Neogenní a kvartérní sedimenty v oblasti Nového Hrádku (západní část NP Podyjí)

Slavomir Nehyba, Karel Kirchner, František Kuda

Abstrakt

Neogene deposits of the Carpathian Foredeep were newly recognized in the sedimentary succession within the outcrop close to Nový Hradek site in the area of the Podyjí National Park covered by extensive Quaternary deposits. These deposits are preserved as erosional relics within a bowl shaped depression on the top of the crystalline basement. Facies analysis shows that the recognised Neogene beds represent fluvial deposits. Two facies associations were identified within the Quaternary deposits. Although both of them are interpreted as colluvial deposits, they were formed by a series of gravity flows with highly varied water content. The provenance analysis (pebble petrography, association of heavy minerals, zircon study) confirmed, that the source area of both Neogene and Quaternary deposits was located in the adjacent geological units with strong dominance of Moravian Unit. Relatively high mineral maturity of the studied deposits points to extended blanket of intensely weathered crystalline basement, which underwent erosion and redeposition. Higher content of quartz clasts within the Neogene deposits reveals different mode of transport and possible redeposition from older sediments. Studied Neogene deposits are preliminary related to quartzose gravel and sands known from the close surrounding of the nearby Lukov village. Comparison of Neogene and Quaternary deposits in the surroundings of Nový Hrádek and occurrences of similar sediments within the National Park in Austria (e.g. surroundings of Merkersdorf) might provide a further data about the poorly known history of the area during Neogene.

Bibliografická citace

Nehyba, S., Kirchner, K., & Kuda, F. (2019). Neogenní a kvartérní sedimenty v oblasti Nového Hrádku (západní část NP Podyjí). Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 26(1-2). doi:https://doi.org/10.5817/GVMS2019-1-2-49

Klíčová slova

Lower Miocene; Quaternary; provenance analysis; depositional environment

Plný Text:

HTML

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Batík, P., Čtyroký, P., Klečák, J., Gabriel, M., Štych, J., Střída, M., Šalanský, K., Zeman, A., Holásek, O. (1982). Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000, list 34-131, Šatov. 72 s., Ústřední ústav geologický. Praha.

Batík, P. red. (1990). Geologická mapa ČR. List 33-24 Hnanice. Měřítko 1 : 50 000. – Ústřední ústav geologický. Praha.

Batík, P. (1992). Geologická mapa Národního parku Podyjí. Český geologický ústav, Praha.

Batík, P., Barnet, I., Čtyroký, P., Čurda, J., Havlíček, P., Hazdrová, M., Líbalová, J., Šalanský, K. (1995). Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1 : 25 000, list 33-242, Hnanice. 27 s. Ústřední ústav geologický. Praha.

Brzák, M. (1998). Příspěvek k vývoji údolí Dyje mezi Vranovem a Znojmem na základě morfometrické analýzy a výzkumu fl uviálních sedimentů. – Geografi e, Sborník ČGS, 103, 1, 31–45, Praha.

Bridge, J. S. (1993). Description and interpretation of fluvial deposits: a critical perspective. – Sedimentology, 40, 801–810, Oxford. https://doi.org/10.1111/j.1365-3091.1993.tb01361.x

Finger, F., Haunschmid, B. (1988). Die mikroskopische Untersuchungen der akzessorischen Zirkone als Methode zur Klärung der Intrusionsfolge in Granitgebieten – eine Studie im nordöstlichen oberösterreichischen Moldanubikum. – Jahrbuch der Geologischen Bundesanstalt, 131/2, 255–266, Wien.

Folk, R. L., Ward, W. (1957). Brazos River bar: a study in the significance of grain-size parameters. – Journal of Sedimentary Petrology, 27, 3–26. Tulsa. https://doi.org/10.1306/74D70646-2B21-11D7-8648000102C1865D

Čtyroký, P., Batík, P., Gabriel, M., Šalanský, K., Holásek, O., Klečák, J., Mátl, V., Líbalová, J., Střída, M., Matějovská, O., Štych, J., Zeman, A. (1990). Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000, list 34-113, Znojmo. – 79 s. Ústřední ústav geologický. Praha.

Jenček, V., Havlíček, P., Dornič, J., Šalanský, K., Hazdrová, M. Střída, M., Líbalová, J., Dudek, A. (1984). Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000, list 33-223, Vranov. – 60 s. Ústřední ústav geologický. Praha.

Havlíček, P. (1990). Kvartérně geologický výzkum území na listu 33-224 Kravsko. – Zprávy o geologických výzkumech v r. 1989, 67.

Havlíček, P. (2003). NP Podyjí: revizní kvartérně-geologický výzkum a mapování v letech 2001 a 2002. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2002, 71–73.

Hubert, J. F. (1962). A zircon-tourmaline-rutile maturity index and the interdependence of the composition of heavy mineral assemblages with the gross composition and texture of sandstones. – Journal of Sedimentary Petrology, 32, 440–450. https://doi.org/10.1306/74D70CE5-2B21-11D7-8648000102C1865D

Karásek, J. (1985). Geomorfologická charakteristika reliéfu jižní části Znojemska. – Sborník Československé geografické společnosti 90, 3, 177–189. Academia Praha.

Kirchner, K., Ivan, A., Andrejkovič, T. (1997). Geomorfologický výzkum Národního parku Podyjí a jeho severního okolí. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v r. 1996, 10–12.

Kirchner, K., Ivan, A., Brzák, M. (1996). K rozšíření kvartérních fluviálních sedimentů v údolí Dyje v NP Podyjí. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v r. 1995, 21–23.

Kirchner K., Ivan, A., Hofírková, S., Petrová, A., Andrejkovič, T. (2000). Antropogenní transformace reliéfu východní části Národního parku Podyjí. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v r. 1999, 31–33.

Kirchner, K., Ivan, A., Hubatka, F., Nehyba, S. (1999). Reliéf východního okraje Národního parku Podyjí. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v r. 1998, 21–23.

Krumbein, W. C., Sloss L. L. (1955). Stratigraphy and sedimentation. – W. H. Freeman and co., 660 pp.

Lihou, J. C., Mange-Rajetzky, M. A. (1996). Provenance of the Sardona Flysch, eastern Swiss Alps: example of high-resolution heavy mineral analysis applied to an ultrastable assemblage. – Sedimentary Geology, 105, 141–157. https://doi.org/10.1016/0037-0738(95)00147-6

Mader, D. (1980). Weitergewachsene Zirkone im Bundsandstein der Westeifel. – Der Aufschluss, 31, 163–170.

Miall, A.D. (1996). The Geology of Fluvial Deposits. – Springer Verlag, 582 pp., Berlin.

Nehyba, S. (2003). Štěrky na lokalitě Kraví hora u Konic. – Thayensia, 3, 3–12.

Nehyba, S., Otava, J., Tomanová Petrová, P., Gazdová, A. (2019). The foreland state at the onset of the fl exurally induced transgression – data from provenance analysis at the peripheral Carpathian Foredeep (Czech Republic). – Geologica Carpathica, 2, 241–260. https://doi.org/10.2478/geoca-2019-0014

Nemec, W. (2005). Principles of lithostratigraphic logging and facies analyses. – Institutt for geovitenskap, Universitetet i Bergen, 1–28.

Poldervaart, A. (1950). Statistical studies of zircon as a criterion in granitization. – Nature, 165, 574–575. https://doi.org/10.1038/165574b0

Powers, M. C. (1953). A new roundness scale for sedimentary particles. – Journal of Sedimentary Petrology, 23, 1, 118. Tulsa. https://doi.org/10.1306/D4269567-2B26-11D7-8648000102C1865D

Powers, M. C. (1982). Comparison chart for estimating roundness and sphericity. – AGI Data Sheet 18.

Pupin, J. P. (1980). Zircon and Granite Petrology. – Contributions to Mineralogy and Petrology, 73, 207–220. https://doi.org/10.1007/BF00381441

Pupin, J. P. (1985). Magmatic zoning of hercynian granitoids in France based on zircon typology. – Schweizerische Mineralogische und Petrographische Mitteilungen, 65, 29–56. https://doi.org/10.1007/BF00381441

Roetzel, R., Fuchs, G., Batík, P., Čtyroký, P. (1999). Geologische Karte der Republik österreich. 1 : 50 000. 9 Retz. – Geologische Bundesanstalt. Wien.

Roetzel, R., Fuchs, G., Batík, P., Čtyroký, P. (2004). Geologische Karte der Nationaparks Thayatal and Podyjí. 1 : 25 000. – Geologische Bundesanstalt. Wien.

Roetzel, R., Fuchs, G., Havlíček, P., Übl, Ch., Wrbka, T. (2005). Geologie im Fluss. Erläuterungen zur Geologischen Karte der Nationalparks Thayatal un Podyjí. – Geologische Bundesanstalt. Wien. 1–92.

Roštínský, P., Šmerda, J., Nováková, E. (2016). Geomorfologické a petrografické aspekty fluviálních sedimentů v oblasti dolní Rokytné. – Thayensia (Znojmo) 2016, 13, 15–58.

Šušolová, J. (2005). Spraše na území Národního parku Podyjí. – Acta musei moraviae, scientiae geologicae, 155–169.

Tucker, M. ed. (1988). Techniques in Sedimentology. – Blackwell Science, 1,394.

Walker, R. G., James, N. P. (1992). Facies Models. Response to sea level changes. – Geological Association of Canada, 1–380, Toronto.

Winter, J. (1981). Exakte tephro-stratigraphische Korrelation mit morphologisch differenzierten Zironpopulationen (Grenzbereich Unter/Mitteldevon, Eifel-Ardennen). – Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie, Abhandlungen, 162, 97–136.

Zimmerle, W. (1979). Accessory zircon from rhyolite, Yellowstone National Park (Wyoming, U.S.A.). – Zeitschrift der deutschen Geologischen Gesellschaft , 130, 361–369.

Zingg, T. (1935). Beiträge zur Schotteranalyse. – Schweizerische Mineralogische und Petrographische Mitteilungen, 15, 39–140.

https://doi.org/10.5817/GVMS2019-1-2-49