On criminal-law aspects of the Second Protocol of the Treaty for Protection of Cultural Values in Armed Conflicts
Vol.14,No.3(2006)
Abstract
Pages:
218–224
Dne 26. března 1999 byl v Haagu podepsán Druhý protokol k Haagské úmluvě z roku 1954 na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu (dále jen "protokol"). Tento instrument v řadě oblastí významně rozvíjí a doplňuje ustanovení Úmluvy na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu (dále jen "úmluva"). Kromě jiného též rozpracovává a konkretizuje systém trestání porušení a smluvním stranám v tomto směru ukládá významné závazky.
Tento článek si klade klíčovou otázku, která vzniká v souvislosti se zamýšleným přístupem České republiky k protokolu: Je česká trestní legislativa dostačující k tomu, aby Česká republika plnila závazky vyplývající z protokolu či jaké změny bude třeba provést? Problém lze přitom rozdělit do dvou základních částí. Na jedné straně vzniká otázka, zda jsou skutkové podstaty porušení, jež jsou státy povinny vnitrostátní legislativou kriminalizovat, dostatečně promítnuty do českého trestního zákona. Na druhé straně pak jde o to, zda trestní zákon umožňuje stíhání pachatelů na základě univerzální jurisdikce v těch případech, kdy to protokol požaduje.
Tento článek si klade klíčovou otázku, která vzniká v souvislosti se zamýšleným přístupem České republiky k protokolu: Je česká trestní legislativa dostačující k tomu, aby Česká republika plnila závazky vyplývající z protokolu či jaké změny bude třeba provést? Problém lze přitom rozdělit do dvou základních částí. Na jedné straně vzniká otázka, zda jsou skutkové podstaty porušení, jež jsou státy povinny vnitrostátní legislativou kriminalizovat, dostatečně promítnuty do českého trestního zákona. Na druhé straně pak jde o to, zda trestní zákon umožňuje stíhání pachatelů na základě univerzální jurisdikce v těch případech, kdy to protokol požaduje.
218–224
Author biography
Jiří Fuchs
University of Defence in Brno
Univerzita obrany, Brno
Copyright © 2017 Jiří Fuchs