K některým aspektům vztahu judikatury Soudního dvora Evropských společenství a Evropského soudu pro lidská práva (diskriminace transsexuálů)

Německé předsednictví Evropské unie nově otevřelo již delší dobu spící otázku osudu reformy a rozvoje unie na základě původní Smlouvy o ústavě pro Evro­pu (dále jen "Smlouva"). Tento krok vyvolal rozpo­ruplné reakce jak mezi jednotlivými členskými státy unie, tak i mezi domácími politiky. Ze všeho, co bylo na dané téma řečeno, je však patrná snaha gigantické dílo, jakým Smlouva bezpochyby je, nějakým směrem posunout. Ať už politická jednání budou mít za násle­dek přijetí stávajícího textu, jeho mírné úpravy nebo vypracování zcela nové smlouvy, otvírají zároveň otáz­ku vyřešení vztahu mezí Soudním dvorem Evropských společenství (dále též "SDES") a Evropským soudem pro lidská práva (dále též "ESLP"), neboť podle pů­vodního článku I-9 odst. 2 Smlouvy měla Evropská unie přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně základ­ních lidských práv a svobod (dále jen "Úmluva").