Karikatura v judikatuře Ústavního soudu: ochrana důstojnosti versus svoboda projevu

Roč.26,č.3(2018)

Jan Broz

https://doi.org/10.5817/CPVP2018-3-6

PDF
Abstrakt
Politická karikatura přestavuje vysoce specifickou formu realizace svobody projevu, jejíž adekvátní reflexe si vyžaduje specifické předporozumění adresáta ohledně smyslu a cíle karikatury. V tomto ohledu lze karikaturu považovat za kulturně podmíněný institut. Její použití proto v současnosti stále více naráží na limity dané jednak kulturní diverzifikací společnosti, jednak vzrůstající limitací svobody projevu prostřednictvím zdůraznění významu protichůdných práv, zejména pak práva na lidskou důstojnost. Tento článek analyzuje přítomnost druhého z uvedených limitů v judikatuře Ústavního soudu za pomoci komparace této judikatury s judikaturou německého Spolkového ústavního soudu a Nejvyššího soudu USA. Ačkoliv lze judikaturu obou zahraničních soudů považovat za diametrálně odlišnou, v obou případech je tato výrazem hlubších normativních představ o podstatě lidské důstojnosti veřejně činných osob v rámci politického diskursu. Českou judikaturu lze oproti tomu považovat za nekonzistentní, směřující od jedné extrémní interpretace ke druhé. Takovýto přístup je obecně kritizovatelný s ohledem na porušení principu konzistentnosti a předvídatelnosti v rozhodování soudu. V případě politické karikatury je však tato rozporuplnost umocněna o skutečnost, že soudy svou rozhodovací činností ovlivňují rozsah a podobu politické diskuse, a to zpravidla způsobem, jež je v neprospěch těch, jež se snaží umocnit sílu svého jinak málo výrazného hlasu ve veřejném diskursu prostřednictvím expresivního prvku – karikatury. Tímto omezením přitom dochází ke zpochybnění základního předpokladu demokracie, totiž komunikační racionality občanů.

Klíčová slova:
Karikatura; lidská důstojnost; svoboda projevu.

Stránky:
493–516
Reference

ANDERSEN, H. Ch. Císařovy nové šaty. Překl. V. Košťálová. Praha: Mladá fronta, 1948.

BAKER, E. Human Liberty and Freedom of Speech. Oxford: Oxford University Press, 1989.

BARENDT, E. Freedom of Speech. 2. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2005.

BULL, H. Freiheit und Grenzen des politischen Meinungskampfes. In: BADURA, P. a H. DREIER (Hrsg.). Festschrift 50 Jahre Bundesverfassungsgericht. 2. vyd. Tübingen: Mohr Siebeck, 2001.

CARMI, G. Dignity versus Liberty: The Two Western Cultures of Free Speech. Boston University International Law Journal, 2008, roč. 26.

COHEN, J. Deliberation and Democratic Legitimacy. In: BOHMAN, J. a W. REHQ (eds.). Deliberativy Democracy. Cambridge, MA: The MIT Press, 1997.

GÄRTNER, S. Was die Satire darf: eine Gesamtbetrachtung zu den rechtlichen Grenzen einer Kunstform. Berlin: Duncker & Humblot, 2009.

GOUNALAKIS, G. Freiräume und Grenzen politischer Karikatur und Satire. Neue Juristische Wochenschrift, 1995, roč. 48, č. 13.

GRABENWARTERM Ch. a T. MARAUHN. Grundrechtseingriff und –schranken. In: GROTE, R. a T. MARAUHN (Hrsg.). EMRK/GG Konkordanzkommentar. Tübingen: Mohr Siebeck, 2006.

GRIFFIN, J. On Human Rights. Oxford: Oxford University Press, 2008.

GRIMM, D. Die Meinungsfreiheit in der Rechtsprechung des Bundesverfassungsgerichts. Neue Juristische Wochenschrift, 1995, roč. 48, č. 27.

GROTE, R. a N. WENZEL. Meinungsfreiheit. In: GROTE, R. a T. MARAUHN (Hrsg.). EMRK/GG Konkordanzkommentar. Tübingen: Mohr Siebeck, 2006.

HERCZEG, J. Dopad virtuální koule aneb meze politické satiry. Právní rozhledy, 2011, roč. 19, č. 7.

CHAUER, F. Free speech: a philosophical inquiry. Cambridge: Cambridge University Press, 1982.

CHEMERINSKY, E. Constitutional Law: Principles and Policies. 5. vyd. New York: Wolters Kluwer, 2015.

ISENSEE, J. Grundrecht auf Ehre. In: ZIEMSKE, B. (Hrsg.). Staatsphilosophie und Rechtspolitik. München: C. H. Beck, 1997.

JACKSON, V. Constitutional Dialogue and Human Dignity. Montreal Law Review, 2004, roč. 65, s. 15–40.

MOLEK, P. Základní práva: Důstojnost. Praha: Wolters Kluwer, 2017.

MÖLLER, K. The Global Model of Constitutional Rights. Oxford: Oxford University Press, 2012.

NOLTE, G. (ed.). European and US Constitutionalism. Cambridge: Cambridge University Press, 2005.

OECHSLER, J. Die Satire: Rechtliche Grenzen eines Kulturinstituts. Neue Juristische Wochenschrift, 2017, roč. 70, č. 11.

POST, R. The Constitutional Concept of Public Discourse. Harvard Law Review. 1990, roč. 103.

RAO, N. Three Concepts of Dignity in Constitutional Law. Notre Dam Law Review, 2011, roč. 86, č. 1.

ROSTBØLL, Ch. Freedom of expression, deliberation, autonomy and respect. European Journal of Political Theory, 2011, roč. 10.

SCANLON, T. A theory of freedom of expression. In: SCANLON, T. The Difficulty of Tolerance. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2003, s. 6–25.

STERN, K. a F. BECKER (Hrsg.). Grundrechte – Kommentar. Köln: Carl Heymanns Verlag, 2010.

STRAUSS, D. Persuasion. Autonomy, and Freedom of Expression. Columbia Law Review, 1991, roč. 91, s. 334–371.

VESTING, T. Soziale Geltungsansprüche in fragmentierten Öffentlichkeit. Archiv des öffentlichen Rechts, 1997, roč. 122, č. 3

WALDRON, J. Dignity and Rank. Archives Européennes de Sociologie, 2007, roč. 48.

WALDRON, J. Dignity, Rank, and Rights. In: YOUNG, S. (ed.). The Tanner Lectures on Human Values. Salt Lake City: The Utah University Press, 2011, Vol. 29, s. 207–253.

WALDRON, J. How Law Protects Dignity. Cambridge Law Journal, 2012, roč. 71, č. 1. https://doi.org/10.1017/S0008197312000256

WALDRON, J. The Harm in the Hate Speech. Cambridge, MA: Harvard University Press, 2012.

WHITMAN, J. Q. Enforcing Civility and Respect: Three Societies. Yale Law Journal, 2000, roč. 109, s. 1279–1398.

WHITMAN, J. Q. Two Western Cultures of Privacy: Dignity Versus Liberty. Yale Law Journal, 2004, roč. 113, s. 1151–1221.

WHITMAN, J. Q. Human dignity in Europe and the United States: the social foundations. In: NOLTE, G. (ed.). European and US Constitutionalism. Cambridge: Cambridge University Press, 2005.

Metriky

0

Crossref logo

0

1069

Views

507

PDF views

Copyright © 2018 Jan Broz

PDF