Havran v egyptské kultuře
Roč.1,č.2(2010)
Staří Egypťané žijící podél Nilu měli vždy úzký vztah k přírodě a byli přirozeně závislí na důvěrné znalosti místní fauny a flóry. Dobře byli obeznámeni také se světem ptáků, včetně havranů (čeleď Corvidae). Nejstarší zobrazení havranů se nachází na zlomku „Palety bojiště“ (okolo 3150 př. n. l.; obr. 1). Známá jsou realistická vyobrazení havranů a vran na figurálních ostrakách z Ramessovské doby (obr. 2, 3). Kromě toho se dochovaly dvě neobvyklé scény s epizodou z neznámé bajky (obr. 6) a s parodií vážení srdce zemřelého před bohem Usirem (obr. 4, 5). Zřejmě nejvěrnější zpodobení havrana v egyptském umění se objevuje na pektorálu z 12. dynastie, kde dva havrani zastupují sokoly, symbol boha Hora, to jest krále (obr. 7). Dávní Egypťané přisoudili havranovi pozitivní i negativní (srovnej démotický snář na papyru Carlsberg č. XIV, f.) úlohu. Podobný postoj k havranovi je doložen i v arabském středověku: na jedné straně symbolizuje rozloučení, smutek a smrt (například básně Antara ibn Šaddáda, Durajda ibn as-Simmy, al-Ahwase), na druhé straně naději a dobro (v egyptských lidových písních).
havran; starý Egypt; arabská poezie; ostraka; papyry; umění
Aldred, Cyril (1971): Jewels of the Pharaohs. Egyptian Jewellery of the Dynastic Period. London: Thames and Hudson.
Bissing, Friedrich Wilhelm von (1905, 1923, 1928): Das Re-Heiligtum des Königs Ne-woser-Re (Rathures). I: Der Bau, II: Die kleine Festdarstellung, III: Die grosse Festdarstellung. I: Berlin: Dunckler. II: Lepzig: J. C. Hinrichs. III: Leipzig: J. C. Hinrichs.
Brunner-Traut, Emma (1980): Altägyptische Tiergeschichte und Fabel. Gestalt und Strahlkraft. 6. vydání. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft.
Černý, Jaroslav (1976): Coptic Etymological Dictionary. Cambridge: Cambridge University Press.
Davies, Norman de Garis (1917): Egyptian Drawings on Limestone Flakes. In: The Journal of Egyptian Archaeology, roč. 4, s. 234–240. https://doi.org/10.2307/3853843">https://doi.org/10.2307/3853843
Edel, Elmar – Wenig, Steffen (1974): Die Jahreszeitenreliefs aus dem Sonnenheiligtum des Königs Ne-user-Re. Berlin: Akademie-Verlag.
Finneiser, Klaus (2010): Die Bilderwelt im Sonnenheiligtum des Pharao Niuserre. In: Brinkmann, Vinzenz, ed., Sahure. Tod und Leben eines grossen Pharao. Frankfurt am Main: Liebighaus Skulpturensammlung.
Houlihan, Patrick F. (1988): The Birds of Ancient Egypt. Cairo: The American University in Cairo Press.
Kubíčková, Věra – Petráček, Karel (1954): U studny Zemzem. Arabská lidová poesie. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění.
Malek, Jaromir (2003): Egypt: 4000 Years of Art. London: Phaidon Press.
Moers, Gerard et al. (2004): Der König als Bezwinger der Chaos. In: Petschel, Susanne – von Falck, Martin, eds., Pharao siegt immer. Krieg und Frieden im Alten Ägypten. Bönen: DruckVerlag Kettler, s. 25–41.
Oliverius, Jaroslav (1995): Svět klasické arabské literatury. Brno: Atlantis.
Ondráš, František (2003): Moderní egyptská próza v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století. Praha: SETOUT.
Omlin, Joseph A. (1973): Der Papyrus 55001 und seine Satirisch-erotische Zeichnungen und Inschriften. Torino: Edizioni d’Arte Fratelli Pozzo.
Petráček, Karel (1968): Román o Antarovi. Staroarabská romance. Praha: Odeon.
Petráček, Karel (1975): Cestou karavan. Praha: Československý spisovatel.
Petráček, Karel (1977): Básníci pouště. Arabská poetika devíti století. Praha: Československý spisovatel.
Růžička, Rudolf (1930): Duraid ben as-Simma. Obraz středního Hidžázu na úsvitě islámu. 2. díl. Praha: Česká akademie věd a umění.
Störk, Lothar (1984): Rabe. In: Helck, Wolfgang – Westendorf, Wolfhart, eds., Lexikon der Ägyptologie, V. Wiesbaden: Otto Harrassowitz, s. 74–75.
Vachala, Břetislav (2009): Staroegyptská Kniha mrtvých. Překlad. Praha: Dokořán.
Vandier d’Abbadie, Jeanne (1936): Catalogue des ostraca figurés de Deir el-Médineh, I. Le Caire: IFAO.
Volten, Aksel (1942): Demotische Traumdeutung (Pap. Carlsberg XIII und XIV verso). Kopenhagen: Einar Munksgaard.
Voss, Susanne (2010): Das Sonnenheiligtum des Pharao Niuserre. Ein einzigartiger Tempeltyp im Alten Reich. In: Brinkmann, Vinzenz, ed., Sahure. Tod und Leben eines grossen Pharao. Frankfurt am Main: Liebighaus Skulpturensammlung.
Copyright © 2014 Břetislav Vachala