Pokyny pro autory

V SEPSu je zavedena klouzavá uzávěrka. Své texty posílejte ve chvíli, kdy splňují veškeré obsahové a formální náležitosti. K ZASÍLÁNÍ PŘÍSPĚVKŮ PROSÍM VYUŽIJTE MAILOVOU ADRESU UVEDENOU NÍŽE, NIKOLIV AUTOMATIZOVANÝ SYSTÉM.

Formální náležitosti rukopisů

Příspěvky jsou přijímány v elektronické podobě ve formátu Rich Text Format (.rtf) či jako dokument Word (.doc, .docx) na e-mailové adrese cepsr@fss.muni.cz. Délka článku by neměla za normálních okolností přesáhnout 40 normostran (tj. 72 000 znaků včetně mezer), což odpovídá přibližně 10000 slovům, nepočítaje v to seznam literatury a případné přílohy; délka knižní recenze pak 8 normostran (14400 znaků, či přibližně 2000 slov).

Pod názvem příspěvku a jménem autora musí být připojen anglický název, krátké shrnutí článku v angičtině (abstrakt, 150-200 slov) a několik (obvykle 5-6) klíčových slov taktéž v anglickém jazyce. Co se týče podoby abstraktu, žádáme autory o stručné a ke čtenáři vstřícné shrnutí následujících informací: Hlavní problém či téma, o němž text pojednává (tj. CO), způsob autorského přístupu k jeho zkoumání (JAK), co jsou hlavní zjištění (VÝSTUPY), a konečně jak tato zjištění ovlivňují další (či předchozí) výzkum v daném o(pod)boru (K ČEMU).

V případě textů přijatých k publikaci pak po autorech vyžadujeme i připojení anglického shrnutí (summary) o rozsahu cca 1000 slov, syntetizujícího hlavní výzkumné otázky, postupy a získaná zjištění.

Na první straně příspěvku je nezbytné uvést v poznámce pod čarou kontakt na autora ve formě plného názvu a adresy pracoviště, včetně autorovy pozice, a e-mailové adresy. Na závěr příspěvku je nutné uvést abecední seznam použité literatury a pramenů ("Bibliografie"), a to bez rozlišování elektronických a tištěných zdrojů, primárních a sekundárních pramenů a podobně - jinými slovy, jedná se o jeden abecedně řazený seznam zahrnující všechny použité zdroje. Tento seznam nevkládejte do textu jako vysvětlivku nebo poznámku pod čarou, nýbrž jej připojte jako běžný text na konec článku (před případné přílohy). Upozorňujeme, že všechny zdroje citované v textu musejí být uvedeny v seznamu literatury, a naopak, všechny položky zahrnuté v bibliografii musejí být v textu citovány.

 

(i) Typografické zásady

Text
Obecná poznámka: Pokud je text dílem jednoho autora/autorky, vyhýbejte se autorskému plurálu, vyjma těch míst, kde je takové použití skutečně oprávněné (tj. hovoříte za víc osob, za vědeckou komunitu, za celé lidstvo a podobně). Pokud zkracujete slova (zkratky jako resp., apod., mj. a mnoho dalších), dodržujte prosím v textu konzistentní styl - tj. buď zkracovat vše, nebo nic.

Písmo: Garamond, velikost 12 bodů
Názvy sekcí: První úroveň: Garamond, velikost 14, tučně. Číslováno 1., 2. atd. od Úvodu. Druhá úroveň (podsekce): Garamond, 13 bodů, tučně a kurzívou. Označeno a., b., c. atd. pro každou sekci zvlášť. Nepoužívejte prosím třetí úroveň (oddíly podsekcí), pokud to není zcela nutné.
Odstavec: řádkování 1,5
Okraje: 2,5 cm
Odsazení: Žádné pro nadpisy sekcí a podsekcí, žádné pro první odstavec sekcí a podsekcí, 0,75 pro všechny ostatní odstavce. NEPOUŽÍVEJTE prosím klávesu TAB pro vytvoření odsazení.
Formát dokumentu: MS Word (.rtf, .doc, .docx)

Zvýraznění textu
Kurzívou, nikoliv tučně či podtržením (s výjimkou nadpisů, viz výše)

Poznámky
Číslovány arabskými číslicemi ve formátu „horní index“, vkládány průběžně do textu jako „poznámky pod čarou“ (nikoliv tedy jako vysvětlivky na konci textu). Písmo Garamond, velikost 11 bodů.

Tabulky, obrázky, grafy, diagramy
Číslovány průběžně, zvlášť pro každou kategorii (např. „Tabulka č. 1“, „Schéma č. 4“). Nezbytné je uvedení zdroje, pokud to nevyplývá z textu (v podobě např. „Zdroj: výpočty autorky“)

(ii) Způsob citování

Pro citační aparát používejte tzv. Harvard style, označující v zásadě systém odkazování přímo v textu (author–date) plus závěrečný seznam použité literatury (bibliografie). Vzhledem k proměnlivým zvyklostem v různých časopisech a u různých vydavatelů dodržujte prosím následující upřesňující instrukce (uvedené příklady jsou čistě ilustrativní a nečiní si nárok na vědeckou přesnost. V případě překrytí jednotlivých možností se řiďte zdravým kombinatorickým rozumem):

Odkazy v textu
jméno autora ve vlastním textu:
Strmiska (2004) či Strmiska (2003, 2004). Příklad: „Jak argumentuje Strmiska (2003, 2004), jedná se o mylnou interpretaci…“
jméno autora mimo vlastní text:
(Fiala 2007: 120) či (Fiala 1995, 1998) či (Fiala 1995: 289; Fiala 2007: 120; Strmiska 2008). Příklad: „Jak argumentují někteří domácí autoři (Fiala 1995: 289; Fiala 2007: 120; Strmiska 2008), jedná se o mylnou interpretaci…“
dva až tři autoři:
Fiala a Strmiska (1998: 11-23) či (Fiala a Strmiska 1998: 11-23), resp. Fiala, Mareš a Sokol (2007: 115) či (Fiala, Mareš a Sokol 2007: 115), dle zařazení/nezařazení do vlastního textu. Příklady viz výše.
čtyři autoři a více:
Fiala et al. (2009) či (Fiala et al. 2009).
více děl od jednoho autora, stejný rok vydání:
Fiala (1998a, 1998b) či (Fiala 1998a, 1998b), dle zařazení/nezařazení do vlastního textu>
dílo citované zprostředkovaně (tj. údaj převzatý z jiného použitého textu):
Fiala (2007: 120, cit. dle Strmiska 2008: 45)
citace děl, které nemají konkrétního autora (tj. institucionální díla):
World Bank (2009) či (World Bank 2009); případně zkratkou: OECD (2013) či (OECD 2013). Uvedení plného názvu instituce nebo naopak její zkratky musí být dodrženo i v bibliografii.
přímé citace jiných děl/autorů (quotations):
ve dvojitých uvozovkách („citace“), prostým textem (nikoli kurzívou). Citace delší než čtyři řádky uvádějte jako samostatný odstavec, velikost písma 11, blokové odsazení 0,5 vlevo i vpravo. Pokud je potřeba část citovaného textu vynechat, použijte výpustku v závorce. Je-li potřeba doplnit citaci vlastními zásahy (např. ze stylistických či významových důvodů), použijte hranaté závorky, např.: „[kurziva autor]”.

Seznam literatury (řazen abecedně)
monografie (dle počtu autorů):
Strmiska, Maxmilián (2004): Liga Severu a regionální strany v Itálii. Brno: Anton Pasienka.
Hloušek, Vít a Lubomír Kopeček (2004): Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: Mezinárodní politologický ústav.
Fiala, Petr, Miroslav Mareš a Petr Sokol (2007): Eurostrany: Politické strany na evropské úrovni. Brno: Barrister&Principal.
kolektivní monografie či sborník:
Hloušek, Vít a Lubomír Kopeček (eds.) (2003): Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno: Mezinárodní politologický ústav.
příspěvek v kolektivní monografii či ve sborníku:
Balík, Stanislav (2003): „Totalitní a autoritativní režimy.“ In: Vít Hloušek a Lubomír Kopeček (eds.), Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 259–284.
článek v odborném časopise:
Fiala, Petr (1999): „Definice zájmových skupin. K některým teoretickým problémům politologického výzkumu organizovaných zájmů." Politologický časopis 6(1): 52–60.
příspěvky dostupné on-line:
Volek, Martin (2014): „Zveřejnit či nechat skryté: Jak čtenáři Blesku zdůvodňují politickou relevanci informací o soukromí politiků." Středoevropské politické studie 16(1): 75-92, on-line (http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=634), [ověřeno k 30. 4. 2006].
Články, komentáře apod. v médiích:
Barša, Pavel (2010): „Závist holocaustu“. Lidové noviny (příloha Orientace), 30.1. 2010, s. 27

U elektronických zdrojů je nutné uvést (buď jednotlivě nebo hromadnou poznámkou v úvodu Bibliografie), ke kterému datu jsou aktuální.

V případě nejasností nemožnosti je vyřešit zdravým kombinatorickým rozumem konzultujte prosím Metodiku tvorby bibliografických citací, nebo kontaktujte redakci časopisu (cepsr@fss.muni.cz).