Nový pohled na genezi ordovické oolitické rudy z ložiska Skalka u Mníšku pod Brdy (pražská pánev, Barrandien)

David Buriánek, Miroslav Bubík, Dalibor Všianský

Abstrakt

The Skalka Deposit near Mníšek pod Brdy currently represents one of the best exposed localities of Ordovician oolitic iron ores in the Barrandian. The studied oolitic iron ores consist mainly of siderite (Fe = 1.47–1.86 apfu) and kaolinite (Si = 7.99–8.06 apfu; VIAl = 7.62–7.67 apfu). This mineral association has been formed as a result of the process of diagenesis and has resulted from the decomposition of chlorite and Fe-(oxo-)hydroxides. Presence of colofane indicates rather low temperatures for this transformation. Paleontological record makes the previous hypothesis, that the iron ore deposit was formed in an isolated depression separated from the Prague Basin by a flat elevation, questionable. The presence of abundant graptolites and agglutinated foraminifers in the shales of the Šárka Formation indicates rather deep-water open-marine conditions. Ferruginous ooids are typically formed on shoals affected by wave action. The presence of these ooids in deep-water shale and existence of oolitic iron ore deposit accompanied by this shale does not need to be explained by sudden shallowing, but more likely by reworking of ooids in gravity flows to sublittoral or bathyal depths. Original position of shoal was most likely situated towards NNW where ore deposit and finally the complete Šárka Formation disappear. The fossil record indicates open-marine realm southeast of the Skalka area.

Bibliografická citace

Buriánek, D., Bubík, M., & Všianský, D. (2019). Nový pohled na genezi ordovické oolitické rudy z ložiska Skalka u Mníšku pod Brdy (pražská pánev, Barrandien). Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 26(1-2). doi:https://doi.org/10.5817/GVMS2019-1-2-80

Klíčová slova

Barrandian, Ordovician, oolitic iron ores, mineral composition, diagenesis, depositional environment, Czech Republic

Plný Text:

HTML

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Bouček, B. (1947). O vývoji a paleogeografi ckých poměrech českého staršího ordoviku. – Sborník Státního geologického ústavu, sv. XIV, Praha.

Bubík, M. (2001). Praha Vokovice – „Na Salátce“. – In: Bubík, M. (ed.): Fossil record of agglutinated rhizopods (foraminifers, testaceans) on the territory of Czech Republic. Field trip guide of the 6th IWAF, Prague, September 1–7, 2001. – Czech Geological Survey, 20–22. Prague.

Dahanayake, K., Krumbein W. E. (1985). Ultrastructure of a microbial mat-generated phosphorite. – Mineralium Deposita, 20, 260–265. https://doi.org/10.1007/BF00204283

Drost, K., Gerdes, A., Jeffries, T., Linnemann, U., Storey, C. (2011). Provenance of Neoproterozoic and early Paleozoic siliciclastic rocks of the. Teplá–Barrandian unit (Bohemian Massif). Evidence from U–Pb detrital zircon ages. – Gondwana Research, 19, 213–231. https://doi.org/10.1016/j.gr.2010.05.003

Einsele, G. (1992). Sedimentary basins: evolution, facies, and sediment budget. – Berlin; New York: Springer-Verlag. 628 p. https://doi.org/10.1007/978-3-642-77055-5

Havlíček, V. (1981). Climatic changes and development of benthic communities through the Mediterranean Ordovician. – Sborník geologických věd, Geologie 44, 79–116. Ústřední ústav geologický.

Havlíček, V. (1986). Geologická mapa 1 : 50 000, list 12-41 Beroun. – Ústřední ústav geologický.

Hiatt, E. E., Pufahl, P. K., Edwards, C. T. (2015). Sedimentary phosphate and associated fossil bacteria in a Paleoproterozoic tidal flat in the 1.85 Ga Michigamme Formation, Michigan, USA. – Sedimentary Geology, 319:24–39. https://doi.org/10.1016/j.sedgeo.2015.01.006

Holcová, K. (1999). Foraminifers from the Barrandian: A revision of micropaleontological collection of the Department of Paleontology, Charles University Prague. – Časopis Národního Musea, 168, 1–4, 37–51.

Hošek, J. (2017). Petrografie oolitických železných rud z ložiska Skalka u Mníšku pod Brdy (Barrandien). – MS, bakalářská práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. Brno.

Chlupáč, I. (1992). Paleozoikum Barrandienu. – Vydavatelství Českého geologického ústavu, Praha. 292 s.

Chlupáč, I., Brzobohatý, T., Kovanda, J., Stráník, Z. (2002). Geologická minulost České republiky. – Academia, Praha. 436 s

Kukal, Z. (1962). Petrografický výzkum vrstev šáreckých barrandienského ordoviku. –Sborník Ústředního ústavu geologického, oddíl geologický, 27 (1960), Praha.

Kukal, Z. (1963). Výsledky sedimentologického výzkumu barrandienského ordoviku. – Sborník geologických věd, řady Geologie, 1, 103–138.

Litochleb, J. (2012). Ložiska a výskyty nerostných surovin na území Brdských hřebenů a v jejich okolí (střední Čechy). – Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze 20, 2, 129–175.

Mašek, J. (1999). Geologická mapa ČR 1 : 50 000, list 12-43 Dobříš. – Český geologický ústav. Praha.

Petránek, J. (1965). Železné rudy českého ordoviku a tzv. rudní obzory. – Časopis pro mineralogii a geologii, 10, 4, Praha.

Petránek, J. (1975). Ložiska sedimentárních železných rud v Mníšku a Komárově. – Studie Československé Akademie Věd, 6, 7–99, Praha.

Pouchou, J. L., Pichoir, F. (1985). “PAP” (φ–ρ–Z) procedure for improved quantitative microanalysis. – In: Armstrong, J. T. (ed.). Microbeam Analysis. San Francisco Press, San Francisco, 104–106.

Skoček, V. (1963). Petrografické složení a geneze železných rud v oblasti Březiny. – Rozpravy Československé akademie věd 73, 4, 3–84, Praha.

Sturesson, U. (1995). Llanvirnian (Ord.) iron ooids in Baltoscandia: element mobility, REE distribution patterns, and origin of the REE. – Chemical Geology, 125, 45–60. https://doi.org/10.1016/S0037-0738(00)00091-9

Sturesson, U. (2003). Lower Palaeozoic iron oolites and volcanism from a Baltoscandian perspective. – Sedimentary Geology, 159, 241−256. https://doi.org/10.1016/S0037-0738(02)00330-5

Prantl, F. (1946). Geologický profil rudním ložiskem na Skalce u Mníšku. – Věstník Státního geologického ústavu Republiky Československé, 21, 3–6, 313–334.

von Raumer, J. F., Stampfli, G. M. (2008). The birht of the Rheic Ocean – Early Palaeozoic subsidence patterns and subsequent tectonic plate scenarios. – Tectonophysics, 461, 9–20. https://doi.org/10.1016/j.tecto.2008.04.012

Vtělenský, J. (1959). Mineralogie oolitických železných rud z některých ložisek Barrandienu. – Geotechnica, sv. 26, Nakladatelství ČSAV Praha.

Zelenka, J., Živor, R. (2019). Hornické památky České republiky. – Academia, Praha. 659 s

https://doi.org/10.5817/GVMS2019-1-2-80