Vztah základních práv a soukromého práva ve vybraných státech

Cílem tohoto článku je provést základní přehled o horizontálním působení ústavně garantovaných práv ve vybraných státech. Pokud jde o základ pojednávaného problému, tedy samotné horizontální působení práv, jež jsou zakotveny v ústavních textech, jde o působení těchto práv na vztahy, ve kterých vystupují pouze subjekty v právně rovném postavení, tedy v horizontálním směru (typicky soukromoprávní vztahy), a to na rozdíl od vztahů veřejnoprávních, ve kterých vždy na jedné straně vystupuje subjekt nadaný výkonem veřejné moci, a zúčastněné subjekty tedy nejsou v rovném postavení (tento vztah je možno označit za vertikální). Teorie týkající se uvedeného problému, jenž není v České republice dosud téměř diskutován, má bohatou tradici zejména v Německu (zástupce evropského kontinentálního systému) a rovněž ve Spojených státech amerických (zástupce angloamerického právního systému). V Německu se pro tento problém vžil pojem „Drittwirkung“ a s nadsázkou bývá označován jako jeden z nejvýznamnějších německých vývozních artiklů z právní oblasti, neboť zejména rozhodovací praxe Spolkového ústavního soudu v této otázce ovlivnila teorii i praxi v řadě zemí nejen Evropy (Českou republiku nevyjímaje).