Raně středověké říční koryto v blízkosti fortifikačního systému velkomoravského hradiska Pohansko u Břeclavi

Slavomir Nehyba, Petr Dresler, Nela Doláková, František Kuda, Michaela Přišťáková, Jakub Šimík, Jaroslav Škojec, Karel Kirchner

Abstrakt

Geophysical, sedimentological, palynological, absolute-age dating and archeological techniques were used to study the deposits of the Early Medieval fluvial channel in the area of the Great Moravia Empire agglomeration Pohansko near Břeclav. Artificial profile situated on the base of ERT profiles and the archeological results led to opening of the fluvial channel. Newly documented fluvial channel erosively cut the complex of flood loams. Gravel lag covers the bottom of the channel and grade upwards into sandy channel infill with fining upward trend. Fluvial sandy dunes forming the most characteristic architectural element of the infill are represented mostly by trough cross-stratified medium-grained sands. These sands were penetrated by the piece of oak wood. Both the OSL dating of the sandy deposits and the dating of the oak wood (C14 and dendrochronology) point to the 9th century A.D. when the Great Moravia Empire was on its peak expansion. Active fluvial channel was probably used as a part of the fortification system and a possible wood bridge existed here in the front of the proposed Western Gate of the Pohansko agglomeration. Palynological studies reveal some fragmentation of the landscape and agricultural activities in the close surroundings. Deposits of the studied fluvial channel were covered by the beds of the younger flood loams.

Bibliografická citace

Nehyba, S., Dresler, P., Doláková, N., Kuda, F., Přišťáková, M., Šimík, J., Škojec, J., & Kirchner, K. (2020). Raně středověké říční koryto v blízkosti fortifikačního systému velkomoravského hradiska Pohansko u Břeclavi. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 27(1-2). doi:https://doi.org/10.5817/GVMS2020-13285

Klíčová slova

fluvial channel; absolute-age dating techniques; medieval fortification; paleogeographic reconstruction

Plný Text:

HTML

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Beug, H. J. (2004). Leitfaden der Pollenbestimmung für Mitteleuropa und angrenzende Gebiete. – Verlag Dr. Friedrich Pfeil, München.

Bronk Ramsey, C., Lee, S. (2013). Recent and Planned Developments of the Program OxCal. – Radiocarbon, 55, 2, 720–730. https://doi.org/10.1017/S0033822200057878

Císlerová, M., Šanda, M., Zumr, D., Jelínková, V., Hlavice, M., Vacek, J. (2006). Terénní průzkum v Karlíně. – In: Udržitelná výstavba 2, 177–186. ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Praha.

Dostál, B., Štelcl, J. (1985). O rezultatach vtorogo etapa archeologičeskogo i petroarcheologičeskogo issledovanija vostočnych vorot na velikomoravskom gorodišče Pogansko pod g. Břeclav. – Scripta Facultatis Naturalium Universitatis Purkynianae Brunensis, 15, 1, 3–26.

Doláková, N., Roszková, A. Přichystal, A. (2010). Palynology and Natural Environment in the Pannonian to Holocene Sediments of the Early Medieval Centre Pohansko near Breclav (Czech Republic). – Journal of Archaeological Science, 37, 10, 2538–2550. https://doi.org/10.1016/j.jas.2010.05.014

Dresler, P. (2011). Opevnění Pohanska u Břeclavi. Brno. – In: Měřínský Z., Klápště J. (eds.): Dissertationes Archeologicae Brunenses/Pragensesque. Masarykova Univerzita, Brno.

Dresler, P. (2016). Břeclav - Pohansko VIII. Hospodářské zázemí centra nebo jen osady v blízkosti centra? – University press, Masarykova univerzita, Brno.

Dresler, P., Přichystalová, R., Macháček, J. (2014). Archeologický výzkum severovýchodního předhradí Pohanska u Břeclavi 2012–2013. – Jižní Morava, 50, 45–57.

Durand, M., Meyer, R., Avril, G. (1989). Le Trias détritique de Provence, du Dome de Barrot et du Mercantour. Publication de lÁssociation des Sédimentologistes Francais, 6, 1–135.

Folk, R. L., Ward, W. (1957). Brazos River bar: a study in the significance of grain-size parameters. – Journal of Sedimentary Petrology, 27, 3–26. https://doi.org/10.1306/74D70646-2B21-11D7-8648000102C1865D

Havlíček, P. (1999). Die geologische Verhältnisse in der Umgebung der Siedlungsagglomerationen der groß-mährischen Machtzentren Mikulčice und Staré Město – Uherské Hradiště. – In: Poláček, L., Dvorská, J. (eds.): Probleme der mitteleuropäischen Dendrochronologie und naturwissenschaftliche Beiträge zur Talaue der March, Internationale Tagungnen in Mikulčice V, 181–198. Archeologický ústav AV ČR, Brno.

Havlíček, P. (2001). Geologická stavba velkomoravského mocenského centra Břeclav Pohansko a jeho okolí. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2000, 71–73.

Havlíček, P. (2004). Geologie soutokové oblasti Dyje s Moravou. – In: Hrib, M., Kordiovský, E. (eds.): Lužní les v Dyjsko-moravské nivě, 11–19. Břeclav.

Havlíček, P, Smolíková, L. (2002). Subfosilní polygenetická pseudočernozem v navátých píscích při soutoku Dyje s Moravou („Barvínkův hrúd“), Jižní Morava. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 2001 9, 2–3.

Havlíček, P., Břízová, E., Hošek, J., Sidorinová, T. (2016). Geologický výzkum na soutoku Dyje, Kyjovky a Moravy. – Zprávy o geologických výzkumech, 49, 195–202.

Macháček J., Doláková N., Dresler P., Havlíček P., Hladilová Š., Přichystal A., Roszková A., Smolíková L. (2007). Raně středověké centrum Na Pohansku u Břeclavi a jeho přírodní prostředí. – Archeologické rozhledy LIX, 2, 278–314.

Nehyba, S., Dvořáková, M., Doláková, N., Dresler, P. (2018). Kvartérní sedimenty na Severním předhradí lokality Pohansko u Břeclavi. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 25, 34–40. https://doi.org/10.5817/GVMS2018-1-2-34

Nemec, W. (2005): Principles of lithostratigraphic logging and facies analyses. – 28s. Institutt for geovitenskap, University of Bergen, Bergen.

Petr, L., Petřík, J., Macháček, J., Dresler, P., Prišťáková, M., Lenďáková, Z. (2015). Vztah aluvia Dyje a ranně středověkého osídlení na Pohansku u Břeclavi: paleoekologie a geoarcheologie. – In: Nohálová, H., Káňa, V., Březina, J. (eds.): 21. Kvartér. 21st Quaternary Conference, 39. Masarykova univerzita, Brno.

Petřík J., Doláková N., Nehyba S., Lenďáková Z., Prišťáková M., Adameková K., Petr L., Dresler P., Macháček J. (2018). Zaniklý meandr u severního předhradí archeologické lokality Pohansko u Břeclavi. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 25, 1–2, 41–48. https://doi.org/10.5817/GVMS2018-1-2-41

Reille, M. (1995). Pollen et Spores d´Europe et d´Afrique du nord. – Laboratoire de Botanique Historique et Palynologie, Marseille.

Reimer, P.J., Bard, E., Bayliss, A., Beck, J.W., Blackwell, P.G., Bronk Ramsey, C., Buck, C.E., Cheng, H., Edwards, R.L., Friedrich, M., Grootes, P.M., Guilderson, T.P., Haflidason, H., Hajdas, I., Hatté, C., Heaton, T.J., Hoffmann, D.L., Hogg, A.G., Hughen, K.A., Kaiser, K.F., Kromer, B., Manning, S.W., Niu, M., Reimer, R.W., Richards, D.A., Scott, E.M., Southon, J.R., Staff, R.A., Turney, C.S.M., van der Plicht, J. (2013). IntCal13 and Marine13 Radiocarbon Age Calibration Curves 0–50,000 Years cal BP. https://doi.org/10.2458/azu_js_rc.55.16947

Tucker, M. ed. (1988). Techniques in Sedimentology. – 394s. Blackwell Science.

Voňka, D. (1985). Geofyzikální průzkum na archeologické lokalitě Pohansko – MS, magisterská diplomová práce, Univerzita Karlova.

Walanus, A., Nalepka, D. (1999). POLPAL. Program for counting pollen grains, diagrams plotting and numerical analysis. – Acta Paleobotanica, 2, 659–661.

Walker, R.G., James, N. P. (1992). Facies Models. Response to sea level changes. – 380s. Geological Association of Canada, Toronto.

Zumr, D., Levorová, M., Císlerová, M. (2009). Využití ERT pro kvantitativní vyhodnocení infiltračních experimentů. – In: Udržitelná výstavba 5, 218–222. ČVUT, Fakulta stavební, Praha.

https://doi.org/10.5817/GVMS2020-13285