Parlamentarismus nebo poloprezidencialismus? Spor o klasifikaci středoevropských demokratických režimů

Miloš Brunclík, Michal Kubát

Abstrakt

While reading academic papers and books on political regimes in Central Europe, one can become aware of an interesting and remarkable fact: these regimes (forms of government) are classified rather differently. Whereas some scholars tend to approach them as parliamentary regimes, others classify them as semi-presidential ones. The major dividing line between these two perspectives runs between a large group of English-writing scholars based outside Central Europe and those from Central Europe itself. Having reviewed a large number of relevant studies in this field, the authors of this article argue that the key reason for the different assessments of Central European regimes resides mainly in a different theoretical (but also methodological) approach, which has important implications when considering how these regimes are treated in various studies. Whereas the group of English-writing scholars tends to adopt a minimalist institutional definition suggested by Robert Elgie, most Central European scholars prefer an approach (inspired by Duverger or Sartori) that emphasizes presidential powers, which are irrelevant to Elgie’s definition.

Bibliografická citace

Brunclík, M., & Kubát, M. (2014). Parlamentarismus nebo poloprezidencialismus? Spor o klasifikaci středoevropských demokratických režimů. Středoevropské politické studie, 16(2–3), 118–136. doi:http://dx.doi.org/10.5817/CEPSR.2014.23.118

Klíčová slova

Head of State; the Czech Republic; Poland; Slovakia; Form of Government

Plný Text:

HTML

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Adamus, Vladimír (1996): „O jmenování, demisi a odvolání vlády a jejích členů“. Správní právo, 29(2), s. 73–80.

Albin, Bernard J. a Walenty Baluk eds. (2005): Republika Czeska. Wrocław: Arboretum, Wydział Nauk Społecznych Uniwersytetu Wrocławskiego.

Antoszewski, Andrzej ed. (2006): Systemy polityczne Europy Środkowej i Wschodniej. Perspektywa porównawcza. Wrocław: Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego.

Antoszewski, Andrzej (2012): System polityczny RP. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN.

Antoszewski, Andrzej a Ryszard Herbut (2006): Systemy polityczne współczesnej Europy. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN.

Bahro, Horst., Bernard H. Bayerlein a Ernst Vesser (1998): „Duverger’s Concept: Semi-presidential Government Revisited.“ European Journal of Political Research 34(2), s. 201–224. https://doi.org/10.1023/A:1006997512807

Bałaban, Andrzej (2005): Pozycja ustrojowa i funkcje Sejmu RP. Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe.

Bankowicz, Marek (2010): Transformacje konstytucyjnych systemów władzy państwowej w Europie Środkowej. Kraków: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego.

Bankowicz, Marek (2013): Prezydentury. Kraków: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego.

Bardach, Juliusz, Bogusław Leśnodorski a Michał Pietrzak (2001): Historia ustroju i prawa polskiego. Warszawa: LexisNexis.

Baylis, Thomas (1996): „Presidents versus Prime Ministers: Shaping Executive Authority in Eastern Europe.“ World Politics 48(3), s. 297–323. https://doi.org/10.1353/wp.1996.0007

Beliaev, Mikhail V. (2006): „Presidential Powers and Consolidation of New Post Communist Democracies.“ Comparative Political Studies 39(3), s. 375–398.

Beyme von, Klaus (2000): Parliamentary Democracy: Democratization, Destabilization, Reconsolidation 1789–1999. Basingstoke: Palgrave, Macmillan.

Beyme von, Klaus (2001): „Institutional Engineering and Transition to Democracy.“ In: Jan Zielonka (ed.), Democratic consolidation in Eastern Europe I. Oxford: OUP, 3–24

Broklová, Eva (2001): Prezident Republiky československé. Instituce a osobnost T. G. Masaryka. Praha: Masarykův ústav AV ČR.

Brunclík, Miloš (2013): „Problem of Early Elections and Dissolution Power in the Czech Republic.“ Communist and Post-Communist Studies 46(2), s. 217–226. https://doi.org/10.1016/j.postcomstud.2013.03.003

Brunclík, Miloš (2014a): „Co jsou úřednické vlády a za jakých okolností vznikají? Česká republika v mezinárodním srovnání.“ Acta Politologica 6(1), s. 1–23.

Brunclík, Miloš (2014b): „Mezi Berlínem a Paříží: kam kráčí politický režim České republiky?“ In: Michal Kubát a Tomáš Lebeda a kol. O komparativní politologii a současné české politice. Miroslavu Novákovi k 60. narozeninám. Praha: Karolinum, 57–77.

Bureš, Jan, Jakub Charvát, Petr Just a Petr Štefek (2012): Česká demokracie po roce 1989. Institucionální základy českého politického systému. Praha: Grada.

Cabada, Ladislav et al. (2008): Nové demokracie střední a východní Evropy. Komparace politických systémů. Praha: Oeconomica.

Canas, Vitalino (2004): „The Semi-presidential System.“ Zeitschrift für ausländisches öffentliches Recht und Völkrrecht, 64(1) s. 95–124.

Ciapała, Jerzy (1999): Prezydent w systemie ustrojowym Polski (1989-1997). Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe.

Colton, Timothy J. a Cindy Skach (2004): „Semi-Presidentialism in Russia and Post-Communist Europe: Ameliorating or Aggravating Democratic Possibilities?“ Paper presented at the III General Assembly of the Club of Madrid.

Czajowski, Jacek (1993): Organy naczelne Rzeczypospolitej w świetle Ustawy Konstytucyjnej z 17 października 1992. Kraków: Księgarnia Akademicka.

Derbyshire, J. Denis and Ian Derbyshire (1996): Political systems of the world. New York: St. Martin's Press.

Domagała, Michał ed. (1997): Konstytucyjne systemy rządów. Możliwości adaptacji do warunków polskich. Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe.

Dudek, Antoni (2013a): Historia polityczna Polski 1989–2012. Kraków: Wydawnictwo Znak.

Dudek, Dariusz (2013b): Autorytet prezydenta a Konstytucja Rzeczypospolitej Polskiej. Lublin: Wydawnictwo Katolickiego Uniwersytetu Lubelskiego.

Duhamel, Olivier (1993): Droit constitutionnel et politique. Paris: Éditions du Seuil.

Duverger, Maurice (1980): „A new political system model: semi-presidential government“, European Journal of Political Research 8(2), s. 165–87. https://doi.org/10.1111/j.1475-6765.1980.tb00569.x

Dziemidok-Olszewska, Bożena (2012): Odpowiedzialność głowy państwa i rządu we współczesnych państwach europejskich. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej.

Easter, Gerald M. (1997): „Preference for Presidentialism. Postcommunist Regime Change in Russia and the NIS.“ World Politics 49(2), s. 184–211.

Elgie, Robert (1998): „The classification of democratic regime types: Conceptual ambiguity and contestable assumptions.“ European Journal of Political Research 33(2), s. 219–238. https://doi.org/10.1111/1475-6765.00381

Elgie, Robert ed. (1999): Semi-presidentialism in Europe. Oxford: Oxford University Press.

Elgie, Robert (2004a): „The Politics of Semi-Presidentialism.“ In: Robert Elgie (ed.), Semi-Presidentialism in Europe. Oxford – New York: Oxford University Press, 1–21.

Elgie, Robert (2004b): „Semi-Presidentialism: Concepts, Consequences and Contesting Explanations.“ Political Studies Review 2(3), s. 314–330. https://doi.org/10.1111/j.1478-9299.2004.00012.x

Elgie, Robert (2007a): „What Is Semi-Presidentialism and Where is it Found?“ In: Robert Elgie (ed.), Semi-Presidentialism Outside Europe: A Comparative Study. New York: Routledge, s. 1–13

Elgie, Robert (2007b): „Varieties of Semi-Presidentialism and Their Impact on Nascent Democracies.“ Taiwan Journal of Democracy 3(2), s. 53–71.

Elgie, Robert (2008): „The perils of semi-presidentialism. Are they exaggerated?“ Democratization 15(1), s. 49–66. https://doi.org/10.1080/13510340701768125

Elgie, Robert (2011): Semi-Presidentialism: Sub-Types And Democratic Performance. Oxford: Oxford University Press.Elgie, Robert (2012): Up-to-date list of semi-presidential countries with dates (http://www.semipresidentialism.com/?p=1053) [ověřeno k 7. 4. 2014].

Elgie, Robert and Christine Fauvelle-Aymar (2012): „Turnout under Semi-presidentialism: First- and Second-order Elections to National-Level Institutions.“ Comparative Political Studies 45(12), s. 1598–1623.

Elgie, Robert (2014): „Do direct presidential elections make a difference?“ A Guest Lecture delivered at Charles University in Prague. 17. březen.

Filip, Jan (2003): Ústavní právo České republiky 1. Základní pojmy a instituty. Ústavní základy ČR. Brno: Masarykova univerzita.

Filip, Jan (2007): „Diskuse o způsobu volby prezidenta.“ Časopis pro právní vědu a praxi 15(4), s. 281–288.

Frison-Roche, Francois (2007): „Semi-presidentialism in a post-communist kontext.“ In: Robert Elgie (ed.), Semi-Presidentialism Outside Europe: A Comparative Study, New York: Routledge, 56–77.

Gebethner, Stanisław (1998): W poszukiwaniu kompromisu konstytucyjnego. Dylematy i kontrowersje w procesie stanowienia nowej konstytucji RP. Warszawa: Elipsa.

Gerloch, Aleš, Jiří Hřebejk a Vladimír Zoubek (2002): Ústavní systém České republiky. Základy českého ústavního práva. Praha: Prospektrum.

Glajcar Rafał a Marek Migalski eds. (2006): Prezydent w Polsce po 1989 r. Studium politologiczne. Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe.

Goetz, Klaus H. a Hellmut Wollmann (2001): „Governmentalizing central executives in post-communist Europe: a four-country comparison.“ Journal of European Public Policy 8(6), s. 864–887. https://doi.org/10.1080/13501760110098260

Graczyk, Roman (1997): Konstytucja dla Polski. Tradycje, doświadczenia, spory. Kraków – Warszawa: Społeczny Instytut Wydawniczy Znak, Fundacja Im. Stefana Batorego.

Gwiżdż, Andrzej ed. (1997): Założenia ustrojowe, struktura i funkcjonowanie parlamentu. Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe.

Hloušek, Vít (2008): „Přímá volba prezidenta – český kontext.“ In: Miroslav Novák a Miloš Brunclík (eds.), Postavení hlavy státu v parlamentních a poloprezidentských režimech: Česká republika v komparativní perspektivě. Praha: Dokořán, 263–285.

Hloušek, Vít (2013): „Heads of State in Parliamentary Democracies: The Temptation to Accrue Personal Power.“ In: Vít Hloušek et al., Presidents above Parties? Presidents in Central and Eastern Europe, Their Formal Competencies and Informal Power. Brno: Masarykova univerzita, 19–30.

Hloušek, Vít et al. (2013): Presidents above Parties? Presidents in Central and Eastern Europe, Their Formal Competencies and Informal Power. Brno: Masarykova univerzita

Hloušek, Vít a Lubomír Kopeček (2012): Záchrana státu? Úřednické a polopolitické vlády v České republice a Československu. Brno: Barrister&Principal.

Hloušek Vít a Vojtěch Šimíček eds. (2004): Výkonná moc v ústavním systému České republiky. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity.

Horváth, Peter (2005): „Prezident v politickom systéme Slovenskej republiky.“ Slovenská politologická revue 5(3), s. 1–31 (on-line: http://spr.fsv.ucm.sk/archiv/2005/3/horvath.pdf; ověřeno k 16. 4. 2014).

Chmaj, Marek (1999): Sejm Rzeczypospolitej Polskiej w latach 1991-1997 (I i II kadencja). Studium prawnoustrojowe. Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe.

Chruściak, Ryszard (1997): Przygotowanie Konstytucji Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 2 kwietnia 1997 r. Przebieg prac parlamentarnych. Warszawa: Elipsa.

Chruściak, Ryszard (2002): Sejm i Senat w Konstytucji RP z 1997 r. Powstawanie przepisów. Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe.

Jasiewicz, Krzysztof (1997): „Poland: Walesa’s legacy to the presidency.“ In Ray, Taras (ed.), Postcommunist Presidents. Cambridge: Cambridge University Press, 130–167.

Jędruch, Jacek (1998): Constitutions, Elections and Legislatures of Poland, 1493-1993. New York: EJJ Books, Hippocrene Books.

Jičínský, Zdeněk (2008): „Jmenování nové vlády podle Ústavy České republiky. Úvaha ústavněprávní a politologická.“ In: Karel Klíma a Jiří Jirásek (eds.), Pocta Jánu Gronskému. Plzeň: Aleš Čeněk, 152–163.

Kallas, Marian (2003): Historia ustroju Polski X-XXw. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN.

Klíma, Karel (2004): „Výkonná moc v parlamentním systému ČR (aneb nakolik je forma vlády v ČR ještě parlamentní?).“ In: Vít Hloušek a Vojtěch Šimíček (eds.), Výkonná moc v ústavním systému České republiky. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 37–44.

Klokočka, Vladimír (1996): Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde.

Kopeček, Lubomír ed. (2003): Od Mečiara k Dzurindovi. Slovenská politika a politický systém v prvním desetiletí samostatnosti. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity.

Kopeček, Lubomír (2006): Demokracie, diktatury a politické stranictví na Slovensku. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.

Kopeček, Lubomír a Josef Mlejnek (2013): „Different Confesions, Same Sins? Václav Havel and Václav Klaus as Czech Presidents.“ In: Vít Hloušek et al., Presidents above Parties? Presidents in Central and Eastern Europe, Their Formal Competencies and Informal Power. Brno: Masarykova univerzita, 31–76.

Köker, Philips (2013): „Presidential Activism in Central and Eastern Europe (CEE): A statistical analysis of the use of presidential vetoes in the CEE EU member states, 1990-2010.“ Paper prepared for presentation at the 63rd Political Studies Association Annual International Conference, 25 – 27 March 2013, Cardiff.

Krašovec, Alenka a Damjan Lajh (2008): „Slovenia: weak formal position, strong informal influence?” In: Robert Elgie a Sophia Moestrup (ed.), Semi-presidentialism in Central and Eastern Europe. Manchester: Manchester University Press, 201–218.

Kresák, Peter (1996): „Forma vlády v Slovenskej republike. Pokus o porovnávaciu analýzu.“ In: Šimíček, Vojtěch (ed.), Aktuální problémy parlamentarismu. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 27-46.

Krouwel, André (2000a): „The presidentialisation of East-Central European countries.“ A paper prepared for presentation at the ECPR Joint Sessions Workshop on the Presidentialisation of Parliamentary democracies, Copenhagen, Denmark, April 14–19.

Krouwel, André (2000b): „Measuring Presidentialism and Parliamentarism: An Application to Central and East European Countries.“ Acta Politica 38(4), s. 333–364.

Krouwel, André (2003): „Measuring presidentialism of Central and East European countries.“ Working Papers Political Science No. 02, 1–25.

Kruk, Maria (2008): Funkcja konrolna Sejmu RP. Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe.

Kubát, Michal (2003): „Přímá volba prezidenta v České republice?“ In: Jan Kysela (ed.), Deset let Ústavy České republiky. Východiska – stav – perspektivy. Praha: Eurolex Bohemia, 299–314.

Kubát, Michal et al. (2004): Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia.

Kubát, Michal (2006): Vývoj a proměny státního zřízení Polska ve 20. století. Praha: Dokořán.

Kubát, Michal (2009): „Racionalizace parlamentního režimu. Polské zkušenosti jako poučení nejen pro českou politiku.“ Politologický časopis 16(2), s. 131–147.

Kubát, Michal (2013): Současná česká politika. Co s neefektivním režimem? Brno: Barrister&Principal.

Kubát, Michal (2014): „Co je a co není poloprezidentský režim a proč je dobré to vědět nejen v souvislosti s českou politikou.“ In: Michal Kubát a Tomáš Lebeda a kol., O komparativní politologii a současné české politice. Miroslavu Novákovi k 60. narozeninám. Praha: Karolinum, s. 45–55.

Kudrna, Jan. 2013. „Ústavní převrat v přímém přenosu“. Ihned, 11. leden http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-59105200-jan-kudrna-ustavni-prevrat-v-primem-prenosu [ověřeno k 7. 4. 2014].

Kysela, Jan ed. (1999): Senát v České republice – proč a jaký? Praha: Senát Parlamentu ČR.

Kysela, Jan (2000): Senát Parlamentu České republiky v historickém a mezinárodním kontextu. Praha: Senát Parlamentu ČR.

Kysela, Jan ed. (2003): Deset let Ústavy České republiky. Východiska – stav – perspektivy. Praha: Eurolex Bohemia.

Kysela, Jan ed. (2006): Parlamenty a jejich funkce v 21. století. Sborník příspěvků k 10. výročí ustavení Senátu Parlamentu České republiky. Praha: Eurolex Bohemia.

Kysela, Jan (2008) „Ústavní principy, ústavní konvence a ústavní inženýrství.“ In Karel Klíma a Jiří Jirásek (eds.), Pocta Jánu Gronskému. Plzeň: Aleš Čeněk, 121–136.

Kysela, Jan (2013): „Přímá volba prezidenta pootevřela dveře poloprezidentskému systému.“ Česká pozice. http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/prima-volba-pootevrela-dvere-poloprezidentskemu-systemu [ověřeno k 17. 4. 2014].

Kysela, Jan a Zdeněk Kühn (2007): „Presidential Elements in Government. The Czech Republic.“ European Constitutional Law Review 3(1), s. 91–113. https://doi.org/10.1017/S1574019607000910

Linz, Juan (1990): „The Perils of Presidentialism.“ Journal of Democracy 1(1), s. 51–69.

Linz, Juan (1997): „Introduction: some thoughts on presidentialism in postcommunist Europe.“ In: Ray Taras (ed.), Postcommunist Presidents. Cambridge: Cambridge University Press, 1–14.

Lijphart, Arend (1999): Patterns of Democracy. Government Forms and Performance in Thirty-Six Countries. New Haven: Yale University Press.

Lipták, Ľubomír (2002): Changes of Changes. Society and Politics in Slovakia in the 20th Century. Bratislava: Academic Electronic Press.

Lisicka, Halina (2002): „Ewolucja reżimu politycznego w Polsce po 1989 roku.“ In: Antoszewski, Andrzej (ed.), Demokratyzacja w III Rzeczypospolitej. Wrocław: Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego, 27–50.

Lisicka, Halina ed. (2005): System polityczny Rzeczypospolitej Polskiej. Wrocław: Biuro Doradztwa Ekologicznego.

Lupták, Ľubomír (2008): „Slovensko: postkomunismus a národné mýty.“ In: Ladislav Cabada a kol., Komparace politických systémů: nové demokracie střední a východní Evropy. Praha: Oeconomica, 37–65.

Magallhaes, Pedro a Braulio Fortes (2008): Presidential Elections in Semi-Presidential Systems: Presidential Powers, Electoral Turnout and the Performance of Government-Endorsed Candidates (http://digital.csic.es/bitstream/10261/7949/1/Elections%20semi-presidential.pdf) [ověřeno k 7. 4. 2014].

Malová, Darina a Marek Rybář (2008): „Slovakia’s presidency: consolidating democracy by curbing ambiguous powers.“ In: Robert Elgie a Sophia Moestrup (ed.), Semi-presidentialism in Central and Eastern Europe. Manchester: Manchester University Press, s. 180–200.

Malý, Karel (2010): Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Leges.

Mansfeldová Zdenka ed. (2001): Vztah Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky. Praha: Senát Parlamentu ČR.

Martinez, Rafael (1999): Semi-presidentialism: a comparative study. ECPR Joint Sessions Mannheim: Paper prepared for presentation at the ECPR Joint Sessions of Workshops.

Matsuzato, Kimitaka a Liutauras Gudžinskas (2006): „An Eternally Unfinished Parliamentary Regime? Semipresidentialism as a Prism to View Lithuanian Politics.“ Acta Slavica Iaponica 23, s. 146–170.

McMenamin, Iain (2008): „Semi-presidentialism and democratisation in Poland.“ In: Robert Elgie a Sophia Moestrup (ed.), Semi-presidentialism in Central and Eastern Europe. Manchester: Manchester University Press, s. 120–137.

Metcalf, Lee Kendall (2000): „Measuring presidential power.“ Compartive Political Studies 33(5), s. 660–685. https://doi.org/10.1177/0010414000033005004

Millard, Frances (2007): „Presidents and democratization in Poland: The roles of Lech Wałęsa and Aleksander Kwaśniewski in building a new polity.“ Journal of Communist Studies and Transition Politics 16(3), s. 39–62. https://doi.org/10.1080/13523270008415440

Mlejnek, Josef (2011): „Úvod – potíže s prezidenty.“ In: Josef Mlejnek a kol., Postavení hlavy státu v postkomunistických zemích. Od pádu komunismu v roce 1989 do roku 2010. Praha: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, s. 11–18.

Mlejnek, Josef a kol. (2011): Postavení hlavy státu v postkomunistických zemích. Od pádu komunismu v roce 1989 do roku 2010. Praha: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy.

Mlejnek, Josef (2014): „Prezidenti a magie charizmatického panství.“ In: Michal Kubát a Tomáš Lebeda a kol., O komparativní politologii a současné české politice. Miroslavu Novákovi k 60. narozeninám. Praha: Karolinum, s. 37–43.

Mlsna, Petr et al. (2010): Ústava ČR – vznik, vývoj a perspektivy. Praha: Leges.

Mojak, Ryszard (1995): Instytucja prezidenta RP w okresie przekształceń ustrojowych. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej.

Mołdawa, Tadeusz ed. (2003): Zagadnienia konstytucjonalizmu krajów Europy Środkowo-Wschodniej. Warszawa: Elipsa.

Musilová, Markéta a Jakub Šedo (2013): „Diskuse o zavedení přímé volby prezidenta v České republice a její schválení.“ In: Jakub Šedo (ed.), České prezidentské volby v roce 2013. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 5–35.

Novák, Miroslav a Miloš Brunclík (eds.) (2008): Hlava státu v parlamentních a poloprezidentských reži­mech: ČR v komparativní perspektivě. Praha: Dokořán.

Osiński, Joachim ed. (2000): Prezydent w państwach współczesnych. Warszawa: Oficyna Wydawnicza Szkoły Głównej Handlowej.

Pałka, Elżbieta ed. (2010): Współczesna Słowacja. Sytuacja wewnętrzna i pozycja międzynarodowa. Wrocław: Arboretum.

Pasquino, Gianfranco (1997): „Nomination: Semi-presidentialism: A political model at work." European Journal of Political Research 31(1–2), s. 128–137

Pavlíček, Václav a kol. (1999a): Transformace ústavních systémů zemí střední a východní Evropy I. Praha: Právnická fakulta Univerzity Karlovy.

Pavlíček, Václav a kol. (1999b): Transformace ústavních systémů zemí střední a východní Evropy II. Praha: Právnická fakulta Univerzity Karlovy.

Pietrzak, Jerzy (2000): Sejm RP. Tradycja i współczesność. Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe.

Protsyk, Oleh (2005a): „Prime ministers’ identity in semi-presidential regimes: Constitutional norms and cabinet formation outcomes.“ European Journal of Political Research 44(5), s. 721–748. https://doi.org/10.1111/j.1475-6765.2005.00245.x

Protsyk, Oleh (2005b): „Politics of Intraexecutive Conflict in Semipresidential Regimes in Eastern Europe.“ East European Politics and Societies 19(2), s. 135–160.

Protsyk, Oleh (2006): „Intra-Executive Competition between President and Prime-Minister: Patterns of Institutional Conflict and Cooperation under Semi-Presidentialism.“ Political Studies 54(6), s. 219–244.

Protsyk, Oleh (2011): „Semi-presidentialism and Post-Communism.“ In: Robert Elgie, Sophia Moestrup a Yu-Shan Wu (ed.), Semi-presidentialism and Democracy. Hampshire: Palgrave, s. 98–116.

Raciborski, Jacek (2003): „System rządów w Polsce: między semiprezydencjalizmem a systemem parlamentarno-gabinetowym.“ In: Jerzy J. Wiatr et al., Demokracja polska 1989–2003. Warszawa: Scholar, 75–97.

Roper, Steven (2002): „Are All Semipresidential Regimes the Same? A Comparison of Premier-Presidential Regimes.“ Comparative Politics 34(3), s. 253–272.

Sarnecki Paweł (1999): Senat RP a Sejm i Zgromadzenie Narodowe. Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe.

Sartori, Giovanni (1970): „Concept Misformation in Comparative Politics.“ American Political Science Review 64(4), s. 1033–1053. https://doi.org/10.2307/1958356

Sartori, Giovanni (1991): „Comparing and Miscomparing.“ Journal of Theoretical Politics 3(3), s. 243–257. https://doi.org/10.1177/0951692891003003001

Sartori, Giovanni (2001): Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha: Sociologické nakladatelství.

Schleiter, Petra a Edward Morgan-Jones (2005): „Semi-presidential Regimes: Providing Flexibility or Generating Representation and Governance Problems?“ Paper presented at the Annual Meeting of the American Political Science Association, Washington D.C., September 1–4.

Schleiter, Petra a Edward Morgan-Jones (2009a): „Party government in Europe? Parliamentary and semi-presidential democracies compared.“ European Journal of Political Research 48(5), s. 665–693. https://doi.org/10.1111/j.1475-6765.2009.00847.x

Schleiter, Petra a Edward Morgan-Jones (2009b): „Review Article: Citizens, Presidents and Assemblies: The Study of Semi-Presidentialism beyond Duverger and Linz.“ British Journal of Political Science 39(4), s. 871–892. https://doi.org/10.1017/S0007123409990159

Schleiter, Petra a Edward Morgan-Jones (2010): „Who's in Charge? Presidents, Assemblies and the Political Control of Semi-Presidential Cabinets.” Comparative Political Studies 43(11): 1415–1441

Sedelius, Thomas a Joakim Ekman (2008): „Dilemmas of Semi-Presidentialism in Central and Eastern Europe. Intra-Executive Conflict and Cabinet Instability.“ Paper for presentation at the XV NOPSA Conference, Tromsø, Norway, August 5–9.

Shugart, Matthew S. a John M. Carey (1992): Presidents and Assemblies. Constitutional Design and Electoral Dynamics. Cambridge: Cambridge University Press.

Siaroff, Alan (2003): „Comparative presidencies: The inadequacy of the presidential, semi-presidential and parliamentary distinction.“ European Journal of Political Research 42(3), s. 287–312. https://doi.org/10.1111/1475-6765.00084

Skach, Cindy (2007): „The ‘Newest’ Separation of Powers: Semipresidentialism.“ International Journal of Constitutional Law 5(1) s. 93–121. https://doi.org/10.1093/icon/mol025

Słomka, Tomasz (2005): Prezydent Rzeczypospolitej po 1989 roku. Ujęcie porównawcze. Warszawa: Oficyna Wydawnicza ASPRA-JR.

Spáč, Peter (2013): „Slovakia: In Search of Limits.“ In: Vít Hloušek et al., Presidents above Parties? Presidents in Central and Eastern Europe, Their Formal Competencies and Informal Power. Brno: Masarykova univerzita, s. 121–142.

Stepan, Alfred a Cindy Skach (1993): „Constitutional Frameworks and Democratic Consolidation. Parliamentarism versus Presidentialism.“ World Politics 46(1), s. 1–22. https://doi.org/10.2307/2950664

Syllová, Jindřiška et al. (2008): Parlament České republiky. Praha: Linde.

Szeliga, Zbigniew (1998): Rada Ministrów a Sejm 1989-1997. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej.

Šimíček, Vojtěch ed. (2008): Postavení prezidenta v ústavním systému České republiky. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity.

Taras, Ray. (ed.) (1997): Postcommunist Presidents. Cambridge: Cambridge University Press.

Tavits, Margit (2011): Presidents with Prime Ministers. Do Direct Elections Matter? Oxford: Oxford University Press.

Vodička, Karel a Ladislav Cabada (2003): Politický systém České republiky. Historie a současnost. Praha: Portál.

Wiatr, Jerzy J. (2001): Prezydent w systemie demokratycznym. Koszalin: Wydawnictwo Uczelniane Bałtyckiej Wyższej Szkoły Humanistycznej.

Wiatr, Jerzy J. et al. (2003): Demokracja polska 1989-2003. Warszawa: Scholar.

Wiatr, Jerzy J. (2006): Europa pokomunistyczna. Przemiany państw i społeczeństw po 1989 roku. Warszawa: Scholar.

Wintr, Jan (2006): Principy českého ústavního práva s dodatkem principů práva evropského a mezinárodního. Praha: Eurolex Bohemia.

Wintr, Jan (2013): Principy českého ústavního práva. Plzeň: Aleš Čeněk.

Wojnicki, Jacek (2002): Trudna droga do demokracji. Europa Środkowo-Wschodnia po 1989 roku. Warszawa: Uniwersytet Warszawski.

Wolchik, Sharon L. (1997): „The Czech Republic: Havel and the evolution of the presidency since 1989.“ In: Ray Taras (ed.), Postcommunist Presidents. Cambridge: Cambridge University Press, 168-194.

Zeman, Miloš (2013): Projev prezidenta republiky Miloše Zemana v Poslanecké sněmovně. (http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr-milos-zeman/vybrane-projevy-a-rozhovory/349.shtml [ověřeno k 7. 4. 2014].

Żukiewicz, Przemysław (2013): Przywództwo prezydenckie w państwach Europy Środkowej i Wschodniej po 1989 roku. Analiza porównawcza. Toruń: Adam Marszałek.

https://doi.org/10.5817/CEPSR.2014.23.118


Copyright (c) 2014 Miloš Brunclík, Michal Kubát

Creative Commons License
Tato práce je licencována pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License.