Úvaha o postupu Ústavního soudu při rušení neústavního ustanovení zákona

Původní problém, který mě vedl k této úvaze, byl novelou, provedenou zák. č. 30/2000 Sb. (rozeslána 23. února) v zásadě odstraněn. Od 1. ledna 2001 se v § 230d odst. 3 OSŘ sousloví "Předseda senátu" nahrazuje slovem "Soudu". Úvahy o možné neústavnosti rozhodování předsedy sená­tu samotného v jednostupňovém správním soudnic­tví se tak stávají ryze akademickými. Novela vhodně připomněla, že o výkon moci v demokratickém práv­ním státě se jeho složky nemusejí jen přetahovat. Lepší je, když si zákonodárce možnou neústavnost zákona nebo jeho ústavní nedostatečnost (nesoulad s duchem ústavních zákonů) uvědomí sám, na ne­formální podnět vrcholných soudů nebo kohokoli jiného a odstraní ji. Kooperace přispívá k reálnému naplnění ústavy více než konfrontace.