. J., Thompson, D. B. (1983). Structures and textures in Triassic braided stream conglomerates (‘Bunter’ Pebble Beds) in the Sherwood Sandstone Group, North Staffordshire, England. – Sedimentology, 30, 341–367.
Šamalíková, M. (1992). Poznatky o geotechnickém charakteru hornin štolových úseků brněnského oblastního vodovodu v úseku Vír–Štěpánovice. – Geologický Průzkum, 10, 300–304.
Todd, S. P. (1996). Process deduction from fluvial sedimentary structures. – In: Carling, P. A., Dawson, M. R. (eds): Advances in Fluvial Dynamics and Stratigraphy, 299–350. Wiley, Chichester, UK.
Tomanová Petrová, P. (ed.), Baldík, V., Bubík, M., Buriánek, D., Franců, J., Fürychová, P., Gilíková, H., Havlín, A., Janderková, J., Kociánová, L., Kolejka, V., Konečný, F., Krejčí, O., Krejčí, V., Kryštofová, E., Kunceová, E., Otava, J., Paleček, M., Pecina, V., Pecka, T., Rez, J., Sedláček, J., Sedláčková, I., Skácelová, Z., Švábenická, L., Večeřa, J., Vít, J. (2013). Vysvětlivky k Základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, list 24-431 Šlapanice. 216 s. – MS Archiv České geologické služby Praha.
Tomanová Petrová, P., Buriánek, D., Kirchner, K., Krejčí, O., Laufek, F., Nehyba, S. Otava, J. (2018). Pestré sedimenty ottnangu v Brně-Kohoutovicích. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 25, 1–2, 66–72.
Vít, J., Tomanová Petrová, P., Skácelová, Z., Hrutka, M. (2017). Geologická stavba hydrogeologického rajonu 2242 (Kuřimská kotlina) a představy vývoje toku řeky Svratky v kenozoiku. – Geoscience Research Reports, 50, 173–180.
Went, D. J. (2005). Pre-vegetation alluvial fan facies and processes: an example from the Cambro–Ordovician Rozel Conglomerate Formation, Jersey, Channel Islands. Sedimentology, 52, 693–713.
Wizevich, M. C. (1992). Sedimentology of Pennsylvanian quartzose sandstones of the Lee Formation, central Appalachian Basin: fluvial interpretation based on lateral profile analysis. – Sedimentary Geology, 78, 1–47.

Metriky

0


218

Views

104

PDF views

21

HTML views