Deprese jako únik před tíží života: analýza rozhovorů

Roč.7,č.2(2016)

Abstrakt
Příspěvek prezentuje výsledky výzkumu, jehož cílem bylo podrobné mapování vnitřního světa myšlení a prožívání depresivních jedinců. Cílem byla snaha odhalit společné prvky, které by lépe pomohly poznat strukturu prožívání „depresivního modu života“. Výzkum proběhl v Psychiatrickém centru Praha se čtyřmi respondenty. Za pomoci metody zakotvené teorie a diskurzivní analýzy byl odhalen specifický způsob depresivního myšlení a prožívání self a vnějšího světa. Depresivní jedinci projevují deficit ve schopnosti introspekce. Nevnímají sami sebe jako autory vlastních životů. Smysl svých životů vkládají do externích odcizených cílů. Kombinace těchto atributů byla shledána jako možná psychogenní příčina deprese. Výsledky výzkumu jsou srovnávány s koncepcí morálního masochismu E. Fromma a energetického modelu libida C. G. Junga, které se navzájem doplňují a rozvíjejí nalezené poznatky.

Klíčová slova:
Deprese; introspekce; autorství; smysl života; E. Fromm; C. G. Jung
Reference

Fromm, Erich (1993): Strach ze svobody. Praha: Naše vojsko.

Fromm, Erich (1957): The Autoritarian Personality. Deutscheuniversistätszeitung, 12(9), 3–14.

Greenberg, Leslie S. (2006): Emotion – Focused Therapy for Depression. Washington: APA .

Marcus, Marina – Yasamy, M. Tahgi – van Ommeren, Mark – Chisholm, Dan – Saxena, Shekhar (2012): Depression: A Global Public Health Concern. (online). http://www.who.int/mental_health/management/depression/who_paper_depression_wfmh_2012.pdf.

Hendl, Jan (2005): Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.

Jung, Carl Gustav (2001): Obraz člověka a obraz boha. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.

Jung, Carl Gustav (1998): Osobnost a přenos. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.

Jung, Carl Gustav (2004): Symbol a libido. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.

Jung, Carl Gustav (1969): The Structure and Dynamics of the Psyche. London: Routhledge.

Jung, Carl Gustav (1933): Modern Man in Search of Soul. London: Kegan Paul, Trench, Trubner & CO. LTD.

Kazdin, Alan (2000): Encyclopedia of Psychology: 8 Volume Set. USA: Oxford University Press.

Kessler, Ronald C. – Wang, Perl (2009): The epidemiology of depression. In: Gotlib I. – Hammen C., Eds., Handbook of depression (2nd ed., 5–22). New York, NY: Guilford Press.

Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů: MKN-10 : desátá revize: aktualizovaná druhá verze k 1. 1. 2009. 2., aktualiz. vyd. Praha: Bomton Agency. 2008.

Murray, C. J. L. – Lopez, A. D. (1996): Evidence-based health policy. Lessons from the Global Burden of Disease study. Science, 274, 740–743. https://doi.org/10.1126/science.274.5288.740

Praško, Ján (2008): Deprese a jak ji zvládat. Praha: Portál.

Raboch, Jiří (2012): Psychiatrie. Praha: Karolinum.

Rahn, Ewald (2000): Psychiatrie. Učebnice pro studium a praxi. Praha: Grada Publishing.

Steiberg, Warren (1989): Depression: A Discussion of Jung´s ideas. Journal of Analytical Psychology, 34(4), 339–352. https://doi.org/10.1111/j.1465-5922.1989.00339.x

Strauss, Anselm – Corbin, Juliet (1999): Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.

Vágnerová, Marie (2008): Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál.

Vos, Theo (2012): Years lived with disability (YLDs) for 1160 sequelae of 289 diseases and injuries 1990-2010: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2010. The Lancet, 380(9859), 2163–2196. https://doi.org/10.1016/S0140-6736(12)61729-2

Metriky

0

Crossref logo

0


832

Views

465

PDF views