O povaze argumentu a argumentace

Právní teorie i praxe jsou postaveny často před otázku, jak řešit problematiku zdůvodňování právních závěrů. Hledání schůdné cesty tohoto nelehkého úkolu tkví především ve zkoumání argumentace toho, kterého právního podání či roz­hodnutí. Základem při postupu, kdy je podroben bedlivému zkoumání konkrétní myšlenkový pochod, a kdy jsou aplikovány výrazy "argument" a "argumentace", je logický rozbor dílčích závěrů a v jejich souhrnu pak syntéza do celkového kontex­tu. Stranou zájmu však zůstává skutečnost, v jakých souvislostech byly zmiňované výrazy použity, jaký význam se jim přikládá a zda jejich použitím byl dedukovaný závěr spolehlivě prokázán. Přesněji řečeno při zdůvodňování právních závěrů ne­zřídka dochází k situacím, kdy jsou za argumenty označovány teze, které nemají s opravdovými argumenty (a potažmo argumentaci) mnoho společného. Abychom si objasnili, co se tedy "argumentem" skutečně rozumí, musíme poodkrýt význa­mové vrstvy tohoto výrazu.