Hloušek, V. (2001). Jiří Vykoukal, Bohuslav Litera, Miroslav Tejchman: Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Středoevropské politické studie, 3(1). Získáno z https://journals.muni.cz/cepsr/article/view/3853/5436
Støedoevropské politické studie – Central European Political Studies Review

Středoevropské politické studie – Central European Political Studies Review

ČÍSLO 1, ROČNÍK III., ZIMA 2001, ISSN 1212-7817 - PART 1, VOLUME 3, WINTER 2001, ISSN 1212-7817

 

JIŘÍ VYKOUKAL, BOHUSLAV LITERA, MIROSLAV TEJCHMAN:

Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989.

Libri, Praha 2000, 860 stran.

 

Vít Hloušek

 

 


 

Nakladatelství Libri vydalo v druhé polovině 90. let několik pozoruhodných historiografických publikací. Knihu pražských historiků Vykoukala, Litery a Tejchmana je mezi nimi možno řadit k těm zdařilejším. Tato kniha mapuje dějiny sovětského bloku v Evropě a jeho jednotlivých zemí v období od druhé světové války až k rozpadu na přelomu 80. a 90. let. Poněkud podivně znějící základní název práce je a zřejmě nutno chápat jako výsledek komerčních snah zmíněného nakladatelství, které vydalo již dříve knihu s názvem Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce.

Kniha je rozdělena do čtyř základních úseků. První oddíl – “Stalinův stín” - se věnuje popisu sovětisace střední a východní Evropy. Autoři zde analysují situaci pozdějších států sovětského bloku za druhé světové války, přičemž docházejí k oprávněnému závěru, “že všechny země střední a východní Evropy, ať už stály na kterékoli straně, byly za druhé světové války poraženy’” (s. 52). Popisují dále poválečné postavení evropských a světových mocností, které měly (nebo potenciálně mohly mít) vliv na uspořádání v naší” části kontinentu. Hlavní důraz je pak logicky kladen na situaci SSSR, respektive na posouzení motivů a možností sovětské zahraniční politiky. Hlavní motiv geopolitické expanse Sovětského svazu do střední a východní Evropy pak nespatřují ve snaze importovat komunistickou ideologii, ale ve snaze zajistit sovětskou bezpečnost, tedy vyřešit tradiční ruský problém existence otevřené hranice se západní Evropou cestou rozšiřování svého vlivu a tím vytváření nárazníkového pásma (s. 78). Dále je v této části popisován průběh sovětisace v pozdějších zemích bloku, ale také ve státech, kde nakonec tento pokus selhal (Finsko, Řecko). Autoři se však nespokojili pouze s popisem událostí, ale pokusili se provést i určitou typologii modelů sovětisace podle míry sovětského vlivu v dané zemi a míry sovětisace místních variant Národní fronty a rovněž typologii podle průběhu a výsledku sovětisace. Na základě této typologie pak přesvědčivě ukázali, že sovětisace v jednotlivých zemích neprobíhala podle jednoho předem připraveného vzorce, ale že šlo o poměrně kreativní procesy, přizpůsobené konkrétním okolnostem ve státech, jejichž výčet byl dán potřebami sovětské bezpečnostní politiky. V tomto oddíle jsou dále charakterisovány rysy režimů tzv. lidové demokracie a posány konkrétní případy (Albánie, Bulharsko, ČSR, Jugoslávie, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko)

Druhý oddíl – “Poststalinský otřes” -  popisuje období destalinisace v Sovětském svazu a jeho satelitech, přičemž je výklad koncentrován především na krisové momenty (rok 1956 v Maďarsku, rok 1968 v ČSSR etc.). Autoři sledují balancování středo- a východoevropských režimů “mezi póly nutné inovace a nutné stabilisace” (s. 469). Třetí oddíl, nazvaný “Rekonstrukce systému”, se věnuje období “neostalinismu” 70. a 80. let. Zatímco původní stalinská epocha přelomu 40. a 50. let byla charakteristická značnou mírou invence, představovala 70. a 80. léta pouze jakousi “udržovací” etapu. To se promítlo i v oblasti inovace ideologie, kdy byla sice nabídnuta doktrína tzv. rozvinutého socialismu na bázi využití výsledků vědecko-technické revoluce, ale tato ideologická slupka neskrývala takřka žádný konkrétní obsah. Autoři zde opět postupovali cestou popisu vývoje v jednotlivých zemích, přičemž se neomezili pouze na oblasti politiky a ekonomiky, ale věnovali se i národnostní problematice, kultuře a disidentskému hnutí, respektive (jako například v případě Maďarska a Polska) zrodu a vývoji širšího opozičního hnutí proti režimu.

Z hlediska politologického výzkumu zemí střední a jihovýchodní Evropy je nejcennější poslední oddíl “Rozpad”, který je však – bohužel – zároveň oddílem nejkratším. Opět je zde popsán vývoj v jednotlivých státech bloku, přičemž jako závěrečný mezník není brán automaticky jen annus mirabilis 1989, ale podle kontextu léta 1990 či 1991. Výklad se ovšem neomezuje na pouhou deskripci faktů, byť v mnoha případech (polské “kontraktové” volby 1989 etc.) velmi detailní. Snaží se také se sympatickou dávkou vědecké střízlivosti analysovat i vstupní podmínky a momenty, které ovlivňovaly průběh “demontáže” reálně socialistických režimů. V tomto oddíle také autoři nabízejí namísto závěru několik úvah nad fenoménem komunismu a nad tím, proč jeho krach tolik lidí zaskočil. Dotýkají se i problematiky složitého vztahu mezi komunismem, demokracií a předkomunistickou politickou tradicí zemí střední a jihovýchodní Evropy. Nenabízí přitom efektní (a tím mnohdy i laciné) závěry, spíše vybízí k dalším úvahám.

Vlastní text knihy je doplněn rozsáhlými přílohami. Jednak je zde k disposici formou přehledných tabulek chronologie nejdůležitějších událostí v zemích sovětského bloku v letech 1938-1992 (přičemž pro období 1938-1949 jsou uvedeny i Finsko a Řecko), jednak kniha obsahuje přehled personálního obsazení vedoucích stranických a státních funkcí bloku v letech 1945-1991. Samozřejmostí je jmenný rejstřík. Bohužel však chybí rejstřík věcný, který by jistě v mnoha případech práci s tak rozsáhlým textem mohl výrazně usnadnit.

Autoři prokázali, že i historiografické bádání může být podáno jazykem, který je veden nejen požadavkem odborné správnosti, ale také stylistické vytříbenosti a čtenářské zajímavosti. Právě zde recensovaná kniha prokazuje, že tyto ohledy v žádném případě nejsou ve vzájemném rozporu. Určité rozpaky může v této souvislosti vyvolávat snad jen neologismus “krizogenní” (s. 477). Polemiku je také možno vést o tom, zda překlad Demokratischer Aufbruch jako Demokratické hnutí, je tím nejzdařilejším. Redaktoři textu odvedli dobrou práci a tak není v knize mnoho tiskových chyb. Za zmínku snad stojí přehození zkratky svazu žen (správně DFB) a rolnické strany (správně DBD) v tabulce 16 (s. 122).

Za vážný nedostatek knihy (diktovaný snad nakladatelskou politikou) je však nutno označit naprostou absenci poznámkového aparátu. Na řadě míst v knize jsou publikovány skutečnosti a závěry, které by si zcela nepochybně zasloužily doplnit odkazy na materiály, z nichž byly čerpány. Tento nedostatek není možno nahradit ani jinak dosti bohatým seznamem vybrané literatury. Určitý problém představují také tabulky. Těch je v knize více než sto (přesně 101) a nabízí řadu dosti zajímavých údajů pro dokreslení traktované problematiky. V některých případech ne zcela pochopitelná je však skutečnost, proč byla při jejich sestavování dávána poměrně systematicky přednost materiálům západní provenience před prameny konkrétních zemí, jichž se tabulky týkají. V období komunistické nadvlády je takový postup vysvětlitelný zkresleností oficiálních údajů, není však jasné, proč například bylo nutno citovat výsledky prvních svobodných voleb v ČSSR z jiných pramenů, než je třeba československá statistická ročenka.

Poslední kritika, k níž tato práce vybízí, je skutečnost, že v roce 1991 vyšla v Ostravě kniha Vladislava Moulise, Jaroslava Valenty a Jiřího Vykoukala Vznik, krize a rozpad sovětského bloku v Evropě 1944-1989. Autoři publikace Východ nám jaksi opomenuli prozradit, jaký vztah má nová práce z roku 2000 ke knize starší, která je i přes svůj skromnější rozsah oné recensované publikaci v mnoha ohledech podobná natolik, že ji lze považovat přinejmenším za inspirativní vzor.

I přes tyto výhrady je však nutno hodnotit recensovanou publikaci jako cennou příručku k načerpání přehledných znalostí o vývoji sovětského bloku a jeho jednotlivých zemí. Pro pochopení současné politické situace v zemích “našeho” regionu je v mnoha směrech znalost historických východisek klíčová a tak může četba této knihy být prospěšná nejen pro historickou obec, ale také pro obec politologickou.




Copyright (c) 2001 Vít Hloušek

Creative Commons License
Tato práce je licencována pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License.