Tvé dobré jméno budiž věčné! (Staroegyptské pohřební stély ze Sakkáry a Abúsíru)

Břetislav Vachala

Abstrakt

V menneferské nekropoli byly v minulosti nalezeny čtyři zajímavé vápencové pohřební deskové stély, dosud neuveřejněné a tudíž neznámé. Dvě z nich objevil v roce 1966 v oblasti západně od Neferovy hrobky, poblíž Venisovy vzestupné cesty v Sakkáře, Ahmad Músá (reg. č. 16 204 a, 16 204 b: obr. 1–4). Třetí nalezl v roce 1994 na západním okraji současného muslimského hřbitova v Abúsíru Muhammad M. Júsuf se svými kolegy (reg. č. 19156: obr. 5, 6). Ústřední výzdobný motiv těchto stél představuje prvořadá scéna zobrazující jejich majitele sedícího před obětním stolem a přijímajícího obětiny chleba, piva, vína, masa, drůbeže, zemních mandlí, olejů, kadidla, pláten (různých druhů a počtů) a dalších. Příležitostně jsou uvedeny jejich názvy. Majiteli stél jsou jistí Tisacet (m.; reg. č. 16 204 a), Nesptah (f.; reg. č. 16 204 b) a Denegneferef (m.; reg. č. 19 156). Stély lze datovat do pozdní Archaické doby (polovina 2. dynastie: reg. č. 16 204 a; pozdní 2. dynastie: reg. č. 19 156) a do rané Staré říše (pozdní 3. dynastie: reg. č. 16 204 b). Podobná vápencová desková stéla byla nedávno nalezena českou archeologickou expedicí v pohřebišti v jižním Abúsíru (nálezové č. 15/AS 39/2013: obr. 7, 8). Její možné datování spadá do rané 4. dynastie.

Bibliografická citace

Vachala, B. (2016):Tvé dobré jméno budiž věčné! (Staroegyptské pohřební stély ze Sakkáry a Abúsíru). Anthropologia integra, 7(2), 23–31. DOI: http://dx.doi.org/10.5817/AI2016-2-23

Klíčová slova

staroegyptské pohřební deskové stély; Sakkára; Abúsír; zádušní kult; pohřební hostina

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Bonnet, Hans (1928): Ein Frühgeschichtliches Gräberfeld bei Abusir. Leipzig: J. C. Hinrichs.

Bierbrier, Morris L., ed. (2012): Who Was Who in Egyptology. Fourth revised edition. London: The Egypt Exploration Society.

Daoud, Khaled (1996): The False-door of the Family of Skr-htp. Studien zur Altägyptischen Kultur, 23, 83–102.

Dasen, Véronique (2013): Dwarfs in Ancient Egypt and Greece. Oxford: Clarendon Press.

Effland, Ute – Effland, Andreas (2013): Abydos. Tor zur ägyptischen Unterwelt. Darmstadt – Mainz: Verlag Philipp von Zabern.

Emery, Walter Bryan (1962): A Funerary Repast in an Egyptian Tomb of the Archaic Period. Leiden: Nederlands Instituut voor het Nabije Oosten.

Goedicke, Hans (1970): Die privaten Rechtsinschriften aus dem Alten Reich. Wien: Notring.

Goneim, Muhammad Zakaria (1956): The Buried Pyramid. London: Longmans, Green and Co.

Haeny, Gerhard (1971): Zu den Platten mit Opfertischszene in Helwan und Giseh. Beiträge zur ägyptischen Bauforschung und Altertumskunde. Heft 12: Aufsätze zum 70. Geburtstag von Herbert Ricke. Wiesbaden: Franz Steiner Verlag GmbH, 143–164.

Janák, Jiří (2012): Staroegyptské náboženství, II. Život a úděl člověka. Praha: Oikúmené.

Jones, Dilwyn (2000): An Index of Ancient Egyptian Titles, Epithets and Phrases of the Old Kingdom, I-II. Oxford: Archaeopress.

Köhler, Christiana E. – Jones, Jana (2009): Helwan II; The Early Dynastic and Old Kingdom Funerary Relief Slabs. Rahden/Westf.: Verlag Marie Leidorf GmbH.

Kucharek, Andrea (2005): 70 Tage – Trauerphasen und Trauerriten in Ägypten. In: Assmann, Jan – Maciejewski, Franz – Michaels, Axel, eds., Der Abschied von Toten. Trauerrituale im Kulturvergleich. Göttingen: Wallstein Verlag, 342–358.

Lacher-Raschdorff, Claudia M. (2014): Das Grab des Königs Ninetjer in Saqqara. Architektonische Entwicklung frühzeitlicher Grabanlagen in Ägypten. Wiesbaden: Harrassowitz Verlag.

Malaise, Michel (2001): Bes. In: Redford, Donald B., ed., The Oxford Encyclopedia of Ancient Egypt, I. Oxford: Oxford University Press, 179–181.

Manuelian, Peter Der (2003): Slab Stelae of the Giza Necropolis. New Haven – Philadelphia: The Peabody Museum of Natural History of Yale University – The University of Pennsylvania Museum of Archaeology and Anthropology.

Martin, Geoffrey Thorndike (2011): Umm el-Qaab VII. Private Stelae of the Early Dynastic Period from the Royal Cemetery at Abydos. Wiesbaden: Harrassowitz Verlag.

Mrsich, Tycho (1968): Untersuchungen zur Hausurkunde des Alten Reiches. Ein Beitrag zum altägyptischen Stiftungsrecht. Berlin: Verlag Bruno Hessling.

Posener-Kriéger, Paule (1977): Les mésures des étoffes à ľAncien Empire. Revue ďégyptologie, 29, 86–96.

Ranke, Hermann (1935): Die ägyptischen Personennamen, I. Glückstadt: J. J. Augustin.

Scheele-Schweitzer, Katrin (2014): Die Personennamen des Alten Reiches: altägyptische Onomastik unter lexikographischen und sozio-kulturellen Aspekten. Wiesbaden: Harrassowitz.

Strouhal, Eugen – Vachala, Břetislav – Vymazalová, Hana (2014): The Medicine of the Ancient Egyptians 1: Surgery, Gynecology, Obstetrics, and Pediatrics. Cairo – New York: The American University in Cairo Press.

Vachala, Břetislav (2011): H+Z und Zakaria Goneim. Göttinger Miszellen. Beiträge zur ägyptologischen Diskussion, 231, 101–105.

Vogelsang-Eastwood, Gillian (2000): Textiles. In: Nicholson, Paul T. – Shaw, Ian, eds., Ancient Egyptian Materials and Technology. Cambridge: Cambridge University Press, 268–298.

Weeks, Kent R. (1970): The Anatomical Knowledge of the Ancient Egyptians and the Representation of the Human Figure in Egyptian Art. PhD. Dissertation. Yale – Ann Arbor: University Microfilms.

Wengrow, David (2006): The Archaeology of Early Egypt. Social Transformations in North-East Africa, 10,000 to 2650 BC. Cambridge: Cambridge University Press.

https://doi.org/10.5817/AI2016-2-23