Nad trestně právními aspekty Druhého protokolu k Úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu

Jiří Fuchs

Abstrakt

Dne 26. března 1999 byl v Haagu podepsán Druhý protokol k Haagské úmluvě z roku 1954 na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu (dále jen "protokol"). Tento instrument v řadě oblastí význam­ně rozvíjí a doplňuje ustanovení Úmluvy na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu (dále jen "úmluva"). Kromě jiného též rozpracovává a konkre­tizuje systém trestání porušení a smluvním stranám v tomto směru ukládá významné závazky.
Tento článek si klade klíčovou otázku, která vzniká v souvislosti se zamýšleným přístupem České republi­ky k protokolu: Je česká trestní legislativa dostačující k tomu, aby Česká republika plnila závazky vyplývají­cí z protokolu či jaké změny bude třeba provést? Pro­blém lze přitom rozdělit do dvou základních částí. Na jedné straně vzniká otázka, zda jsou skutkové podstaty porušení, jež jsou státy povinny vnitrostátní legislati­vou kriminalizovat, dostatečně promítnuty do českého trestního zákona. Na druhé straně pak jde o to, zda trestní zákon umožňuje stíhání pachatelů na základě univerzální jurisdikce v těch případech, kdy to proto­kol požaduje.

Bibliografická citace

FUCHS, Jiří. Nad trestně právními aspekty Druhého protokolu k Úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu. Časopis pro právní vědu a praxi. [Online]. 2006, č. 3, s. 218-224. [cit. 2019-08-23]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/7234

Plný Text: