Nad trestně právními aspekty Druhého protokolu k Úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu

Roč.14,č.3(2006)

Abstrakt
Dne 26. března 1999 byl v Haagu podepsán Druhý protokol k Haagské úmluvě z roku 1954 na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu (dále jen "protokol"). Tento instrument v řadě oblastí význam­ně rozvíjí a doplňuje ustanovení Úmluvy na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu (dále jen "úmluva"). Kromě jiného též rozpracovává a konkre­tizuje systém trestání porušení a smluvním stranám v tomto směru ukládá významné závazky.
Tento článek si klade klíčovou otázku, která vzniká v souvislosti se zamýšleným přístupem České republi­ky k protokolu: Je česká trestní legislativa dostačující k tomu, aby Česká republika plnila závazky vyplývají­cí z protokolu či jaké změny bude třeba provést? Pro­blém lze přitom rozdělit do dvou základních částí. Na jedné straně vzniká otázka, zda jsou skutkové podstaty porušení, jež jsou státy povinny vnitrostátní legislati­vou kriminalizovat, dostatečně promítnuty do českého trestního zákona. Na druhé straně pak jde o to, zda trestní zákon umožňuje stíhání pachatelů na základě univerzální jurisdikce v těch případech, kdy to proto­kol požaduje.

Stránky:
218–224
Biografie autora

Jiří Fuchs

Univerzita obrany, Brno

Univerzita obrany, Brno
Metriky

449

Views

232

PDF views