Politizace institutu ústavní odpovědnosti jako jedna z příčin současné ústavní krize v Polsku

Roč.25,č.2(2017)

Abstrakt
Odborný diskurz se při analýze příčin současné ústavní krize v Polsku zaměřuje na problematiku jmenování soudců Ústavního tribunálu. Tyto problémy jsou však buď jen bezprostřední příčinou, nebo dokonce spíše projevy současné krize ústavnosti, a vyplývají z komplexnějších nedostatků, jimiž polský ústavní systém trpí již delší dobu. Jedním z nich je změna v chápání institut ústavní odpovědnosti a z toho plynoucí oslabení respektu ústavních činitelů k ústavnosti a principům demokratického právního státu. Cílem předkládaného textu je tuto základní tezi podrobněji vymezit a argumentačně a analyticky podpořit. Nejprve uvedu pro českého čtenáře potřebný kontext vymezením základních prvků polského modelu ústavní odpovědnosti a jejich srovnáním s českou úpravou, poté podrobně analyzuji parlamentní fázi řízení o ústavní odpovědnosti proti Zbigniewu Ziobrovi a její důsledky pro aktuální ústavní vývoj, zejména s cílem zdokumentovat politizaci procesu vyvození ústavní odpovědnosti.

Klíčová slova:
Polská ústava; ústavní odpovědnost; Zbigniew Ziobro; ústavní delikt; Státní tribunál; Komise ústavní odpovědnosti Sejmu.

Stránky:
241–254
Reference

BOČEK, J., J. MAZÁK a M. ZLATKOVSKÝ. Rozdělená společnost? Čechy proti sobě staví věk a vzdělání. Dostupné na: https://interaktivni.rozhlas.cz/rozdelena-spolecnost/

BUTKIEWICZ, T. Leppera uratował przeciek. Dziennik.pl, 13. 10. 2007. Dostupné z: http://wiadomosci.dziennik.pl/polityka/artykuly/217434,leppera-uratowal-przeciek.html

DZIAŁOCHA, K. a T. ZALASIŃSKI. Komentář k čl. 198. In: GARLICKI, L. (ed.). Konstytucja Rzeczypospolitej Polskiej. Komentarz. Tom V. Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe, 2007, s. 13–14.

DZIAŁOCHA, K. a T. ZALASIŃSKI. Komentář k čl. 199. In: GARLICKI, L. (ed.). Konstytucja Rzeczypospolitej Polskiej. Komentarz. Tom V. Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe, 2007, s. 6.

FILIP, J. K ústavní odpovědnosti v ČR a odpovědnosti hlavy státu zejména za velezradu. Časopis pro právní vědu a praxi, roč. 2010, č. 1, s. 24 (21–39).

GARLICKI, L. The Experience of the Polish Constitutional Court. In: SADURSKI, W. (ed.). Constitutional Justice, East and West. Democratic Legitimacy and Constitutional Courts in Post-Communist Europe in a Comparative Perspective. Hague: Kluwer Law International, 2002, s. 268.

GARLICKI, L. Polskie prawo konstytucyjne. Zarys wykładu. 11. vyd. Warszawa: Liber, 2007.

GRAJEWSKI, J. Warunki ustawowe i wymogi formalne wstępnego wniosku o pociągnięcie do odpowiedzialności konstytucyjnej przed Trybunałem Stanu. Przegląd Sejmowy, roč. 2003, č. 1, s. 15–16.

GRANAT, M. Normatywny model odpowiedzialności konstytucyjnej w praktyce. In: SKRZYDŁO, W. (ed.). Sądy i trybunały w Konstytucji i praktyce. Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe, 2005, s. 137–138.

GROMEK, Z. Odpowiedzialność konstytucyjna w Polsce – zarys instytucji. In: ŠÍNOVÁ, R. (ed.). Olomoucké právnické dny 2008. 1. část. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, 2008, s. 153.

JIRÁSEK, J. Odpovědnost veřejné moci. In: KLÍMA, K. et al. Státověda. 2. rozšířené vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011, s. 277.

KĄCKI, M. Prokuratura ustaliła, dlaczego Andrzej Lepper popełnił samobójstwo. Wyborcza.pl, 19. 12. 2012. Dostupné z: http://wyborcza.pl/1,76842,13074777,Prokuratura_ustalila__dlaczego_Andrzej_Lepper_popelnil.html

KUBLIK, A. a W. CZUCHNOWSKI. Komisja Blidy: Kaczyński i Ziobro przed Trybunał Stanu. Gazeta Wyborcza, 14. 6. 2011, [online]. Citováno dne 28. listopadu 2016. Dostupné z: http://wyborcza.pl/1,75478,9779322,Komisja_Blidy__Kaczynski_i_Ziobro_przed_Trybunal_Stanu.html

MAZOWIECKA, L. Prokuratura w Polsce 1918–2014. Warszawa: Wolters Kluwer, 2015.

MIK, B. Nowe gwarancje niezależności prokuratury i prokuratorów – fakt czy iluzja. Prokuratura i Prawo, č. 5, roč. 2010, s. 102–116 a další.

NALEZIŃSKI, B. Organy władzy sądowniczej. In: SARNECKI, P. (ed.). Prawo konstytucyjne RP. 5. vyd. Warszawa: C. H. Beck, 2005, s. 383.

PROKOP, K. Trybunał Stanu. In: GRZYBOWSKI, M. (ed.). Prawo konstytucyjne. 2. vyd. Białystok: Temida 2, 2009, s. 353.

SKRZYPIŃSKI, D. Prokuratura w polskim systemie politycznym. Wyzwania i dylematy. e-Politikon, č. 19 (podzim 2016), s. 6–24.

SOBCZAK, J. Zakres odpowiedzialności konstytucyjnej. In: SKRZYDŁO, W. (ed.). Polskie prawo konstytucyjne. 3. vyd. Lublin: Verba, 2005, s. 413.

TOMOSZEK, M. Praktické uplatnění ústavní odpovědnosti v Polsku. In: JIRÁSEK, J. (ed.). Ústava ve stínu politiky? Olomouc: Iuridicum Olomoucense, 2012, s. 365–380.

TOMOSZEK, M. Ústavní odpovědnost v ústavním systému Polské republiky. Praha: Linde, 2013.

WIATR, J. J. Refleksje o odpowiedzialności polityków. Res Humana, roč. 2011, č. 4, s. 3.

WILIŃSKI, P. Wszczęcie postępowania w przedmiocie odpowiedzialności konstytucyjnej członka organu kolegialnego. In: KRÓLIKOWSKI, M. a W. ODROWĄŻ-SYPNIEWSKI. Postępowanie przed Komisją Odpowiedzialności Konstytucyjnej. Zagadnienia systemowe. Warszawa: BAS, 2007.

WINCZOREK, P. Komentarz do Konstytucji Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 2 kwietnia 1997 r. Warszawa: Liber, 2000, s. 258.

ZUBIK, M. Trybunał Stanu – stan Trybunału. In: SZMYT, A. (ed.). Trzecia władza. Sądy i trybunały w Polsce. Gdańsk: Wydawnictwo Uniwersytetu Gdańskiego, 2008, s. 50.

Metriky

0

Crossref logo

0


484

Views

274

PDF views