Historický přehled principů tvorby metod pro odhad výšky postavy člověka na základě skeletu

Bd.3,Nr.1(2012)

Abstract
Z historického přehledu principů tvorby metod pro odhad výšky postavy člověka na základě skeletu vyplývá, že lze vymezit čtyři základní skupiny metod: metody podílové, regresní, anatomické a metody organické korelace. Každá má svá specifika a úskalí, která bezprostředně vyplývají z jejich matematické konstrukce. Nejčastěji se k odhadu výšky postavy používají některé rozměry dlouhých kostí končetin. Bylo teoreticky prokázáno, že nejpřesnější možné odhady poskytují metody regresní, zejména když k odhadu využijeme kombinaci rozměrů z více kostí. Nutným předpokladem použití lineární regrese je však užití pouze těch rovnic, které byly vytvořeny na základě výběru z populace, z níž pochází i odhadovaný jedinec. V opačném případě, tj. pokud je lineární regrese použita pro odhad jedinců z populace jiné, může dojít k menšímu či většímu vychýlení odhadu. Tato skutečnost byla již mnohokrát empiricky ověřena. Teoretický rozbor lineární regrese ukázal, že jde o důsledek jevu označovaného jako „regrese k průměru“. Metody organické korelace (založené na minimalizaci součtu plochy reziduálních trojúhelníků) jsou méně náchylné k systematické chybě, jsou však také méně přesné. Lze je ale aplikovat na libovolnou populaci a pro jednotlivé případy z neznámé populace jsou nejpřesnější. Anatomické metody jsou aplikovatelné jen v případě dostatečně zachovaného skeletu. Jsou založeny na součtu výšek všech (nebo téměř všech) kostí skeletu, které se na výšce postavy přímo podílejí. Rozdíl mezi výškou postavy za života a součtem délek kostí skeletu od lebky po patní kost se pohybuje v řádu centimetrů a prostor pro chybu odhadu je tak malý. Ať už pak k odhadu výšky ze skeletu v rámci anatomické metody použijeme kterýkoliv ze tří výše uvedených matematických postupů (podílová metoda, lineární regrese, organická korelace), rozdíly mezi jimi pořízenými odhady jsou zanedbatelné a jejich rozlišování pozbývá smyslu. Celkově jsou tedy anatomické metody nejpřesnější a je třeba je doporučit, kdykoliv to stav zachování skeletu dovolí.

Schlagworte:
odhad výšky postavy; historický přehled; podílové metody; lineární regrese; organická korelace; anatomické metody
Literaturhinweise

Allbrook, D. (1961): The estimation of stature in British and East African males. Based on tibial and ulnar bone lengths. Journal of Forensic Medicine, 8(1), 15–28.

Anděl, J. (1986): Matematická statistika. Praha: SNTL.

Auerbach, B. M. (2011): Methods for estimating missing human skeletal element osteometric dimensions employed in the revised Fully technique for estimating stature. American Journal of Physical Anthropology, 145, 67–80. DOI: https://doi.org/10.1002/ajpa.21469

Auerbach, B. M. – Ruff, C. B. (2010): Stature estimation formulae for indigenous North American populations. American Journal of Physical Anthropology, 141, 190–207.

Bach, H. (1965): Zur Berechnung der Körperhöhe aus den langen Gliedmaßenknochen weiblicher Skelette. Anthropologischer Anzeiger, 29, 1221.

Beddoe, J. (1888): On the stature of the older races of England, as estimated from the long bones. The Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland, 17, 201–209. DOI: https://doi.org/10.2307/2841929

Breitinger, E. (1937): Zur Berechnung der Körperhöhe aus den langen Gliedmaßenknochen. Anthropologischer Anzeiger, 14, 249–274.

Černý, M. – Komenda, S. (1982): Reconstruction of body height based on humerus and femur lengths (material from Czech lands). IInd Anthropological Congress of Aleš Hrdlička. Praha: Univerzita Karlova, 475–479.

Dobisíková, M. (2009): 8.1 Antropologické zhodnocení kosterních nálezů z Pavlova - Horního pole. In: J. Peška, Protoúnětické pohřebiště z Pavlova. Olomouc: Archeologické centrum Olomouc, 325–344.

Dobisíková, M. – Katina, S. – Velemínský, P. (2008): Stature of the Great Moravian Population in Connection with Social Status. In: P. Velemínský, L. Poláček (eds.), Studien zum Burgwall von Mikulčice, Band 8. Brno: Archäologisches Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik, Brno, 77–91.

Dobisíková, M. – Velemínský, P. – Zocová, J. – Beran, M. (2000): Výpočet délky těla z délky dlouhých kostí. Smolenice 1999: Zborník referátov a posterov z antropologických dní s medzinárodnou účasťou, 25.26. 10. 1999. Bratislava: Slovenská antropologická spoločnosť pri SAV, 33–37.

Drozdová E. (2005): Břeclav Pohansko. Slovanští obyvatelé velkomoravského hradiska Pohansko u Břeclavi. Brno: Masarykova univerzita.

Dwight, T. (1894): Methods of estimating the height from parts of the skeleton. Medical Record, 46, 293–296.

Duyar, İ. – Pelin, C. (2010): Estimating body height from ulna length: need of a population-specific formula. Eurasian Journal of Anthropology, 1(1), 11–17.

Fojtová, M. – Dočkalová, M. – Jarošová, I. (2008): Antropologický rozbor koster ze sídlištních pohřbů moravského neolitu. Ve službách archeologie IX, 1/08, 213–221.

Fully, G. (1956): Une nouvelle méthode de détermination de la taille. Annales de médecine légale, criminologie, police scientifique et toxicologie, 36, 266–273.

Fully, G. – Pineau, H. (1960): Détermination de la stature au moyen du squelette. Annales de médecine légale, criminologie, police scientifique et toxicologie, 40, 146–153.

Galton, F. (1886): Regression towards mediocrity in hereditary stature. The Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland, 15, 246–253. DOI: https://doi.org/10.2307/2841583

Galton, F. (1888): Co-relations and their Measurement, chiefly from Anthropometric Data. Proceedings of the Royal Society of London, 45, 135–145. DOI: https://doi.org/10.1098/rspl.1888.0082

Giannecchini, M. – Moggi-Cecchi, J. (2008): Stature in archeological samples from Central Italy: methodological issues and diachronic changes. American Journal of Physical Anthropology, 135, 284–292. DOI: https://doi.org/10.1002/ajpa.20742

Humphry, G. M. (1858): A treatise on the human skeleton. Cambridge: Macmillan and Co.

Jones, H. E. (1937): Some geometrical considerations in the general theory of fitting lines and planes. Metron, 8, 21–31.

Kermack, K. A – Haldane, J. B. S. (1950): Organic correlation and allometry. Biometrika, 37(1–2), 30–41. DOI: https://doi.org/10.1093/biomet/37.1-2.30

Lorencová, A. – Beneš, J. – Podborský, V. (1987): Těšetice - Kyjovice. 3, Únětické pohřebiště v Těšeticích - Vinohradech. Brno: Univerzita J. E. Purkyně.

Lundy, J. K. (1988): A report on the use of Fully’s anatomical method to estimate stature in military skeletal remains. Journal of Forensic Sciences, 33(2), 534–539. DOI: https://doi.org/10.1520/JFS11969J

Manouvrier, L. (1893): La détermination de la taille dʼaprès les grands os des membres. Mémoires de la Société dʼAnthropologie de Paris, 4, 347–402.

Novotný, V. – İşcan, M. Y. – Loth, S. R. (1993). Morphologic and osteometric assessment of age, sex, and race from the skull. In: M. Y. İşcan – R. Helmer (eds.), Forensic Analysis of the Skull. Wiley-Liss, Inc.: New York, 71–88.

Olivier, G. (1963): Lʼestimation de la stature par les os longs des membres. Bulletins et Mémoires de la Société dʼAnthropologie de Paris, 4(3), 433–449. https://doi.org/10.3406/bmsap.1963.1262

Orfila, M. J. de B. – Lesueur, M. O. (1831): Traité des exhumation juridique et considérations sur les changemens physiques que les cadavres éprouvent en se pourrissant dans la terre, dans lʼeau, dans les fosses dʼaisance et dans le fumier. Sv. II. Paris: Béchet Jeune.

Parker, G. H. (1909): A mechanism for organic correlation. The American Naturalist, 43, 212218. DOI: https://doi.org/10.1086/279049

Pearson, K. (1896): VII. Mathematical Contributions to the Theory of Evolution. – III. Regression, Heredity, and Panmixia. Philosophical transactions of the Royal society of London, Series A, 187, 253–318.

Pearson, K. (1899): IV. Mathematical contribution to the theory of evolution. -- V. On the reconstruction of the stature of prehistoric races. Philosophical Transactions of the Royal Society of London, Series A, 192, 169–244. DOI: https://doi.org/10.1098/rsta.1899.0004

Pearson, K. (1901): LIII. On lines and planes of closest fit to systems of points in space. Philosophical Magazine, 2, 559–572. DOI: https://doi.org/10.1080/14786440109462720

Raxter, M. H. – Auerbach, B. M. – Ruff, C. B. (2006): Revision of the Fully technique for estimating statures. American Journal of Physical Anthropology, 130, 374–384. DOI: https://doi.org/10.1002/ajpa.20361

Raxter, M. H. – Ruff, C. B. – Auerbach, B. M. (2007): Technical note: revised Fully stature estimation technique. American Journal of Physical Anthropology, 133, 817–818. DOI: https://doi.org/10.1002/ajpa.20588

Rollet, E. (1888): De la mensuration des os longs des membres dans ses rapports avec lʼanthropologie, la clinique et la médecine judiciaire. Lyon – Paris: Storck – Steinheil.

Rösing, F. W. (1988): Körperhöhenrekonstruktion aus Skelettmaßen. In: R. Knußmann (ed.): Anthropologie. Handbuch der vergleichenden Biologie des Menschen. Wesen und Methoden der Anthropologie. Band I, 1. Teil. Stuttgart – New York: Gustav Fischer Verlag, 586–600.

Roos, C. F. (1937): A general invariant criterion of fit for lines and planes where all variates are subject to error. Metron, 8, 3–20.

Sciulli, P. W. – Schneider, K. N. – Mahaney M. C. (1990): Stature estimation in prehistoric Native Americans of Ohio. American Journal of Physical Anthropology, 83, 275–280. DOI: https://doi.org/10.1002/ajpa.1330830302

Sjøvold, T. (1990): Estimation of stature from long bones utilizing the line of organic correlation. Human Evolution, 5(5), 431–447. DOI: https://doi.org/10.1007/BF02435593

Snow C. C. – Williams J. (1971): Variation in premortem statural measurements compared to statural estimates of skeletal remains. Journal of Forensic Sciences, 16, 455–464.

Stloukal M. – Vyhnánek L. (1976): Slované z velkomoravských Mikulčic. Praha: Academia.

Sue, M. (1750): Sur les proportions du squelette de lʼhomme, Examiné depuis lʼâge le plus tendre, jusquʼ à celui de vingt-cinq, soixante ans, & au delà. Mémoires présentés a lʼAcadémie des Sciences, 572–585.

Sue, M. (1765): Anthropotomie, ou, Lart dinjecter, de disséquer, dembaumer et de conserver les parties du corps humain, &c. Paris: Cavellier.

Suchý, J. (1967): Postkraniální skelet. In: V. Fetter a kol., Antropologie. Praha: Academia, 154–173.

Teissier, G. (1948): La relation dʼallometrie sa signification statistique et biologique. Biometrics, 4(1), 14–53. DOI: https://doi.org/10.2307/3001695

Telkkä, A. (1950): On the prediction of human stature from the long bones. Acta Anatomica, 9(1–2), 103–117. DOI: https://doi.org/10.1159/000140434

Terry, R. J. (1940): On measuring and photographing the cadaver. American Journal of Physical Anthropology, 26, 433–447. DOI: https://doi.org/10.1002/ajpa.1330260141

Topinard, P. (1885a): Éléments dʼanthropologie générale. Paris.

Topinard, P. (1885b): Procédé de mensuration des os longs, dans le but de reconstituer la taille. Bulletins de la Société dʼanthropologie de Paris, 8(8), 73–83.

Trotter, M. – Gleser, G. C. (1952) Estimation of stature from long bones of American Whites and Negros. American Journal of Physical Anthropology, 10(4), 463–514. DOI: https://doi.org/10.1002/ajpa.1330100407

Trotter, M. – Gleser, G. C. (1958): A re-evaluation of estimation of stature based on measurements of stature taken during life and of long bones after death. American Journal of Physical Anthropology, 16(1), 79–123. DOI: https://doi.org/10.1002/ajpa.1330160106

Vercellotti, G. – Agnew, A. M. – Justus, H. M. – Sciulli, P. W. (2009): Stature estimation in an early medieval (XI-XII c.) Polish population: testing the accuracy of regression equations in a bioarcheological sample. American Journal of Physical Anthropology, 140, 135–142. DOI: https://doi.org/10.1002/ajpa.21055

Živný, M. (2010): Antropologické zpracování lidských kosterních pozůstatků ze hřbitova u kostela sv. Jakuba v Brně. Výsledky paleodemografické a osteometrické analýzy. Brno: Akademické nakladatelství CERM.

Metriky

0


688

Views

382

PDF (Tschechisch) views