Utváření stranicko-politického systému v Estonsku: Příklad napětí mezi institucionálním a dynamickým rámcem tranzice

Ivo Pospíšil ml.

Utváření stranicko-politického systému v Estonsku: Příklad napětí mezi institucionálním a dynamickým rámcem tranzice

Roč.3,č.2(2001)

RTF HTML

Podoba a “výsledky” tranzice a konsolidace politických systémů zemí střední a východní Evropy jsou do značné míry závislé na institucionálním pozadí (institutional background), v jehož rámci k těmto procesům dochází, nicméně samotné pozadí je na druhou stranu produktem takových procesů. Výzkum transformace těchto zemí tak musí respektovat vzájemnou “koincidenční dynamiku” obou těchto faktorů: institucionální rámec do značné míry předurčuje “prostor” pro transformační procesy, tyto procesy však současně směřují k utváření či změnám tohoto institucionálního rámce (Parrot 1997: 15 a násl., Dawisha 1997: 54 an.). A priori “nastavené” instituce vznikající na počátku tranzice tak často předurčovaly podobu a směr transformačních procesů, což zvláště za situace, kdy institucionální podoba transformace vznikala spíše “shora dolů”, než “zdola nahoru”, vyvolávalo a vyvolává jisté napětí mezi dynamikou procesů a jejich institucionálním pozadím. Systém institucí formovaný shora teprve posléze nacházel nebo často přímo formoval možné vazby na socioekonomické prostředí, v němž fungoval. V určité fázi tranzice tak dochází ke střetu mezi tímto systémem konstituovaným shora a procesy, které institucionální prostředí vyvolalo, ale které již nemusí být s institucionálním rámcem zcela kompatibilní.
Z toho důvodu může být značně problematické analyzovat ustavování stranicko-politických systémů zemí střední a východní Evropy Lipsetovou a Rokkanovou koncepcí cleavages, neboť počáteční logika transformace byla spíše opačná: institucionální rovina teprve vyvolávala či “vyhledávala” rodící se konfliktní linie. Klaus von Beyme např. v této souvislosti hovoří o tzv. “Taxi-Parteien”, které ex post nacházejí vazbu na socioekonomické a další struktury (Beyme 1997: 37; Lawson 1999: 19 an.; Strmiska 2000).

Klíčová slova:
Pobaltí; tranzice; stranické systémy; politické systémy; Estonsko;

Reference

Arter, D. (1996): Parties and Democracy in the Post-Soviet Republics: The Case of Estonia. Darthmouth, Hants - Brookfield.

Beyme, K. von (1997): Parteien im Prozess der demokratischen Konsolidierung. In Merkel, W. - Sandschneider, E. (Hrsg.): Systemwechsel 3. Parteien im Transformationsprozess. Leske + Budrich, Opladen, str. 23 - 56.

Dančák, B.(ed.) - Pospíšil, I. - Rakovský, A. (1999): Pobaltí v transformaci. Politický vývoj Estonska, Litvy a Lotyšska. MPÚ MU, Brno.

Dawisha, K. (1997): Research Concepts and Methodologies. In Dawisha, K. – Parrott, B. (eds.): The Consolidation of Democracy in East-Central Europe. Cambridge University Press, Cambridge.

Everly, R. (1997): Ethnic Assimilation or Ethnic Diversity? Integration and Estonia’s Citizenship Law. In Kirch, A. (ed.): The Integration of Non-Estonians into Estonian Society: History, Problems, Trends. Estonian Academy Publishers, Tallinn.

Hloušek, V. (2000): Stranický systém Estonska. SEPS, č. 2.

Ishiyama, T. J. (1996): Electoral Systems Experimentation in the New Eastern Europe: The Single Transferable Vote and the Aditional Member System in Estonia and Hungary. East European Quarterly 4, str. 487 - 507.

Ishiyama, J. (2000): Institutions and Ethnopolitical Conflict in Post-Communist Politics. Nationalism & Ethnic Politics, vol. 6, No. 3, str. 51 / 67.

Lawson, K. (1999): Cleavages, Parties and Voters. In Lawson, K. et al.: Cleavages, Parties and Voters. London.

Parrot, B. (1997): Perspectives on Postcommunist Democratization. In Dawisha, K. – Parrott, B. (ed.): The Consolidation of Democracy in East-Central Europe. Cambridge University Press, Cambridge.

Pospíšil, I. (2000): Od separace k integraci: perspektivy budování národnostně a etnicky integrované společnosti v Estonsku a Lotyšsku. In Dančák, B. - Fiala, P. (eds.): Národnostní politika v postkomunistických zemích. MPÚ MU, Brno, str. 188 - 200.

Raik, K. (1998): Towards Substantive Democracy? The Role of the EU in the Democratisation of Estonia and the other Eastern Member Candidates. Tampere Peace Research Institute, Tampere.

Raun, T. U. (1997): Democratization and Political Development in Estonia, 1987 – 96. In: Dawisha, K. – Parrott, B. (ed.): The Consolidation of Democracy in East-Central Europe. Cambridge University Press, Cambridge.

Rose, R. - Mishler, W. (1998): Negative and Positive Party Identification in Post-Communist Countries. Electoral Studies, vol. 17, No. 2, str. 217 - 234.

Rosimannus, R. (1995): Political Parties: Identity and Identification. In: Park, A. - Ruutsoo, R. (eds.): Visions and Policies: Estonia’s Path to Independence and Beyond, 1987 - 1993. Nationalities Papers 1, str. 29 - 41.

Strmiska, M. (2000): Scott Mainwaring a teorie stranických systémů ve třetí vlně demokratizace (Několik podnětů pro diskusi). SEPS, č. 1.

Taagepera, R. - Grofman, B. - Mikkel, E.(1999): Electoral Systems Change in Estonia, 1989 - 1993. Journal of Baltic Studies, vol. XXX, No. 3, str. 227 - 249.

Taagepera, R. (1996): The Tailor of Marakesh: Western Electoral Systems Advice to Emerging Democracies, el. verze.

Taagepera, R.(1999): Designing Electoral Rules and Waiting for an Electoral System to Evolve, el. verze.

Thiele, C. (1999): The Criterion of Citizenship for Minorities: The Example of Estonia. European Centre for Minority Issues, Flensburg.

Titma, M. - Tuma, N. B. - Silver, B. D. (1998): Winners and Losers in the Postcommunist Transition: New Evidence from Estonia. Post-Soviet Affairs, 14, 2, str. 114 - 136.

Metriky

470

Views

148

RTF views

130

HTML views

Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .

RTF HTML