Zpravodajové a senáty: Vliv složení senátu na rozhodování Ústavního soudu České republiky o ústavních stížnostech

Jan Chmel

Abstrakt

Článek se věnuje otázce, jaký vliv má složení senátu Ústavního soudu na rozhodnutí o ústavní stížnosti, konkrétně nakolik výsledek rozhodnutí závisí na míře vstřícnosti soudce zpravodaje a nakolik na míře vstřícnosti ostatních členů senátu. Tuto otázku nejprve zasazuje do kontextu obecné teorie senátního rozhodování a následně empiricky zkoumá v rozhodnutích Ústavního soudu. Na teoretické úrovni jsou formulovány tři základní účely senátního rozhodování: posílení legitimity rozhodnutí, eliminace chyb a dosažení promyšlenějšího rozhodnutí, a čtyři modely senátního rozhodování: konfliktní senát, strategický senát, kolegiální senát a formální senát. Objasněn je pojem a možné příčiny tzv. panelového efektu v senátním rozhodování. V rámci vlastního výzkumu je pak analyzováno, nakolik jsou uvedené funkce naplňovány v rozhodování Ústavního soudu, kterému z modelů se senáty Ústavního soudu nejvíce blíží a zda se v senátním rozhodování projevuje panelový efekt. Výzkum dospívá k závěru, že výsledek řízení o ústavních stížnostech závisí primárně na osobě soudce zpravodaje a jen minimálně na osobách dalších členů senátu. Senáty Ústavního soudu se proto nejvíce blíží formálnímu modelu fungování senátu a panelový efekt se v nich projevuje jen minimálně.

Bibliografická citace

CHMEL, Jan. Zpravodajové a senáty: Vliv složení senátu na rozhodování Ústavního soudu České republiky o ústavních stížnostech. Časopis pro právní vědu a praxi. [Online]. 2017, č. 4, s. 739–758. [cit. 2019-12-10]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/8163

Klíčová slova

Ústavní soud České republiky; senátní rozhodování; vliv soudce zpravodaje; vliv členů senátu; panelový efekt.

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

BERNARD, V. Morální filosofie v judikatuře Ústavního soudu. Brno, 2017. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Právnická fakulta.

BOYD, C. L., L. EPPSTEIN a A. D. MARTIN. Untangling the Causal Effects of Sex on Judging. American Journal of Political Science, 2010, r. 54, č. 2, s. 389–411.https://doi.org/10.1111/j.1540-5907.2010.00437.x

BRENNER, S. a T. S. ARRINGTON. Ideological Voting on the Supreme Court: Comparing the Conference Vote and the Final Vote with the Segal-Cover Scores. Jurimetrics, 2001, r. 41, č. 4, s. 505 an.

CAMINKER, E. H. Sincere and Strategic Voting Norms on Multimember Courts. Michigan Law Review, 1999, r. 97, s. 2297–2380.

COFFIN, F. M. On Appeal: Courts, Lawyering and Judging. New York and London: W. W. Norton & Co., 1994, s. 215.

CROSS, F. B. a E. H. TILLER. Judicial Partisanship and Obedience to Legal Doctrine: Whistleblowing on the Federal Courts of Appeals. Yale Law Journal, 1998, r. 107, č. 7, s. 2155–2176. https://doi.org/10.2307/797418

CROSS, F. B. a E. H. TILLER. Understanding Collegiality on the Court. University of Pennsylvania Journal of Constitutional Law, 2008, r. 10, č. 2, s. 259.

ČESKÁ TELEVIZE. Nejvstřícnější Šimáčková, nejmenší naděje u Suchánka. Rozdíly v rozhodování ústavních soudců jsou velké. [online]. 28. 4. 2017 [cit. 15. 9. 2017]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2102429-nejvstricnejsi-simackova-nejmensi-nadeje-u-suchanka-rozdily-v-rozhodovani-ustavnich

ČTK. Mezi ústavními soudci byly rozdíly v rychlosti i vstřícnosti. [online]. 28. 4. 2017 [cit. 15. 9. 2017]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/mezi-ustavnimi-soudci-byly-rozdily-v-rychlosti-i-vstricnosti/1478796

DORFF, R. H. a S. BRENNER. Conformity Voting on the United States Supreme Court. The Journal of Politics, 1992, r. 54, č. 3, s. 762–775. https://doi.org/10.2307/2132310

DYEVRE, A. Unifying the Field of Comparative Judicial Politics: Towards a General Theory of Judicial Behaviour. European Political Science Review, 2010, r. 2, č. 2, s. 297–327. https://doi.org/10.1017/S1755773910000044

EDWARDS, H. T. Collegiality and Decision Making on the D.C. Circuit, Virginia Law Review, 1998, r. 84, s. 1335–1370.

EDWARDS, H. T. The Effects of Collegiality on Judicial Decision Making. University of Penyslvania Law Review, 2003, r. 151, s. 1639–1656.

EPPSTEIN, L., B. FRIEDMAN a N. STAUDT. On the Capacity of the Roberts Court to Generate Consequentional Outcomes. North Carolina Law Review, 2008, r. 86, s. 1299–1332.

HAGLE, T. M. a H. J. SPAETH. Voting Fluidity and the Attitudinal Model of Supreme Court Decision Making. The Western Political Quarterly, 1991, r. 44, č. 1, s. 119–128.

HOŘEŇOVSKÝ, J. a J. CHMEL. Proces vzniku rozhodnutí Ústavního soudu ČR. Časopis pro právní vědu a praxi, 2015, r. 23, č. 3, s. 302–311. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/5299

JANUŠ, J. Pavel Rychetský: Ústavní soud má být názorově pluralitní i doktrinálně jednotný. Česká pozice [online]. 21. 12. 2015 [cit. 16. 9. 2017]. Dostupné z: http://ceskapozice.lidovky.cz/ustavni-soud-ma-byt-nazorove-pluralitni-i-doktrinalne-jednotny-p8d-/tema.aspx?c=A151218_191120_pozice-tema_lube

KADLEC, O. Metodologie interpretace práva v judikatuře Ústavního soudu ČR. Praha, 2013. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Právnická fakulta.

KASTELLEC, J. P. Racial Diversity and Judicial Influence on Appellate Courts. American Journal of Political Science, 2012, r. 57, č. 1, s. 167–184. https://doi.org/10.1111/j.1540-5907.2012.00618.x

KASTELLEC, J. P. Hierarchical and Collegial Politics on the U.S. Courts of Appeals. Journal of Politics, 2011, r. 73, č. 2, s. 345–361. https://doi.org/10.1017/S0022381611000314

KIM, P. T. Deliberation and Strategy on the United States Courts of Appeals: An Empirical Exploration of Panel Effects. University of Pensylvania Law Review, 2009, r. 157, s. 1319–1381.

KORNHAUSER, L. A. a L. G. SAGER. Unpacking the Court. Yale Law Journal, 1986, r. 96, s. 82–118.

KOZUBÍK, J. a J. WINTR. Ústavní soudy a práva gayů a leseb - veřejné mínění jako determinant rozhodnutí soudů. Jurisprudence, 2016, č. 5. s. 34–47.

KÜHN, Z. Ústavní soud České republiky: Proměny instituce v průběhu dvou desetiletí. In: GERLOCH, A. a J. KYSELA. 20 let Ústavy České republiky. Ohlédnutí zpět a pohled vpřed. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, s. 255.

KYSELA, J., K. BLAŽKOVÁ, J. CHMEL a kol. Právnický Olymp. Portréty vybraných soudců Ústavního soudu ČR. Praha: Leges, 2015.

LUPIA, A. Deliberation Disconnected: What it Takes to Improve Civic Competence. Law and Contemporary Problems, 2002, r. 65, s. 133–150.

MARTIN, A. D., K. M. QUINN, T. W. RUGER a P. T. KIM. Competing Approaches to Predicting Supreme Court Decision Making. Perspectives on Politics, 2004, r. 2, č. 4, s. 761 an. https://doi.org/10.1017/S1537592704040502

MCCUBBINS, M. D. a D. B. RODRIGUEZ. When Does Deliberating Improve Decisionmaking? Journal of Contemporary Legal Issues, 2006, r. 15, s. 9–50.

NĚMEČEK, T. Padni komu padni. Život a případy Elišky Wagnerové. Praha: Leges, 2014, s. 105.

NĚMEČEK, T. Pavel Rychetský. Diskrétní zóna. Praha: Vyšehrad, 2012, s. 211.

NĚMEČEK, T. Vojtěch Cepl. Život právníka ve 20. století. Praha: Leges, 2010, s. 130.

ONDŘEJKOVÁ, J. Modely analýzy rozhodovací činnosti soudů na příkladu kauzy tzv. slovenských důchodů. In: KYSELA, J., J. ONDŘEJKOVÁ a kol. Jak se píše o soudech a soudcích: soudní moc v mezioborové perspektivě. Praha: Leges, 2012, s. 55 an.

PAPOUŠKOVÁ, T. a J. PAPOUŠEK. Ústavní soudci v kvantitativní perspektivě. Časopis pro právní vědu a praxi, 2017, r. 25, č. 1, s. 79. https://doi.org/10.5817/CPVP2017-1-5 - https://doi.org/10.5817/CPVP2017-1-5. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/6657

PERESIE, J. L. Female Judges Matter: Gender and Collegial Decisionmaking in the Federal Appelate Courts. Yale Law Journal, 2005, r. 114, s. 1759–1790.

POSNER, R. A. What Do Judges (and Justices) Maximize? (The Same Things Everyone Else Does). Supreme Court Economic Review, 1993, r. 3, s. 1–41. https://doi.org/10.1086/scer.3.1147064

PRITCHETT, C. H. Divisions of Opinion Among Justices of the U. S. Supreme Court, 1939–1941. The American Political Science Review, 1941, r. 35, č. 5, s. 890 an.

QUINN, K. M. The Academic Study of Decision Making on Multimember Courts. California Law Review, 2012, r. 100, s. 1493–1502.

REVESZ, R. L. Environmental Regulation, Ideology, and the D. C. Circuit. Virginia Law Review, 1997, r. 83, č. 8, s. 1717–772.

REVESZ, R. L. Ideology, Collegiality and the D. C. Circuit: A Reply to Chief Judge Harry T. Edwards. Virginia Law Review, 1999, r. 85, č. 5, s. 805–851.

Ročenka Ústavního soudu pro rok 2016. Dostupná z: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/ustavni_soud_www/Aktualne_prilohy/Ustavni_soud_Rocenka_2016_nahled.pdf.

SEGAL, J. A. a A. D. COVER. Ideological Values and the Votes of U.S. Supreme Court Justices. The American Political Science Review, 1989, r. 83, č. 2, s. 557–565.

SUSTEIN, Cass A. a Thomas J. MILES. Do Judges Make Regulatory Policy? An Empirical Investigation of Chevron. University of Chicago Law Review, 2006, r. 73, s. 1717 an..

ŠIMÍČEK, V. Rotující senáty? In: Jiné právo [online]. 3. 1. 2008 [cit. 15. 9. 2017]. Dostupné z: http://jinepravo.blogspot.cz/2008/01/rotujc-senty.html

ŠULA, P. Osobnost soudce a mezisoudcovské vztahy jako faktor ovlivňující rozhodování Ústavního soudu. Brno, 2017. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Právnická fakulta.

WOOD, D. P. When to Hold, When to Fold, and When to Reshuffle: The Art of Decisionmaking on a Multi-Member Court. California Law Review, 2012, r. 100, č. 6, s. 1447.

https://doi.org/10.5817/CPVP2017-4-9