Spolupráce pobaltských a severských států

Livi Zajedová

Spolupráce pobaltských a severských států

Roč.7,č.1(2005)

PDF

This paper examines the development of Baltic regional co-operation. The Baltic States since the first days of their independence have tried to establish stable contact with their Scandinavian neighbours. The Baltic States used the Nordic institutions as a model for establishment of their own bodies of regional co-operation. The Nordic States have been providing a wide range of support to the Baltic Three, in the field of politics, economy, security, environment, education and training. There are a number of bilateral contacts between the countries, of so called, formula “5+3”, from 2000 NB8. Both groups have their own preferences and parties they are interested in. The Nordic States are not only supporters, but also play they role of advocates of the Baltic States in the international arena. Nordic members of the EU did not deny that they would do their best to ensure that the Baltic States would be treated as equal partner along with the other associated countries and that they would not be pushed into a second division.

Klíčová slova:
Baltic Co-operation; Baltic-Nordic Co-operation 5 3; Baltoscandia; Role of Nordic States in Baltic Sea Area;

Biografie autora

Livi Zajedová

Odborná asistentka na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity.

Reference

A reference book. (1991): The Baltic states. Estonian, Latvian, Lithuanian Encyclopedia publishers.
Hroch, M.(1986): Evropská národní hnutí v 19. století. Praha.
Kruus, H. (1938): Eesti ja Läti rahvusliku ärkamisliikumise kokkupuutumistest. In: Eesti kirjandus, No. 5. Tallinn.
Kuldkepp, M. (1937): Baltoskandia kultuuriline koostöö. ERK č. 3. Tallinn, pp. 60-64.
Lauristin, M.; Vihalemm, P. (1997): Returne to the Western World. Tartu University.
Liščák, V., Fojtík, P.(1996): Státy a území světa. Praha.
Meierovics (1918): Memorandum 16. října 1918, Public Record Office (PRO) 37/3316 /304-306.
Memorandum of A.Piip and K.Pusta (1.11.1918): Eesti Riigiarhiiv (ERA) f. 1624, n.1., pp. 87.
Pakštas, K. (1994): The Baltoscanian Confederation. Lithuanian Cultural Institut, Kaunas.
Piip A. (1918): „The Estonian Question“. In: The New Europe. London.
Piip.A. (1937): Eesti ja Läti.- Akadeemia No.4., Tartu.
Rauch, G.(1995): Balti riikide ajalugu (Historie Pobaltských států). 1918-1940. Detlar. Tallinn.
Raun, T.U. (1994): Cultural Russification in Lithuania and the Baltic Provinces in the late 19th and early 20th Centuries. Comparative perspectives. In: Eesti Teaduste Akadeemia.
Raun, U., T.(1987): Estonian and the Estonians. California,
Rebas H.(1997/98): Baltic cooperation. In: Perspectives, Winter. Praha, pp. 67-76.
Švec, L.(1996): Dějiny pobaltských zemí. Lidové noviny, Praha.
Taagepera, R.(1995): Homme nägin ma Eestimaad. Eesti Foorum. Tallinn.
The Baltic Independent. (1995), Květen 1-6, pp. 6.
T?nisson, J.(1938): Autonoomialt iseseisvusele. Sündmusi ja mälestusi ajaloolise murrangu päevilt. In: Vabaduse tulekul. Eesti Maan?ukogukogu 15./28. 1917. Estonsko, Tartu.
Zájedová, I. (2003): Estonsko na politické mapě. In: Mezinárodní politika, č. 9. Praha. s.18-19.
Zájedová, I. (2004): Euroopa väikeriikide regionaalse koostöö mehhanismid.(Mechanizmy spolupráce) In: Acta Politicos No.1. TPÜ. Tallinn, pp. 163-173.

Internetové zdroje:
Eesti Välisministeerium, http://www.mfa.ee, ověřeno k 1. 2. 2005.

Metriky

329

Views

888

PDF views

Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .

PDF