Právní charakter irských záruk a ukončení ratifikace Lisabonské smlouvy prezidentem republiky

Prezident republiky momentálně váhá s podpisem Lisabonské smlouvy. Uvádí několik závažných důvodů, které mu podle jeho názoru umožňují pozdržet konečný úkon stvrzující ratifikaci Lisabonské smlouvy orgány České republiky. Tato stať má odpovědět na otázku, zda jsou irské záruky mezinárodní smlouvou a zda mohou být jedním z důvodů, které jsou uváděny jako překážka pro dokončení procesu ratifikace. Prezident republiky se (zjednodušeně řečeno) obává, že irské záruky jsou změnou zakládacích smluv Evropské unie a že musí být proto schváleny Parlamentem a ratifikovány prezidentem republiky. Nasvědčuje tomu dopis, který napsal předsedovi vlády. Prezident v dopisu konstatuje, že „Návrh na přijetí Rozhodnutí hlav států a předsedů vlád 27 členských státu EU zasedajících v Evropské radě ve vztahu k obavám irského lidu týkajícím se Lisabonské smlouvy“ je ve skutečnosti smlouvou, která má učinit právně závaznými tzv. záruky pro Irsko. Podle názoru prezidenta republiky „tato mezinárodní smlouva je mezinárodní smlouvou politickou ve smyslu čl. 49 Ústavy, a jako taková vyžaduje souhlas Parlamentu. Proto ji není možné sjednat jako vládní smlouvu a lze ji podepsat pouze s výhradou ratifikace.“ Prezident Václav Klaus ve svém dopise vůči premiérovi pokračuje: „Znamená to, že hodláte požádat o plnou moc pro Vás ke sjednání této smlouvy s výhradou ratifikace? Sjednání v jiné formě by bylo v rozporu s článkem 49 Ústavy České republiky a takový postup bych nemohl akceptovat.“