Jiří Vykoukal, Bohuslav Litera, Miroslav Tejchman: Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989

Roč.3,č.1(2001)

Abstrakt
Nakladatelství Libri vydalo v druhé polovině 90. let několik pozoruhodných historiografických publikací. Knihu pražských historiků Vykoukala, Litery a Tejchmana je mezi nimi možno řadit k těm zdařilejším. Tato kniha mapuje dějiny sovětského bloku v Evropě a jeho jednotlivých zemí v období od druhé světové války až k rozpadu na přelomu 80. a 90. let. Poněkud podivně znějící základní název práce je a zřejmě nutno chápat jako výsledek komerčních snah zmíněného nakladatelství, které vydalo již dříve knihu s názvem Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce. Kniha je rozdělena do čtyř základních úseků. První oddíl – “Stalinův stín” - se věnuje popisu sovětisace střední a východní Evropy. Autoři zde analysují situaci pozdějších států sovětského bloku za druhé světové války, přičemž docházejí k oprávněnému závěru, “že všechny země střední a východní Evropy, ať už stály na kterékoli straně, byly za druhé světové války ‘poraženy’” (s. 52). Popisují dále poválečné postavení evropských a světových mocností, které měly (nebo potenciálně mohly mít) vliv na uspořádání v “naší” části kontinentu. Hlavní důraz je pak logicky kladen na situaci SSSR, respektive na posouzení motivů a možností sovětské zahraniční politiky. Hlavní motiv geopolitické expanse Sovětského svazu do střední a východní Evropy pak nespatřují ve snaze importovat komunistickou ideologii, ale ve snaze zajistit sovětskou bezpečnost, tedy vyřešit tradiční ruský problém existence otevřené hranice se západní Evropou cestou rozšiřování svého vlivu a tím vytváření nárazníkového pásma (s. 78). Dále je v této části popisován průběh sovětisace v pozdějších zemích bloku, ale také ve státech, kde nakonec tento pokus selhal (Finsko, Řecko). Autoři se však nespokojili pouze s popisem událostí, ale pokusili se provést i určitou typologii modelů sovětisace podle míry sovětského vlivu v dané zemi a míry sovětisace místních variant Národní fronty a rovněž typologii podle průběhu a výsledku sovětisace. Na základě této typologie pak přesvědčivě ukázali, že sovětisace v jednotlivých zemích neprobíhala podle jednoho předem připraveného vzorce, ale že šlo o poměrně kreativní procesy, přizpůsobené konkrétním okolnostem ve státech, jejichž výčet byl dán potřebami sovětské bezpečnostní politiky. V tomto oddíle jsou dále charakterisovány rysy režimů tzv. lidové demokracie a posány konkrétní případy (Albánie, Bulharsko, ČSR, Jugoslávie, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko)

Klíčová slova:
Sovětský svaz; rozpad Sovětského svazu
Metriky

771

Views

127

RTF views

308

HTML views