Pohyb jako klíč k duševní pohodě: Dopad fyzické aktivity na duševní zdraví matek po porodu
Roč.17,č.1(2026)
Anthropologia integra
Studie „Pohyb jako klíč k duševní pohodě: Dopad fyzické aktivity na duševní zdraví matek po porodu“ zkoumá duševní zdraví žen po porodu a vliv fyzické aktivity na jejich psychickou pohodu. Cílem výzkumu je identifikovat souvislost mezi fyzickou aktivitou a duševním zdravím žen v poporodním období a zhodnotit, zda pohyb zlepšuje psychický stav a přispívá k celkové pohodě a rovnováze. V rámci kvalitativního výzkumu bylo osloveno 50 žen po porodu, se kterými byly provedeny polostrukturované rozhovory. Výsledky analýzy ukazují silnou souvislost mezi fyzickou aktivitou a zlepšením duševního zdraví u žen po porodu. Konkrétně ženy, které se věnovaly pohybové aktivitě alespoň třikrát týdně, uváděly výrazně lepší psychickou kondici než ty, které byly méně aktivní. Z 50 dotázaných žen pouze 2 vyjádřily nechuť k fyzické aktivitě, což poukazuje na negativní dopad neaktivity na duševní zdraví, včetně příznaků poporodní deprese a úzkosti. Většina účastnic se aktivně věnovala sportovním aktivitám, přičemž jejich předchozí zkušenosti jim usnadnily návrat k pohybu po porodu a pozitivně ovlivnily jejich psychickou pohodu.
Analýza ukázala, že nejčastěji zmiňovaným pojmem byla „deprese“, což odráží přetrvávající pocity úzkosti a vyčerpání, které ženy po porodu zažívají. Většina respondentek vnímala fyzickou aktivitu pozitivně a uznávala její klíčovou roli při zlepšování nálady a zvládání stresu. Avšak 92 % žen vyjádřilo frustraci z neaktivity, což poukazuje na potřebu podpory a cílených intervencí, které by ženy motivovaly k pohybu a zároveň řešily otázky duševního zdraví. Tato studie zdůrazňuje nutnost poskytování trvalé podpory ženám v období po porodu za účelem zlepšení jejich psychické pohody a celkového životního stylu.
duševní zdraví; poporodní nerovnováha; fyzická aktivita; souvislost mezi duševním a fyzickým zdravím matek; životní rovnováha
ATLAS.ti Scientific Software Development GmbH (2023): ATLAS.ti (Version 23) [Computer software]. https://atlasti.com
Eather, N. – Wade, L. – Pankowiak, A. – Eime, R. (2023): The impact of sports participation on mental health and social outcomes in adults: A systematic review and the ‘Mental Health through Sport’ conceptual model. Systematic Reviews, 12, 102. https://doi.org/10.1186/s13643-023-02264-8
Franco, M. R. – Ding, D. – Chung, H. L. – Teychenne, M. (2023): Erratum: Thirty years of research on physical activity, mental health, and wellbeing: A scientometric analysis of hotspots and trends. Frontiers in Public Health, 11, 123456. https://doi.org/10.3389/fpubh.2023.123456
Frontiers Production Office (2023): Erratum: Thirty years of research on physical activity, mental health, and wellbeing: A scientometric analysis of hotspots and trends. Frontiers in Public Health, 11, Article 1178895. https://doi.org/10.3389/fpubh.2023.1178895
Gennaro, S. – & Fehder, W. (2000): Health behaviors in postpartum women. Family and Community Health, 22(4), 16–26.
Gmelig Meyling, M. M. – Frieling, M. E. et al. (2023): Health problems experienced by women during the first year postpartum: A systematic review. European Journal of Midwifery. https://doi.org/10.18332/ejm/153067
Hannon, S. – Higgins, A. et al. (2023): Physical health and comorbid anxiety and depression across the first year postpartum in Ireland (MAMMI study): A longitudinal population-based study. Journal of Affective Disorders. https://doi.org/10.1016/j.jad.2023.05.018
Ikeda, M. – Kamibeppu, K. (2013): Measuring the risk factors for postpartum depression: Development of the Japanese version of the Postpartum Depression Predictors Inventory-Revised (PDPI-R-J). BMC Pregnancy and Childbirth, 13, 112. https://doi.org/10.1186/1471-2393-13-112
Jimènez-Barragan, M. – Falguera-Puig, G. – Curto-Garcia, J. J. – Monistrol, O. – Coll-Navarro, E. – Tarragó-Grima, M. – Ezquerro-Rodriguez, O. – Carmona Ruiz, A. – Codina-Capella, L. – Urquizu, X. – del Pino Gutierrez, A. (2024). Prevalence of anxiety and depression and their associated risk factors throughout pregnancy and postpartum: A prospective cross-sectional descriptive multicentred study. BMC Pregnancy and Childbirth, 24, 500. https://doi.org/10.1186/s12884-024-06695-6
Massoudi, P. – Strömwall, L. A. – Åhlen, J. – Kärrman Fredriksson, M. – Dencker, A – Andersson, E. (2023): Women’s experiences of psychological treatment and psychosocial interventions for postpartum depression: A qualitative systematic review and meta-synthesis. BMC Women's Health, 23, 604.
Reid, K. M. – Taylor, M. G. (2015): Stress and maternal postpartum depression: The importance of stress type and timing. Population Research and Policy Review, 34(6), 851–875. https://doi.org/ 10.1007/s11113-015-9368-7
Schmidt, P. M. d. S. – Longoni, A. – Pinheiro, R. T. et al. (2022): Postpartum depression in maternal thyroidal changes. Thyroid Research, 15, 6. https://doi.org/10.1186/s13044-022-00124-6
Tolossa, T. – Fetensa, G. – Yilma, M. T. et al. (2020): Postpartum depression and associated factors among postpartum women in Ethiopia: A systematic review and meta-analysis. Public Health Reviews, 41, 21. https://doi.org/10.1186/s40985-020-00136-3
Tomioka, Y. (2022): Relationship between physical activity and mental health in women after childbirth: A cross-sectional exploratory study. BMC Pregnancy and Childbirth. https://doi.org/10.1186/s12884-022-04758-0
Webb, D.A. – Bloch, J.R. – Coyne, J.C. – Chung, E.K. – Bennett, I.M. – Culhane, J.F. (2008): Postpartum Physical Symptoms in New Mothers: Their Relationship to Functional Limitations and Emotional Well-being. Birth, 35: 179-187. https://doi.org/10.1111/j.1523-536X.2008.00238.x
Weiss, S. J. – Xu, L. (2024): Postpartum symptoms of anxiety, depression and stress: Differential relationships to women’s cortisol profiles. Archives of Women's Mental Health, 27(3), 435–445. https://doi.org/10.1007/s00737-024-01421-9
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .
Copyright © 2026 Lucie Sedláková, Beáta Kovářová, Martin Ondrůšek