Specifičnost metody regulace ve finančním právu

Pro samostatnost finančního práva - jako svébyt­ného právního odvětví - hovoří zejména odvětvotvor­ná kritéria. Jedním z nich (a možná nejdůležitějším) je metoda právní regulace. V této stati se pokusím vystižně charakterizovat a hlavně názorně prezento­vat specifičnost metody právní regulace jednoho z nej­mladších právních odvětví - finančního práva. Před­mět finančního práva stanoví, co dané právní odvět­ví reguluje, avšak metoda určuje, jak se ona regulace uskutečňuje. Metoda uplatňována ve finančním prá­vu představuje souhrn způsobů, zákroků a prostřed­ků mocenských prostředků sui generis. Pro finančně právní metodu regulace je specifické, že vyjadřuje ur­čité nerovné postavení subjektů dotčených společen­ských vztahů. Zároveň mohu konstatovat, že naznačené nerovné postavení je "kolísavé", tzn. že se pohybuje od vztahů vertikálních, přes vztahy diagonální, kte­ré se mohou přiblížit relativně horizontálním vztahům (tedy rovným). Dále můžeme konstatovat, že metoda právní regulace ve finančním právu představuje modi­fikací metody administrativně právní, což je samozřej­mě dáno historickými kořeny vzniku a emancipace tě­chto odvětví. Z výše uvedeného vyplývá, že "klasická" administrativně právní metoda je ve finančním právu modifikována civilistickými prvky pramenícími z dua­lismu práva jako takového, resp. soukromého.