The Definition of the Range of Crimes whose Perpetrators should have their DNA taken for the Purpose of their Future Identification and the Determination of the Retention Period of the DNA Profile stored in the National DNA Database

BLATNÍKOVÁ, Š. a kol. Kriminologický výzkum o sexuálním násilí v ČR: empirické poznatky o trestných činech a odsouzených pachatelích. Trestněprávní revue. 2017, č. 6. ISSN 1213-5313.

BLATNÍKOVÁ, Š., NETÍK, K. Predikce vývoje pachatele. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2008.

ČERVÍNEK, Z. Metoda proporcionality v praxi Ústavního soudu. Praha: Leges, 2021.

DRAHÝ, F. a kol. SARPO Charakteristiky odsouzených v českých věznicích. Vězeňská služba České republiky, 2018.

DROR, I. E., HAMPOKIAN, G. Subjectivity and bias in forensic DNA mixture interpretation. Sci Justice. 2011, roč. 51, č. 54, s. 204–208. DOI: https://doi.org/10.1016/j.scijus.2011.08.004

HUSSEINI, F. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. 1. vyd. 1. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2021.

KONRÁD, Z. a kol. Kriminalistika: Kriminalistická taktika a metodiky vyšetřování. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2021.

KOŽINA, J. Identifikační genetika v právní praxi. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018.

LÍZAL, P. Z DNA se dá poměrně přesně vyčíst i podoba člověka: V USA se nová metoda používá při hledání pachatelů vražd. Zatím s velkým úspěchem. In: Magazín M [online]. 5. 2. 2017 [cit. 22. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.em.muni.cz/vite/8791-z-dna-se-da-vycist-i-podoba-pachatele

LÍZAL, P. DNA jako občanský průkaz. Brno: Masarykova univerzita, 2019.

MARTONÍK, J. Ještě k právní úpravě zpracování DNA. Právní rozhledy. Praha, 2017, č. 7, s. 256. ISSN 1210-6410.

MUSIL, J. a kol. Kriminalistika. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004.

NĚMEC, M. a kol. Teorie a metodologie kriminalistiky. Praha: ABOOK, 2019.

PORADA, V. a kol. Kriminalistika. Technické, forenzní a kybernetické aspekty. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2019.

SCHIMMER, D. Národní databáze DNA. Policie ČR [online]. 17. 5. 2019 [cit. 25. 1. 2021]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/zverejnene-informace-2019-narodni-databaze-dna.aspx

SCHÖN, D. Pomohla DNA i otisky prstů. Policie ČR [online]. 4. 2. 2013 [cit. 9. 4. 2021]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/pomohla-dna-i-otisky-prstu.aspx

SMITH, N. M. a kol. A Systemic Analysis of Misleading Evidence in Unsafe Rulings in England and Wales. In: Science & Justice [online]. 2017 [cit. 17. 2. 2021]. DOI: https://doi.org/10.1016/j.scijus.2017.09.005

SUCHÁNEK, J. a kol. Vybrané aktuální kriminalistické možnosti identifikace osob a věcí. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2019.

ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012.

VOBOŘIL, J., FERFECKI, V. DNA v policejní praxi. Analýza právní úpravy a praxe využívání DNA v sektoru policie. Iuridicum Remedium [online]. 2014 [cit. 20. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.slidilove.cz/sites/default/files/iure_DNA-studie_11-2014_cc.pdf

VOKUŠ, J. Národní databáze DNA. Policie ČR [online]. 31. 5. 2018 [cit. 23. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/narodni-databaze-dna.aspx

Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2012. Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. 2013 [cit. 5. 3. 2021]. ISBN 978-80-210-6179-8. Dostupné z: https://www.uoou.cz/files/vz_2012.pdf

WAGNEROVÁ, E. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012.

ZÁVORA, J. Příčiny obtížné přezkoumatelnosti znaleckých posudků. Acta Iuridica Olomucensia. 2017, roč. 12, č. 1.

ŽÁRSKÁ, L. Identifikační úkony. Policie ČR [online]. 26. 11. 2019 [cit. 23. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/identifikacni-ukony-601717.aspx