Poznámky k problematice zákona o státním zastupitelství

Parlament ČR přijal zákon o státním zastupitelství. Skutečnost, že dojde ke změnám v koncepci prokuratury, byla zjevná již od konce roku 1989 a bylo tedy poměrně dost času na rozvinuti odborné diskuze, založené na hluboké a všestranné analýze. Taková diskuze se však nerozvinula; pokud na dané téma byly publikovány některé práce s protichůdnými názory, neměly povahu vzájemné polemiky. Přesto lze konstatovat, že se vytvořila dvě krajní pojetí koncepce prokuratury. První, které by bylo možno nazvat maximálním, vycházelo z představy o zachování, ba i o rozšíření funkcí stávající prokuratury. Toto pojetí vycházelo především z kruhů bývalé GP ČSFR a z části i z generálních prokuratur republik. Prosadilo se ve Slovenské republice, jejíž právo přejalo dosavadní prokuraturu bez zásadních změn. Na druhé straně stálo pojetí minimální, které požadovalo zřídit státní zastupitelství jako orgán činný pouze v trestním řízeni, a které se promítlo do přijatého zákona. Vyslyšení nedošly názory, které odmítaly jak úsilí o zakonzervování stávajícího stavu, tak i snahu o ideologický přístup k problému projevující se ve snaze zrušit řadu institutů jen proto, že jejich původ leží v letech 1948-1989 (je ovšem zajímavé, že tento přístup se uplatnil pouze ve vztahu k prokuratuře a nezdá se, že by jeho nositelům vadily takové "vymoženosti" 50. let jako bylo zrušení porot a podřízeni vyšetřování ministerstvu vnitra). Podle těchto názorů měla být zkoumána funkčnost jednotlivých institutů a jejich slučitelnost s požadavky právniho státu bez ohledu na dobu jejich vzniku. K takovému výzkumu však nedošlo, patrně i proto, že zákon o státním zastupitelství byl připravován ve značném chvatu. Domníváme se však, že tento chvat nebyl vyvolán objektivní nutností, ale politickým tlakem.

V této práci se chceme zamyslet na obecnými rysy a problémy přijaté právní úpravy. Pro úplnost připojujeme i historický přehled vývoje státního zastupitelství a prokuratury na našem území.