Cesty pandemie: Xikrinské příběhy a přírodní medicína

Roč.15,č.2(2024)
Anthropologia integra

Abstrakt

Tento příspěvek se zabývá složitým vývojem pandemie COVID-19 z jedinečné a významné perspektivy komunity Mebengokré-Xikrin, která se nachází v domorodém území Trincheira Bacajá ve státě Pará v Brazílii. Prostřednictvím poutavého vyprávění zkoumá první záznamy o výskytu COVID-19 ve vesnicích Xikrin a odhaluje řadu příběhů, které se odvíjely v průběhu pandemie, jež začala v roce 2020. Článek se věnuje zásadním tématům, od problémů, s nimiž se potýkaly první případy viru, přes strategie, které Xikrinové přijali, aby se s nemocí vypořádali, vývoj léků, utrpěné ztráty až po očekávání nových časů, které přinesla vakcína. Tato analýza zdůrazňuje pozoruhodnou odolnost Xikrinů tváří v tvář nepůvodním vlivům a poskytuje jedinečné a hluboké pochopení jejich zkušeností v tomto náročném období.


Klíčová slova:
Mebengokré-Xikrin; COVID-19; přírodní medicína; pandemie; invaze
Reference

Bollettin, Paride – Vega, Sanabria Guillermo – Gomes, Tavares Fatima Regina (Eds.). (2020): Etnografando na pandemia. Padova: CLEUP.

Bollettin Paride (2020a): Horticultural production and social experience among the Mebengokré of the Brazilian Amazon. Visioni LatinoAmericane, Universidade de Trieste, XII (23), 90–110. DOI: https://doi.org/10.13137/2035-6633/30784.

Bollettin, Paride (2020b): Identità e Trasformazione. Processi del Divenire in una Comunità Amazzonica. Padova: CLEUP, 2020.

Bollettin, Paride (2014): Il morto non sono io. Vivi e morti tra i Mebengokgré. In: Baglioni, I. (Ed.). Sulle rive dell’Acheronte. Roma: Quasar Edizioni,159–170.

Bollettin, Paride (2013): Indian Missionary or Pastor? Reflections on a Religious Trajectory in the Amazon. In: Botta, S. (Ed.). Manufacturing Otherness: Missions and Indigenous Cultures in Latin America. Cambridge: Cambridge Scholars Publishing, 191–210.

Bollettin Paride (2011): Storia e storie mebengokré. In: XXXIII Convegno Internazionale di Americanistica. Quaderni di Thule, 669–676. Perugia: Argo.

Bollettin Paride (2023): Wayanga: Experiencias xamânicas mebengokré. In: Barcelos, Neto A. – Pérez, Gil L. – Paiva, Ramos D. (Eds.). Xamanismos ameríndios: expressões sensíveis e ações cosmopolíticas. São Paulo: Editora Hedra, 419–441.

Bonilla, Oiara – Artionka, Capiberibe (2021): From ‘Flocking for Rights’ to the Politics of Death: Indigenous Struggle and Indigenous Policy in Brazil (1980–2020). Portuguese Studies, 37(1), 102–119. https://doi.org/10.1353/port.2021.0011

Cohn, Clarice (2000): A criança indígena: a concepção Xikrin de infância e aprendizado. Tese de Doutorado. SBD-FFLCH-USP.

Cohn, Clarice (2010): Belo Monte e processos de licenciamento ambiental: As percepções e as atuações dos Xikrin e dos seus antropólogos. Revista de Antropologia da UFSCar, 2(2), 224–251.

De Souza, Estella Libardi (2015): Povos indígenas e licenciamento ambiental: o componente indígena da Usina Hidrelétrica de Belo Monte. IV Encontro Nacional de Antropologia do Direito.

Farias, Michelle Cristina – Wanderley, Luiz Jardim (2021): O avanço da Covid-19 sobre os povos indígenas amazônicos: A extração mineral como vetor da doença e a luta em defesa dos territórios. AMBIENTES: Revista de Geografia e Ecologia Política, 3(1), 107–107.

Fisher, William (1991): Dualism and its discontents: social process and village fissioning among the Xikrin- Kayapó of central Brazil. [PhD Thesis, Cornell University].

Foltram, Rochelle (2024): Vozes das Catástrofes: Teias de Resistência Xikrin Entre Belo Monte e a COVID-19. Tese de doutorado apresentada ao Programa de Pós-Graduação em Antropologia Social da Universidade Federal de São Carlos. São Carlos, São Paulo 232f.

Jarratt-Snider, K. – Nielsen, M. O. (Eds.) (2020): Indigenous Environmental Justice. University of Arizona Press. https://doi.org/10.2307/j.ctv10qqwrm.

Krenak, Ailton (2020): O amanhã não está à venda. São Paulo: Companhia das Letras.

Mantovanelli, Thais (2016): Os Xikrin do Bacajá e a Usina Hidrelétrica de Belo Monte: uma crítica indígena à política dos brancos. Tese de doutorado apresentada ao Programa de Pós-Graduação em Antropologia Social da Universidade Federal de São Carlos. São Carlos, São Paulo. 258f.

Membe, Achille (2016): Necropolítica: biopoder, soberania, estado de exceção, política da morte. Trad. Renata Santini. Arte & Ensaios, Rio de Janeiro, n. 32, dezembro de 2016.

Parsons, M. – Fisher, K. – Crease, R.P. (2021): Environmental Justice and Indigenous Environmental Justice. In: Decolonising Blue Spaces in the Anthropocene. Palgrave Studies in Natural Resource Management. Palgrave Macmillan.

Rocha, Diogo F. da et al. (2020): A vulnerabilização dos povos indígenas frente ao COVID-19: autoritarismo político e a economia predatória do garimpo e da mineração como expressão de um colonialismo persistente.

Terena, Luiz Eloy (2022): Movimento indígena e resistência no contexto pandêmico brasileiro. Revista Trabalho Necessário, 20(41).

Tuner, T. (1979): Kinhip, household, and community structure among the Kayapó, in Dialectical Societies: the Gê and Bororo of Central Brazil. Organizado por D. Maybury-Lewis. Cambridge, Harvard University Press.

Xikrin, Bepky – Bollettin, Paride (2022): Reappropriating the Trincheira-Bacaja Indigenous Land. Visual Ethnography, Università degli Studi della Basilicata, 11(1): 149–162. DOI: http://dx.doi.org/10.12835/ve2022.1-109.

Metriky

0

Crossref logo

0


60

Views

22

PDF (angličtina) views