Ázerbájdžán – křižovatka na Velké hedvábné cestě
Roč.9,č.1(2018)
Ázerbájdžán byl od starověku přirozenou křižovatkou dálkových cest, spojujících vzdálené oblasti ve směru severo-jižním i východo-západním. O historickém Ázerbájdžánu lze bez nadsázky říci, že tvořil hranici mezi Západem (Severem) a Orientem. Roli centra obchodu a civilizačního průsečíku přisoudily této zemi již dějinné události předachaimenovských epoch. Ázerbájdžán se stal postupně strategickou enklávou zájmů řady velmocí, včetně Persie, Římské říše, později Byzance, sásánovského Íránu a vznikajícího Ruského impéria. Období vrcholného středověku pak tuto historicko-geografickou predestinaci Ázerbájdžánu pouze podtrhlo. Z Trapezuntu (pozdějšího Trabzonu) na černomořském pobřeží vedly již v tomto období v podstatě dvě paralelní cesty k údolí Araxu. Jedna z nich kopírovala část trasy, kterou popsal ve své Anabazi Xenofón a procházela údolím řeky Çoruh (možná Xenofóntův Harpasos?). Pravděpodobně o něco mladší, pokud jde o pravidelnou frekvenci obchodních kontaktů, je druhá východo-západní komunikace, vedoucí severněji, podél jižního podhůří Velkého Kavkazu. Vzhledem k intenzitě dopravní frekvence pravděpodobně nejmladší ze tří hlavních cest, které procházely územím historického Ázerbájdžánu, je severo-jižní větev Hedvábné cesty, vedoucí podél západního pobřeží Kaspického moře. Tato cesta zůstává dodnes hmatatelným symbolem kontaktů mezi dvěma odlišnými světy Evropy a Orientu.
Ázerbájdžán; Velká hedvábná cesta; obchodní cesty; Kavkaz; Persie
Alijev, I. G. – Gadirov, F. V. (1985): Gabala. Baku, 37–45.
Alijev, Igrar (1995): Istoriâ Azerbajdžana s drevnejših vremen do načala XX veka. Baku, 211.
Alijev, Igrar, ed. (2012): Přehled dějin Ázerbájdžánu. Ostrava: Ostravské muzeum, 47–48.
Dženkinson, Entoni: Putešestvie Antona Dženkinsona v Persiû. (online). (http://www.vostlit.info/Texts/rus11/Jenkinson/text3.phtml?id=415).
Fuchs, Andreas (1994): Die Inschriften Sargons II. aus Khorsabad. Göttingen.
Giyasi, Jafar (2010): Bridges of Khudaferin. Irs Heritage, 2, 30–34.
Gumiljov, Lev Nikolajevič (1971): Objevení země Chazarů. Praha.
Guseynov, Rauf (2009): The Great Silk Road and Azerbaijan. Baku.
Klavicho, Rui Gonsales de (1990): Dnevnik putešestviâ v Samarkand ko dvoru Timura (1403–1406). Moskva.
Kvaçidze, Viktor (2009): Xezer Atlantidasi. Baki.
Luckenbill, Daniel David (1926): Ancient Records of Assyria and Babylonia. Chicago, 213.
Mayer, Walter (1983): Sargons Feldzug gegen Urartu – 714 v. Chr. Mitteilungen der Deutschen Orient-Gesellschaft, 115, 65–132.
Naxçıvan memarliq mektebi (2005). Naxçıvan.
Nováček, Karel et al. (2008): Research of the Arbil Citadel, Iraqi Kurdistan, First Season. Památky archeologické, XCIX, 259–302.
Pourshariati, Parvaneh (2008): Decline and Fall of the Sasanian Empire. The Sasanian–Parthian Confederacy and the Arab Conquest of Iran. New York, 278–281.
Salimova, A. T. (2003): Velikij Šelkovyj Puť i Azerbajdžan. Böyük Ipek Yolu. Baku, s. 248–265.
Schlemmer, Ulrich, red. (1983): Johannes Schiltberger. Als Sklave im Osmanischen Reich und bei den Tataren: 1394–1427. Stuttgart.
Scrinzi, Luigi (2011): Signature of the Centurion. Irs Heritage, 4, 10–13.
Širvani, Hagani, (1959): Izbrannye proizvedeniâ. Baku.
Tagijeva, Roja, (2012): Tradition of the Azerbaijani Carpet. Země věčného ohně II. Ostrava: Ostravské muzeum, 12–14 a 64–67.
Talibov, Vasif et al. (2008): Naxçıvan abideleri ensiklopediyası. Naxçıvan.
Xenofón (1974): Anabaze. Praha.
Copyright © 2018 David Majer