Trestněprávní sankční systémy v mezinárodním srovnání

Četné novelizace trestního zákona v průběhu devadesátých let přinesly řadu změn v oblasti trestních sankcí, ať již v samotném systému trestů, či v předpokladech jejich ukládání, resp. též v možnostech soudní individualizace. Tyto změny jsou zákonitým projevem tendence pojímat odnětí svobody jako ultima ratio trestněprávní reakce a nalézat a uplatňovat alternativní způsoby trestání. Jak je patrno z diskusí představitelů trestněprávní teorie i praxe na stránkách odborných časopisů a jak vyplývá z důvodových zpráv k návrhům novel, inspirací většiny změn se staly též zahraniční právní úpravy. Není tedy od věci určitý komparativní pohled na trestněprávní sankční systémy vybraných států náležejících jak do kontinentálního, tak do anglosaského systému práva. Výběr evropských právních úprav byl ovlivněn zejména dostupností pramenů, ale i hledisky dalšími. Pokud jde o úpravu rakouskou, je tu nepochybná historická souvislost. Patrný je vliv úpravy Německé. Nizozemské trestní právo pak představuje jisté specifikum v rámci evropských trestněprávních úprav, v této souvislosti se často se­tkáváme s pojmem "The traditional mildness of the Dutch criminal justice system". Zařazení sankčních systémů Anglie a Walesu a USA je pak logickým důsledkem faktu, že právě tyto země jsou kolébkou alternativního trestání a v tomto směru inspiračním zdrojem právních úprav evropských.