Petrografie xenolitů vyvřelých hornin v neovulkanitech z lomu Bučník u obce Komňa

Michaela Hašková, Kamil Kropáč

Abstrakt

Neovolcanites from the Uherský Brod area sporadically enclose cm to dm large xenoliths of plutonic rocks. This paper focuses on characterization of xenoliths from the Bučník hill which are enclosed in trachyandesites by using classic petrographic methods. Based on mineral composition and textural features of main rock-forming minerals, the studied xenoliths can be classified as fine- to coarse-grained pyroxenic-amphibolic gabbros or diorites, respectively. They consist mainly of intermediate polysynthetically twinned plagioclase (andesine to labradorite; An44–55) and yellow-brown pleochroic magnesiohastingsite to pargasite (XMg = 0.64–0.75; Si = 6.09–6.29 apfu; Ti = 0.30–0.42 apfu). Relicts of diopside (XMg = 0.70–0.80; Ti = 0.01–0.03 apfu; Na = 0.03–0.04 apfu), brown strongly pleochroic phlogopite leaflets (XMg = 0.58–0.65; Si = 5.51–5.60), apatite columns (predominantly fluorapatite; F = 0.43–0.77 apfu) and K-feldspar (Ab16–17Or82–84An00–01) grains are less frequent. Amphiboles sporadically enclose round or tabular inclusions of labradorite to bytownite (An64–72) and subhedral olivine (Fo64). Xenoliths are similarly to host trachyandesites affected by superimposed hydrothermal alteration. Secondary minerals represent acid plagioclase (An05–10), chlorites (clinochlore; XMg = 0.55–0.67; Si = 3.13–3.29 apfu), carbonates (calcite and siderite), Ti-minerals (ilmenite, rutile and titanite), sulphides (pyrite and chalcopyrite) and less frequently quartz. The genetic affinity of xenoliths and the host neovolcanites is evidenced by the similarity in mineral composition and whole-rock chemistry. Xenoliths can be interpreted either as material from deeper parts of the magma chamber, or more probably as crystal cumulates (i.e. equivalents of cumulate gabbros).

Bibliografická citace

Hašková, M., & Kropáč, K. (2019). Petrografie xenolitů vyvřelých hornin v neovulkanitech z lomu Bučník u obce Komňa. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 26(1-2). doi:https://doi.org/10.5817/GVMS2019-1-2-40

Klíčová slova

Outer Western Carpathians, Flysch Belt, Magura Nappe, Bílé Karpaty Unit, neovolcanites, xenolithspaty Unit, neovolcanites, xenoliths

Plný Text:

HTML

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Adamová, M., Krejčí, O., Přichystal, A. (1995). Neovulkanity východně od Uherského Brodu. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1994, 12–15.

Barrat, J. A., Zanda, B., Moynier, F., Bollinger, C., Liorzou, C., Bayon, G. (2012). Geochemistry of CI chondrites: major and trace elements, and Cu and Zn isotopes. – Geochimica et Cosmochimica Acta, 83, 79–92. https://doi.org/10.1016/j.gca.2011.12.011

Bayliss, P. (1975). Nomenclature of the trioctahedral chlorites. The Canadian Mineralogist, 13, 178–185.

Buriánek, D., Kropáč, K. (2019). Petrogenesis of the Miocene subvolcanic rocks in the Western Outer Carpathians (Southeast Moravia, Czech Republic). – Journal of Geosciences, 64, 105–125. https://doi.org/10.3190/jgeosci.286

Fediuk, F., Gürtlerová, P. (2006). Adakitové trendy v andezitoidech jihovýchodní Moravy. – Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze, 13, 11/2005, 121–124.

Hašková, M. (2018). Xenolity vyvřelých hornin v trachyandezitech z lomu Bučník u Komni. – MS, bakalářská práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc.

Hrouda, F., Buriánek, D., Krejčí, O., Chadima, M. (2015). Magnetic fabric and petrology of Miocene sub-volcanic sills and dykes emplaced into the SW Flysch Belt of the West Carpathians (S Moravia, Czech Republic) and their volcanological and tectonic implications. – Journal of Volcanology and Geothermal Research, 290, 23–38. https://doi.org/10.1016/j.jvolgeores.2014.12.001

Krejčí, O. ed. (1990). Základní geologická mapa a Vysvětlivky k základní geologické mapě 1 : 25 000. List 35-121 Bánov. – Archiv České geologické služby. Praha.

Krejčí, O., Poul, I. (2010). Doklady středomiocénní násunové tektoniky v bělokarpatské jednotce flyšového pásma Západních Karpat. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 17 (1–2), 58–63.

Krystek, I. (1955). Alkalické vyvřeliny na jihovýchodní Moravě. – Geologické práce, Správy 41, 103–130.

Krystek, I. (1958). Xenolity z alkalických vyvřelin na jihovýchodní Moravě. – Věstník Ústředního ústavu geologického, 33, 246–252.

Leake, B. E., Woolley, A. R., Arps, C. E. S., Birch, W. D., Gilbert, M. C., Grice, J. D., Hawthorne, F. C., Kato, A., Kisch, H. J., Krivovichev, V. G., Linthout, K., Laird, J., Mandarino, J. A., Maresch, W. V., Nickel, E. H., Rock, N. M. S., Schumacher, J. C., Smith, D. C., Stephenson, N. C. N., Ungaretti, L., Whittaker, E. J. W., Youzhi, G. (1997). Nomenclature of amphiboles: Report of the subcommittee on amphiboles of the international mineralogical association, commission on new minerals and mineral names. – American Mineralogist, 82 (9–10), 1019–1037. https://doi.org/10.1127/ejm/9/3/0623

Morimoto, N., Fabries, J., Ferguson, A. K., Ginzburg, I. V., Ross, M., Seifert, F. A., Zussman, J., Aoki, K. (1988). Nomenclature of pyroxenes. – Mineralogical Magazine, 52, 535–550. https://doi.org/10.1180/minmag.1988.052.367.15

Nejbert, K., Jurewicz, E., Macdonald, R. (2012). Potassium-rich magmatism in the Western Outer Carpathians: Magmagenesis in the transitional zone between the European Plate and Carpathian – Pannonian region. – Lithos, 146–147, 34–47. https://doi.org/10.1016/j.lithos.2012.04.026

Pécskay, Z., Konečný, V., Lexa, J., Přichystal, A. (2002). K/Ar dating of Neogene volcanic rocks in surrounding of Uherský Brod, Moravia. – In: Ulrych, J., Cajz, V., Adamovič, J., Bosák, P. (eds): Hibsch 2002 Symposium, Excursion Guide and Abstracts, 100, Geologický ústav Akademie věd České republiky, Praha.

Picha, F. J., Stráník, Z., Krejčí, O. (2006). Geology and Hydrocarbon Resources of the Outer Western Carpathians and Their Foreland, Czech Republic. – In: Golonka, J., Picha, F. J. (eds): The Carpathians and their foreland: Geology and hydrocarbon resources, 84, 49–175, The American Association of Petroleum Geologists. https://doi.org/10.1306/985607M843067

Pouchou, J. L., Pichoir, F. (1985). “PAP” (φρZ) procedure for improved quantitative microanalysis. – In: Armstrong J. T. (ed.): Microbeam Analysis, 104–106, San Francisco Press.

Přichystal, A. (1993). Vulkanismus v geologické historii Moravy a Slezska od paleozoika do kvartéru. – In: Přichystal, A., Obstová, V., Suk, M. (eds): Sborník příspěvků k 90. výročí narození prof. dr. K. Zapletala, 59–77, Moravské zemské muzeum a Sekce geologických věd, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity.

Přichystal, A., Repčok, I., Krejčí, O. (1998). Radiometrické datování trachyandezitu od Uherského Brodu (magurská skupina flyšového pásma). – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v r. 1997, 5, 33–34.

Shrbený, O. (1974). The petrochemical relation of the south-Moravian neovolcanic rocks to the neighbouring volcanic areas. – Věstník Ústředního ústavu geologického, 49, 275–279. https://doi.org/10.1080/00357529.1974.11763049

Schumacher, J. (1996). The estimation of the proportion of ferric iron in the electron microprobe analysis of amphiboles. – The Canadian Mineralogist, 34, 238–246.

Stráník, Z., Menčík, E., Eliáš, M., Adámek, J. (1993). Flyšové pásmo Západních Karpat, autochtonní mesozoikum a paleogén na Moravě a ve Slezsku. – In: Přichystal A., Obstová, V., Suk, M. (eds): Geologie Moravy a Slezska, 107–122. Moravské zemské muzeum a Sekce geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Stráník, Z., Bubík, M., Čech, S., Švábenická, L. (1996). The Upper Cretaceous in South Moravia. – Věstník Českého geologického ústavu, 71, 1, 1–30.

Štrublíková, V. (2015). Petroarcheologický výzkum zříceniny hradu Komňa v Bílých Karpatech. – MS, bakalářská práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc.

Švábenická, L., Bubík, M., Krejčí, O., Stráník, Z. (1997). Stratigraphy of Cretaceous sediments of the Magura Group of nappes in Moravia (Czech Republic). – Geologica Carpathica, 48, 3, 179–191.

Rieder, M., Cavazzini, G., Dyakonov, Y., Frank-Kamenetskii, V. A., Gottardi, G., Guggenheim, S., Koval, P. V., Müller, G., Neiva, A. M. R., Radoslovich, E. W., Robert, J. L., Sassi, F. P., Takeda, H., Weiss, Z. (1998). Nomenclature of micas. – The Canadian Mineralogist, 36, 41–48. https://doi.org/10.1346/CCMN.1998.0460513

Ulmanová, J. (2015). Podmínky vzniku vybraných mineralizací z lomu Bučník u Komni. – MS, bakalářská práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc

https://doi.org/10.5817/GVMS2019-1-2-40