Člověk a artefakt. Téma archeologické antropologie

Josef Unger, Milada Hylmarová, Martin Mazáč, Miroslav Šenkýř, Miroslav Králík

Abstrakt

Artefakty vytvořené člověkem jsou na jedné straně kulturně univerzální, neboť představují vylepšené prostředky pro naplňování evolučně starých biologických funkcí (získávání potravy, hájení teritoria, prezentace sociálního statusu, reprodukce a organizace života sociální skupiny). Na straně druhé se kultury v jejich detailních formách velmi liší díky rozdílům v technologiích, náboženství, symbolice, módě, aj. Jedním z témat archeologické antropologie je vztah člověka a artefaktu, který lze vyjádřit trojstrannou interakcí artefaktu, člověka a účelu. Artefakt je podřízen dostupnosti (přírodní prostředí) a vlastnostem použité suroviny, současně však bezprostředně odráží vlastnosti člověka (resp. společnosti), který ho používá (tělesné rozměry, věk, pohlaví, zdravotní stav, časové možnosti, technologickou úroveň, materiální zdroje, tradice), zároveň musí v požadované míře respektovat účel, pro který byl vyroben, resp. ke kterému se užívá (pracovní/utilitární funkce, móda, symbolika, náboženství aj.). Každý konkrétní artefakt nezbytně zahrnuje všechny tyto tři komponenty, jejich vzájemný vztah však není triviální. Na příkladu několika artefaktů z archeologických nálezů (opevnění římského krátkodobého tábora, náramek v době římské a stěhování národů, bota a ostruha, hradba a sekera v 9. století, prsten ve starší době bronzové) jsme se pokusili demonstrovat určitou autonomii uvedených tří rovin a současně jejich specifické interakce. Interpretace role každého konkrétního archeologického artefaktu v životě tehdejšího člověka/společnosti by měla zohledňovat všechny zmíněné roviny. 

Bibliografická citace

Unger, J. – Hylmarová, M. – Mazáč, M. – Šenkýř, M. – Králík, M. (2014): Člověk a artefakt. Téma archeologické antropologie. Anthropologia integra, 5(1), 7-20. DOI: http://dx.doi.org/10.5817/AI2014-1-7

Klíčová slova

archeologická antropologie; artefakt; vztah artefaktu a člověka; technologie; užitná funkce; sociální status; symbolika; starší doba bronzová; doba římská; doba stěhování národů; doba hradištní; opevnění; náramek; prsten; ostruha; sekera

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Absolonová, Karolína (2001): Prsten v době hradištní. Ročníková práce. Brno: Masarykova univerzita.

Bárta, Patrick (2005): Výroba – meč z Blučiny. (online). http://www.templ.net/cesky/vyroba-mec_z_bluciny.php.

Conolly, P. (1992): Jak se žilo v minulosti – Dějiny římského vojska. Bratislava: Fortuna Print.

Dolfini A. (2011): The function of Chalcolithic metalwork in Italy: an assessment based on use-wear analysis. Journal of Archaeological Science 38(5), 1037–1049. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jas.2010.11.025

Dostál, Bořivoj (1966): Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha: Academia., str. 70 – 72.

Droberjar, Eduard (2001): Zlatý náramek typu Tournai – Blučina ze středních Čech. Archeologie ve středních Čechách, 5, 517-527.

Kadlecová, Dagmar (2006): Prsten ve starší době bronzové. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita.

Kadlecová, Dagmar (2008): Prsten a měkké tkáně ruky. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita.

Kalábková, Kateřina (2013): Prsten v pravěku. Diplomová práce. Pardubice: Univerzita Pardubice.

Lurker, Manfred (1999): Slovník biblických obrazů a symbolů. Praha: Vyšehrad.

Malina, Jaroslav (2007): Úvodní slovo. In: Jaroslav Malina(ed.) Kruh prstenu: Světové dějiny sexuality, erotiky a lásky od počátků do současnosti v reálném životě, krásné literatuře, výtvarném umění a dílech českých malířů a sochařů inspirovaných obsahem této knihy. Brno: Akademické nakladatelství CERM; Nakladatelství a vydavatelství NAUMA, s. 13–18.

Manning John T. (2002): Digit Ratio: A Pointer to Fertility, Behavior, and Health. Rutgers University Press.

Krištuf P. (2005): Džbány českého eneolitu. In: Neustupný E., John J. (eds.) Příspěvky k archeologii 2. Plzeň: Katedra archeologie ZČU v Plzni, s. 69 – 126.

Kuna, Martin (2013): Neústupná archeologie. S Evženem Neústupným o jeho životě v archeologii. Archeologické rozhledy, 65(2), 405-422.

Neústupný, Evžen (2010): Teorie archeologie. Plzeň.

Peška, J., Králík, M., Selucká, A. (2006). Rezidua a otisky organických látek v korozních produktech mědi a jejích slitin. Pilotní studie. Industrie starší doby bronzové. Památky archeologické, 97, 5–46.

Peška, J., Berkovec, T., Hložek, M., Krupa, P., Trojek, T., Drozdová, E., Koldínská, Z., Králík, M., Selucká, A. (2005): Dosavadní výsledky mezioborové spolupráce na nálezech ze starší doby bronzové v Hulíně – U Isidorka. Ročenka 2004 (s. 69–93). Olomouc: ACO.

Poláček, Lumír – Marek, Otto – Skopal, Rostislav (2000): Holzfunde aus Mikulčice. In: Poláček, Lumír, ed., Studien zum Burgwall von Mikulčice. Brno: Archäologisches Institut, 177-302.

Roney, J. R., Maestripieri, D. (2004): Relative digit lengths predict men’s behavior and attractiveness during social interactions with women. Human Nature, 15(3), 271–282. DOI: https://doi.org/10.1007/s12110-004-1009-5

Rudnick, B. (2012): Das römische Militärlager »In der Borg« von Haltern am See. Die archäologischen Ausgrabungen 1997–2002. Ausgrabungen und Funde in Westfalen-Lippe, 11, 205-431.

Ruttkay, Alexander (1976): Waffen und Reiterausrüstung des 9. Bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei, Teil II. Slovenská archeológia, 24(2), 245-395.

Saino, N., Romano, M., Innocenti, P. (2006). Length of index and ring fingers differentially influence sexual attractiveness of men’s and women’s hands. Behavioral Ecology and Sociobiology, 60(3), 447–454. DOI: https://doi.org/10.1007/s00265-006-0185-1

Sklenář, Karel, Sklenářová, Zuzana, Slabina, Miroslav (2002): Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Nakladatelství Libri.

Unger, Josef (2005): Archeologická antropologie- co je, co není a proč. Český lid, 92(1), 69–72.

Unger, Josef (2008): Problematika hájitelnosti předvelkomoravských a velkomoravských hradeb. In: Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska, Bratislava, 177-182.

Unger, Josef (2010): Experimentální rekonstrukce upínání ostruhy z 9. století. Živá archeologie. (Re)konstrukce a experiment v archeologii, 11, 130-131.

Vegetius Renatus, F. (1977): Nárys vojenského umění. In: Antické válečné umění, Praha: Svoboda, 411-540.

Weber, Z. (1969): O třetím rozměru v archeologii. Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university, E 14, 219-222.

Zheng, Z., Cohn, M. J.(2011): Developmental basis of sexually dimorphic digit ratios. Proceedings of the National Academy of Sciences, 108(39): 16289–16294.

https://doi.org/10.5817/AI2014-1-7