Usuzování nad povinnostmi
Roč.17,č.1(2009)
Abstrakt
Stránky:
27–32
Díky četbě tehdy již zažloutlých spisů tehdy již emigrovavšího Oty Weinbergera jsem před lety našel svoji logickou specializaci. Proto se v tomto smyslu považuji za jeho žáka. Ale když jsem to takto předestřel při našem jediném osobním setkání, on se k tomu nechtěl znát a nebylo to ze skromnosti. Přesto jsem mu nadále vděčen za to, že mi jeho spisy otevřely oči směrem, který je pro mě dodnes nosný. Navíc máme společného učitele – Otakara Zicha juniora, přičemž frekvence mých styků s tímto mým dalším vzorem byla mnohem nižší než (pro mě záviděníhodně) v případě Weinbergerově. Z těchto důvodů rád přispívám k jeho úctyhodnému výročí.
27–32
Copyright © 2017 Jan Štěpán