Utváření stranicko-politických pluralismů v ruském regionálním kontextu

Jan Holzer, Maxmilián Strmiska

Abstrakt

Je zřejmé, že v různých badatelských perspektivách mohou být zdůrazňovány různé faktory podmiňující a ovlivňující - ať přímo či nepřímo - utváření regionálních stranicko-politických soustav. V případě ruských regionálních systémů či subsystémů politických stran platí toto tvrzení dvojnásob, což je dáno nejen mimořádnou různorodostí osmdesáti devíti “oficiálních” regionálních a celé řady subregionálních útvarů a kontextů, nýbrž také přetrvávajícími momenty fluidity a “nezralostí” ruské federální stranické soustavy a obecně nízkým stupněm rozvinutosti a konzolidovanosti politických stran, jejich aliancí či volebních bloků jakožto klíčových politických aktérů a nositelů politického pluralismu ať již ve federální, regionální či lokální sféře. V relativně konsolidovaných stranicko-politických uspořádáních není například velkým problémem rozlišení hlavních operačních jednotek a - obvykle dostatečně stabilizovaných - hlavních interakčních polí. Rovněž zde lze, samozřejmě s výhodou patřičného časového odstupu, stanovit míru “systémotvornosti” působení jednotlivých činitelů v procesu profilování a reprodukce stranické soustavy či vůbec stranicko-politického pluralismu a v této souvislosti posoudit momenty kontinuity a diskontinuity ve vývoji daného systému. V komplexním ruském případě však - až na výjimky potvrzující pravidlo - nemáme co do činění s ustálenými a zřetelně strukturovanými stranickými soustavami, nýbrž se stále ještě relativně křehkými a slabě rozvinutými, semistrukturovanými útvary, jejichž “systémové vlastnosti” je obtížné jednoznačně určit. Rovněž interpretace vývoje ruské stranicko-politické plurality - ve smyslu diferenciace a etablování se různých volebních, stranicko-politických opcí - je velmi problematická. Nejde zde pouze o samotnou proměnlivost konfigurací stranicko-politických opcí, nýbrž také o to, že tyto konfigurace se souběžně utvářejí, mění, vzájemně propojují a ovlivňují v různých - také více či méně proměnám podléhajících - kontextech.

Bibliografická citace

Holzer, J., & Strmiska, M. (2000). Utváření stranicko-politických pluralismů v ruském regionálním kontextu. Středoevropské politické studie, 2(3). Získáno z https://journals.muni.cz/cepsr/article/view/3830

Klíčová slova

politické systémy; stranické systémy; Rusko; ruská politika

Plný Text:

RTF HTML

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

· Afanasjev, M. (1998): Ot volnych ord do chanskoj stavki, Pro et Contra, III, Leto 1998, el. verze, (http://pubs.carnegie.ru/P&C/Vol3-1998/3/01afanas.asp).
· Bugajev, V. K. (1993): Metodologičeskije aspekty administrativno-territorialnogo delenija RF, Izvestija RGO, T. 125, vyp. 3, s. 17-23.
· Čirkin, V. E. (1997): Sovremennoje federativnoje gosudarstvo, Moskva.
· Easter, G. M. (1997): Redefining Centre-Regional Relations in the Russian Federation: Sverdlovsk Oblast', Europe-Asia Studies, IL, Issue 4, June 1997, 617-635, el. verze.
· Filippov, M., Shvetsova, O. (1999): Assymetric bilateral bargaining in the new Russian Federation. A path-dependence explanation, Communist and Post-Communist Studies, Vol 32, No 1, March 1999, pp. 61–76.
· Geĺman, V. (1998a): Kak vyjti iz něopredělennosti?, Pro et Contra, 3, Leto 1998, el. verze, (http://pubs.carnegie.ru/p&c/Vol3-1998/3/02gelman.asp).
· Geĺman, V. (1998b): Regionalnaja vlasť v sovremennoj Rossii: instituty, režimy i praktiki, Polis, 1998, No 1, s. 87-105.
· Geĺman, V., Alexander, J., Degtyarev, A. (1998): Democratization. Introduction: Is Democracy Developing in Russia’s Regions?, Regional Russia Working Group, el. verze, (http://geog.arizona.edu/~web/rrwg/democracy.html).
· Geĺman, V., Golosov, G. (1998): Regional Party System Formation in Russia: The Deviant Case of Sverdlovsk oblast' , in: Loewenhardt, J. (ed.): Party Politics in Post-Communist Russia, Frank Cass, London, s. 31-53.
· Golosov, G. V. (1999a): From Adygeya to Yaroslavl: Factors of party development in the regions of Russia, 1995-1998, Europe-Asia Studies, LI, No 8, December 1999 (s. 1333 a n.), el. verze.
· Golosov, G. V. (1999b): Partijnyje sistěmy Rossii i stran Vostočnoj Evropy, Ves Mir Izdatělstvo, Moskva.
· Gorfinkel, I. (1998a): Věchi političeskoj istorii Sredněgo Urala, el. text (http://politics.e-reliz.ru/politics/plso/history/index.asp).
· Gricaj, O. V., Ioffe, G. B., Trejvoš, A. I. (1991): Centr i periferija v regionalnom razvitii, Moskva.
· Hanson, P. (1996): Russia´s 89 Federal Subjects, Post Soviet Prospects, Vol IV, No 8, August 1996, el. verze (http://www.csis.org/russeuropa/psp/pspiv8html).
· Holzer, J. (1999): Předehra k dramatu. Ruská stranická scéna před prosincovými volbami do státní dumy, Politologický časopis, VI, 4/1999, s. 366-377.
· Holzer, J. (2000): Symptomy tradice - volby do Státní dumy Federálního shromáždění Ruské federace, 19. prosince 1999, Politologický časopis, VII, 1/2000, s. 30-51.
· Iljin, O. A. (1999): Municipalnyje vybory: formirovanije novogo političeskogo prostranstva, Politija, XI, No 1, Vesna 1999, s. 110-124.
· Kolosov, V. A. - Turovskij, R. F. (1997): Osenne-zimnije vybory glav ispolnitelnoj vlasti v regionach: scenarij peremen, Polis, 1997, No 1, s. 97-108.
· Korgunjuk, J. (2000): “Naš dom - Rossija". Dinozavry rossijskoj mnogopartijnosti, el. text, (http://www.polit.ru).
· Korgunjuk, J. G., Zaslavskij, S. J. (1996): Rossijskaja mnogopartijnosť: stanovlenije, funkcionirovanije, razvitije, Centr prikladnych političeskich issledovanij INDEM, Moskva, el. verze, (http://www.user.cityline.ru/~partinf/ros_mn.htm).
· Kotyk, V. (1998): Vztahy centra a regionů Ruské federace, ÚMV, Praha.
· Leksin, V., Andrejeva, J. (1993): Regionaĺnaja politika v kontekste novoj rossijskoj situacii i novoj metodologii jejo izučenija, Moskva.
· Leksin, V., Švecov, A. N. (1997): Gosudarstvo i regiony. Teorija i praktika gosudarstvennogo regulirovanija territorialnogo razvitija, Moskva.
· Matsuzato, K. (1998): Subregionalnaja politika v Rossii - metodika analiza, in: Treťje zvěno gosudarstvěnnogo stroitělstva Rossii, Slavic Research Center, Hokkaido University, el. text, (http://src-h.slav.hokudai.ac.jp/publictn/No.73/kim/kim-c.html#4).
· Matsuzato, K. (1999): Local elites under transition: County and City politics in Russia 1985-1996, Europe-Asia Studies, LI, No 8, December 1999 (s. 1367 a n.), el. verze.
· Melvin, N. J. (1998): The consolidation of a new regional elite: the case of Omsk 1987-1995, Europe-Asia Studies, Abingdon, June 1998, Vol 50, Issue 4, pp. 619-650, el. verze.
· Meževič, N. M., Meževič, M. I. (1990): Regionalnaja politika i političeskaja geografija, politika i kultura, Leningrad.
· Nunn, S., Stulberg, A. N. (2000): The Many Faces of Modern Russia, Foreign Affairs, Vol 79, No 2, March/April 2000, pp. 45–62.
· Privalov, N. (1998a): Etapy formirovanija sovreměnnoj mnogopartijnoj sistěmy v Rossii, el. text, (http://politics.e-reliz.ru/politics/plso/prival/).
· Privalov, N. (1998b): Ocenka těkuščej siuacii i perspektivy razvitija obščestvěnno-političeskich sil Sredněgo Urala, el. text, (http://politics.e-reliz.ru/politics/plso/prival/).
· Regional Law contradicts Federal Legislation, Russian Regional Report, 4. 11. 1997.
· Rjabov, A. (2000): The Presidential Elections and the Evolution of Russia’s Political System (An Attempt at a Political Forecast), Briefing Papers, No 2, el. text, (http://pubs.carnegie.ru/english/briefings/2000).
· Russia Moves to Bind Regions to the Center, 2340 GMT, 000518, el. verze, (http://www.stratfor.com/CIS/commentary).
· Russia´s Regions: Can the Center Hold?, el. text, (http://www.stratfor.com/CIS/countries/Russia/russia2000/regiontemp.htm).
· Sen, S. (1998a): Toržestvo ispolnitělnoj vlasti i mnogopartijnaja sistěma, el. text, (http://politics.e-reliz.ru/politics/plso/expert/s-sen/index.asp).
· Sen, S. (1998b): Ural: vlastnyje elity i regionalnaja politika, el. text, (http://politics.e-reliz.ru/politics/plso/expert/s-sen/index.asp).
· Strmiska, M. (1999): Pluralita, polarita a geneze nových středo- a východoevropských systémů politických stran, in: Strmiska, M. (ed.): Postkomunistické stranické soustavy a politická pluralita, MU, Brno, s. 11-36.
· Strmiska, M. (1998): Regionální strany a stranické systémy. Španělsko, Itálie, Velká Británie a Severní Irsko, CDK, Brno.
· Turovskij, R. F. (1998): Otnošenija “centr - regiony” v 1997-1998 gg.: meždu konfliktom i konsensusom, Politija, No 1, 1998, s. 5-32.
· Turovskij, R. F. (1999): Političeskaja geografija, Moskva - Smolensk, Izd. SGU.
· Turovskij, R. F. (1998): Političeskije processy v regionach Rossii, Moskva.
· Turovskij, R. F. (1993): Regiony Rossii v perechodnyj period, Moskva.
· Zlotnik, M. (1996): Russia´s Governors and the Presidential Elections, Post Soviet Prospects, Vol IV, No 4, April 1996, el. verze, (http://www.csis.org/russeuropa/psp/pspiv4.html).
· Žuravlev, A. N. (1992): Razvitije predstavlenij o processach vzajimodejstvija geografičeskogo prostranstva o novovvedenij, Izvestija RGO, T. 124, vyp. 3, s. 282-288.



Copyright (c) 2000 Jan Holzer, Maxmilián Strmiska

Creative Commons License
Tato práce je licencována pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License.