Justifikace lidských práv a is-ought problém

Martin Hapla

Abstrakt

Objasnění přechodu od faktů k normám patří mezi klíčové problémy právní filosofie i etiky. Autor v článku zkoumá, jakým způsobem se jej pokouší vyřešit různé justifikační teorie lidských práv. Nejprve charakterizuje lidská práva jako kritická morální práva a objasňuje, v jakém smyslu o nich můžeme říci, že existují. Následně popisuje samotný is-ought problém a analyzuje, proč se s ním některé přístupy nedokáží adekvátně vypořádat. Nejdříve se soustředí na justifikaci lidských práv prostřednictvím konceptu základních potřeb a schopností, posléze na explikativně-existenciální zdůvodnění Roberta Alexyho. Největší pozornost však věnuje justifikační teorii, kterou zkonstruoval jeden z hlavních reprezentantů etického racionalismu Alan Gewirth. Podle autora se totiž jedná o zatím nejvíce promyšlený pokus, jak se s uvedeným problémem na poli lidských práv vyrovnat. V poslední části článku autor formuluje své vlastní stanovisko k němu. Východiskem podle něj je přestat klást na zdůvodnění těchto práv absolutní požadavky, ale začít posuzovat jeho silné a slabé stránky ve vztahu ke koncepcím, které mu konkurují.

Bibliografická citace

HAPLA, Martin. Justifikace lidských práv a is-ought problém. Časopis pro právní vědu a praxi. [Online]. 2020, č. 1, s. 37-54. [cit. 2020-06-05]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/12462

Klíčová slova

Lidská práva; justifikace; normativita; is-ought problém; morální usuzování; etický racionalismus.

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

ALEXY, Robert. Menschenrechte ohne Metaphysik? Deutsche Zeitschrift für Philosophie, 2004, roč. 52. https://doi.org/10.1524/dzph.2004.52.1.15

ALEXY, Robert. Discourse Theory and Fundamental Rights. In: MENÉNDEZ, José Agustín a Erik ODDVAR ERIKSEN (eds.). Arguing Fundamental Rights. Dordrecht: Springer, 2006.

ALEXY, Robert. Law, Morality, and the Existence of Human Rights. Ratio Juris, 2012, roč. 25, č. 1. https://doi.org/10.1111/j.1467-9337.2011.00499.x

ALLEN III, Paul. A Critique of Gewirth’s „Is-Ought“ Derivation. Ethics, 1982, roč. 92. https://doi.org/10.1086/292322

BEITZ, Charles R. The Idea of Human Rights. Oxford: Oxford University Press, 2009. https://doi.org/10.1093/acprof:oso/9780199572458.001.0001

BOBBIO, Norberto. The Age of Rights. Cambridge, Malden: Polity Press, 2005.

DUFEK, Pavel. Normativita, fakticita a liberální projekt lidských práv: к možnostem morálního univerzalismu. In: AGHA, Petr (ed.). Lidská práva v mezikulturních perspektivách. Praha: Academia, 2018.

ETINSON, Adam (ed.). Human Rights: Moral or Political? Oxford: Oxford University Press, 2018. https://doi.org/10.1093/oso/9780198713258.001.0001

FEINBERG, Joel. Defence of Moral Rights. Oxford Journal of Legal Studies, 1992, roč. 12, č. 2. DOI https://doi.org/10.1093/ojls/12.2.149

FEINBERG, Joel. The Nature and Value of Rights. The Journal of Value Inquiry, 1970, roč. 4, č. 4. https://doi.org/10.1007/BF00137935

FREEMAN, Michael. The Philosophical Foundations of Human Rights. Human Rights Quarterly, 1994, roč. 16, č. 3. https://doi.org/10.2307/762434

FREEMAN, Michael. The Problem of Secularism in Human Rights Theory. Human Rights Quarterly, 2004, roč. 26, č. 2. https://doi.org/10.1353/hrq.2004.0020

FREEMAN, Michael. Human Rights. An Interdisciplinary Approach. 2. vyd.Cambridge: Polity Press, 2011.

GENOVA, A. C. Institutional Facts and Brute Values. Ethics, 1970, roč. 81, č. 1. DOI https://doi.org/10.1086/291792

GEWIRTH, Alan. The ‚Is-Ought‘ Problem Resolved. Proceedings and Addresses of the American Philosophical Association, 1973, roč. 47. https://doi.org/10.2307/3129900

GEWIRTH, Alan. Reason and Morality. Chicago and London: The University pf Chicago Press, 1978.

GEWIRTH, Alan. The Epistemology of Human Rights. Social Philosophy & Policy, 1984, roč. 1, č. 2. https://doi.org/10.1017/S0265052500003836

GILBERT, Margaret. Rights and Demands. A Foundational Inquiry. Oxford: Oxford University Press, 2018. https://doi.org/10.1093/oso/9780198813767.001.0001

HAPLA, Martin. Lidská práva bez metafyziky: legitimita v (post)moderní době. Brno: Masarykova univer­zita, 2016.

HAPLA, Martin. Dělba moci a nezávislost justice. Brno: Masarykova univerzita, 2017.

HAPLA, Martin. Když se příběhy berou vážně – Richard Rorty, dialog mezi kulturami a lidská práva. Iurium Scriptum, 2018, roč. 2, č. 1, s. 18 a násl.

HAPLA, Martin. Lidská práva a základní potřeby. Právník, 2018, roč. 157, č. 1.

HAPLA, Martin. Etika lidských práv. In: SOBEK, Tomáš a kol. Právní etika. Praha: Leges, 2019, s. 151–156.

HART, H. L. A. Law, Liberty, and Morality. Oxford, New York: Oxford University Press, 1982.

HUDSON, W. D. (ed.). The Is-Ought Question. A Collection of Papers on the Central Problem in Moral Philosophy. London: Macmillan and Co, 1969.

KÁČER, Marek. O úlohe metafyziky pri odôvodňovaní ľudských práv. Časopis pro právní vědu a praxi, 2016, roč. 24, č. 3. DOI https://doi.org/10.5817/CPVP2016-3-2. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cpvp/ article/view/6152

KOHEN, Ari. In Defense of Human Rights: a Non-religious Grounding in a Pluralistic World. London: Routledge, 2007. https://doi.org/10.4324/9780203963760

KOHEN, Ari. The Possibility of Secular Human Rights: Alan Gewirth and the Principle of Generic Consistency. Human Rights Review, 2005, roč. 7, č. 1. https://doi.org/10.1007/s12142-005-1002-3

MACINTYRE, Alasdair. Ztráta ctnosti. K morální krizi současnosti. 1. vyd. Praha: Oikoymenh, 2004.

MCCLOSKEY, H. J. Human Needs, Rights and Political Values. American Philosophical Quarterly, 1976, roč. 13, č. 1.

MILLER, David. Grounding Human Rights. Critical Review of International Social and Political Philosophy, 2012, roč. 15, č. 4. https://doi.org/10.1080/13698230.2012.699396

NICKEL, James W. Making Sense of Human Rights. 2. vyd. Malden, MA: Blackwell Publishing, 2007.

NUSSBAUM, Martha C. Capabilities and Human Rights. Fordham Law Review, 1997, roč. 66, č. 2.

ONDŘEJEK, Pavel. Princip proporcionality a jeho role při interpretaci základních práv a svobod. Praha: Leges, 2012.

RAWLS, John. Political Liberalism. Expanded Edition. New York: Columbia University Press, 2005.

RORTY, Richard. Human Rights, Rationality and Sentimentality. In: SAVIĆ, Obrad et al. The Politics of Human Rights. London: Verso, 1999.

SEARLE, John R. How to Derive „Ought“ From „Is“. The Philosophical Review, 1964, roč. 73, č. 1. https://doi.org/10.2307/2183201

SEARLE, John R. Speech Acts. An Essay in the Philosophy of Language. New York: Cambridge University Press, 1969. https://doi.org/10.1017/CBO9781139173438

SEN, Amartya. Elements of a Theory of Human Rights. Philosophy & Public Affairs, 2004, roč. 32, č. 4. https://doi.org/10.1111/j.1088-4963.2004.00017.x

SEN, Amartya. Human Rights and Capabilities. Journal of Human Development, 2005, roč. 6, č. 2. https://doi.org/10.1080/14649880500120491

SINGER, Peter. The Triviality of the Debate over „Is-Ought“ and the Definition of „Moral“. American Philosophical Quarterly, 1993, roč. 10, č. 1.

SOBEK, Tomáš. Lidská práva existují objektivně. Právník, 2019, roč. 158, č. 8.

SOBEK, Tomáš. Právní myšlení: kritika moralismu. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2011.

ŠEJVL, Michal. Lidská práva jako subjektivní práva. Teoretické a historické aspekty. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2017.

WALDRON, Jeremy. The Role of Rights in Practical Reasoning: „Rights“ versus „Needs“. The Journal of Ethics, 2000, roč. 4.

WITKOWSKI, Ken. The „Is-Ought“ Gap: Deduction or Justification? Philosophy and Phenomenological Research, 1975, roč. 36, č. 2. https://doi.org/10.2307/2107056

https://doi.org/10.5817/CPVP2020-1-3